Dárce

Libi se mi myslenka, ze cernobily zivot - zivot ve stinu - nema smysl. Ze potrebujeme barvy - svobodu se rozhodnout - a i kdyz se rozhodneme spatne, zaslouzime si druhou sanci rozhodnout se jinak a lepe. Ze dobro neni mozne bez zla a laska bez bolesti, protoze bychom si je jinak ani neuvedomovali a nedokazali si jich vazit. Neni to nic noveho ani objevneho, ale tohle pojeti me vtahlo a bavilo (ocenuju napad s prechodem od cernobileho k barevnemu a celkovou vypravu filmu), snad i diky starym dobrym hereckym hvezdam a snazivym novackum. (07.11.2014)

Tentokrát se mi optimismus nevyplatil.Těšila jsem se na Bridgese, ten by přece zachránil i Stmívání! Ovšem tuhle postapo modrou lagunu okořenil dárce jen podivně mumlavým projevem příjemce špatně padnoucí zubní protézy. Zbylí aktéři mě již silně nudili, ačkoli Meryl Streepové nemůžu upřít zajímavý look hodný hlavní role v Kladivu na čarodějnice. Zápletka s povinnou denní dávkou antidepresiv tlumící občanům plnokrevné prožívání života byla vlastně to jediné, na čem se v příběhu dal stavět děj, ale způsob jak je do života vracet se nepovedl tak, jak jsem doufala. Jednu hvězdu uděluji za survival mimino, které v závěru k mému úžasu přežilo putování přes sedmery hory, pouště a řeky, sněhové vánice a bio zátěž trojku jen s jednou lahví nutrilonu. Přivázat ho k sedlu, vyhraje letošní Velkou pardubickou. (03.10.2014)

„Dobro jede na saních, zlo se sype jako sníh. Jonasovo kouzlo, do Fiony vklouzlo.“ Až na to, že tuhle Ameriku neobjevil Phillips Noyce, ale už ve středověku paní Kateřina, když tím na Roháčku konejšila nemocného chlapce: „Rozkoš pomine a nevábí, není-li splácena strastí. Bez bolesti život nemá ceny.“ ČTENÁŘSKÉ OKÉNKO: [][] Orwell, 1984 aneb Velká sestra Meryl Streep tě sleduje! [] Stanisław Lem, Návrat z hvězd. Utopická krotká společnost, kde nikdo není schopen násilí. [] Pavel Bagrjak, Modří lidé. Únosy dětí, pokusy na lidech a věda ve službách „pokroku“. [] Starý Zákon. Adam/Jonas, Eva/Fiona plus jablko a had Jeff Bridges. [][] Jednu hvězdu za vizuál, létající město evokující mi Gulliverovy cesty, druhou za legrační teflonové miminko středního doletu, nenáročné na údržbu i krmení, a třetí za zlomyslnou představu čurbesu, který to tsunami vzpomínek způsobí v totalitním ňuňuňu světě. To máte... války, nemoci, vraždy, loupeže, znásilnění, nevěra, incest, týrání dětí, šikana, LDN-ky, hospice... Jonasi, děkujeme! Hodně zvláštní happyend. (22.11.2023)

Celej film se to tváří jako vysoce intelektuanální sci-fi pro dospívající a zezačátku se mu to i daří. Potom se začly objevovat barvy a všechno šlo do kitek (měkký "i" je tam schválně, kdo přijde nato proč?). Jeff Bridges, ač je to jeden z mých nejoblíbenějších herců, tu byl nudnej a utahanej jak stoletej básník s protézou, hlavní postava Brenton byl sice fešák a sympaťák, ale prostě jaksi neměl co hrát, když postava se celý film chová jak uprchlík z ústavu pro dementálně nadané a Taylor Swišť je zde mimořádně otravná. A konec? O tom škoda mluvit, protože to dávalo smysl asi trhat v zimě kitky (už jste na to přišli?). Ale celý film na mě kupodivu působil poměrně příjemně a jako odpočinkovej film je to k nezaplacení (ikdyž chvílema xmrti nudí). (12.02.2015)

Mně osobně vlna "teen sci-fi" a v poslední době i omílání stejných motivů stále dokola nijak nevadí. Ale Dárce se mi jeví opravdu asi jako nejslabší článek. Oproti podobným filmům jako jsou třeba letošní Hunger Games nebo Divergence je kvalitou na míle daleko a z námětu nevytěžil vlastně nic. Přitom myšlenka filmu je opravdu výborná (možná jediný plus filmu) a o to víc mě mrzí, že z toho vznikl takový nudný kýč. Psychologie postav je strašná, herecké výkony mladých herců a scénář také, no a logika - škoda mluvit. A to jsem ty negativní recenze bral hodně s nadhledem a nakonec mi zdejší hodnocení přijde ještě vysoké... (18.09.2014)