Hobit: Šmakova dračí poušť

Není to tam. Sice to nebylo tak konzistentně generické jako Neočekávaná cesta, ale když už ano, tak pořádně. V akčních scénách jsem instinktivně tápal po klávesnici s myší - je to fakt spíš PC hra než film. Včetně střihového přesunování na vyšší levely, kde loadovací obrazovku nahrazuje pětivteřinový kamerový oblet společenstva na cestě (viz přechod z podzimního lesa k zamrzlému jezeru). Natahované je to pořád stejně, tempo neexistuje, největší problém je absolutní a až absurdní neosobnost, trpaslíci zůstávají anonymními figurkami a Bilbo odstrhovanou okrajovou postavou (což je škoda, protože Freeman je rozhodně nejsilnější zbraň filmu). Shore napsal nejnudnější score poslední doby, které není od Hanse Zimmera, přesto nejzvládnutější není u Hobita obraz, ale zvuk. V nejlepších momentech se daří navodit dojem, že někdy brzy se konečně stane něco zajímavého. Nakonec se to nestane. Nejpatrnější je to u finále, u kterého jsem měl po nástupu trpaslíků problém neusnout (pár mikrospánků ale bylo). A ten cliffhanger je drzost - tříhodinový film musí mít dílčí konec, prostě musí. Jinak jsem zvědavý, jestli hláška "možná pro tebe mám něco velkého v kalhotách" zlidoví podobně jako "Neprojdeš dál!" (celá milostná rádobylinie je i přes mou mnohostrannou oblibu Kate z Lost Jacksonovo kariérní dno, a to počítám i Lovely Bones). Nejotravnější je nekonečné parafrázování prstenové trilogie na všech myslitelných úrovních, které rozhodně neumožňuje "nesrovnávat". Protože to srovnání je opravdu kruté a rád bych k němu nebyl tak nucen. Tentokrát jsem o čtyřech hvězdách ani neuvažoval a zklamání je o řád větší. Asi i proto, že tentokrát zde na rozdíl od nekonečného ničeho minule byl potenciál. Tři hvězdy jsou za... já ani nevím. Prostě je dám a radši se tím nebudu zabývat. (11.12.2013)

"Otče, proč nám lezou trpaslíci ze záchodu?" Tento dotaz zní mým uším celkem zábavně, ale kadence hlášek jedna za hodinu pro mne žádným důvodem k nadšení není. Pro mne je to zkrátka to tradiční české hej hou, hej hou a trpaslíci jdou (a Brouka Pytlíka mají s sebou). Radost mám tedy alespoň z toho, že tentokrát to nejenom vypadalo hezky, ale oproti prvnímu hobitovi se občas i něco stalo. Zejména raftování v sudech mne zaujalo natolik, že jsem se pokusil několikrát sjet náš potok, ale asi špatně vesluju mečem nebo jenom neumím odpružit nárazy do dna, protože mi to prostě nejede zdaleka s takovou lehkostí jako trpaslíkům. (29.03.2016)

Prozatím jen stručné poznámky: Vlastně si nepamatuju, co se tam takovou dobu dělo. Film nemá žádnou hlavní postavu. Většina trpaslíků tam nemusela být, protože film je stejně nesleduje. Thorin přehrává na Zlatou malinu. Orlandovi nasadili v maskérně dost divný obličej. Vypadá to jako počítačová hra (s tím, že vnitřek Osamělé hory je přesně aréna z Unreal Tournamentu). Již nechci být krásná svítící elfka, když jsem viděla, jak to vypadá. Medděd, pro mě nejzajímavější postava z knihy, dostala méně prostoru, než umírající ježek v prvním díle. Peter Jackson miluje ohnivé vagíny. V takto prezentovaném fikčním světě mi nedává smysl, aby drak mluvil. Ty neustálé prolínačky, proč? Skřeti regenerují geometrickou řadou, tedy že k useklé hlavě přiroste nový skřet a k bezhlavému tělu nová hlava, vyskočí a běží dál, jinak si nevysvětlím, jak to, že nikdy nedojdou, ani po soubojích, kde jsou všichni vybiti. (16.12.2013)

|| Scenár: Frank Walsh, Philippa Boyens, Guillermo del Toro, Peter Jackson / Predloha: The Hobbit - J.R.R Tolkien | Hudba: Howard Shore | Produkcia: Peter Jackson, Carolynne Cunningham, Zane Weiner, Fran Walsh | Distribúcia: Warner Bros. Pictures | Štúdio: New Line Cinema, Metro-Goldwyn-Mayer, WingNut Films | Rozpočet: 200 miliónov $ | Tržby: 24 miliónov $ (14.12.2013) || Zážitok z filmu je vždy ovplyvnený aktuálnym zdravotným a psychickým stavom diváka. Ja som bol tento deň zdravý a šťastný :) Už od prvého dielu som sa snažil vyvarovať porovnávaniu Hobbita s LotR, pretože to by stavalo Hobbita do jednoznačnej pozície porazeného a Jacksona do úlohy sebavykrádača. Celú novú trilógiu beriem ako darček od Jacksna pre fanušíkov LotR, ktorí si vždy priali nekonečnú minutáž, a zfilmovanie všetkých scén z knižky. U LotR to však nebolo možné, nakoľko bola trilógia vytvorená na základe obsiahlej "skutočnej" trilógie, a tak to z metrážneho hladiska nebolo možné. U Hobbita sa tendencia otočila: Predloha je jediná knižka, a ešte k tomu omnoho rozprávkovitejšia, takže autorský tím tlačí do príbehu nielen vlastné motívi a postavy, ale do druhého dielu aj onú LotRovskú temnotu, ktorá v prvom Hobbitovy nebola ani naznačená. Neuspokojený fanúšikovia od LotR si tak môžu užiť Jacksonovské stredozemské hody naviac - na divákov, ktorý ale neboli zasiahnutý LotR kultom, je tým pádom Hobbit dosť často rozťahanou, a dejovo nenaplnenou záležitosťou, naviac s otvorenými koncami každého dielu, čo spôsobuje absenciu katarzie z celkovitosti celovečerného filmu - a tento aspekt ťažko nesú aj skalný fanušíkovia. Je otázne, či si to môže dovoliť film, ktorý má pokračovanie o daľší rok neskôr. U mňa asi hej. --- Smaugova pustatina je oveľa lepším kusom, než Neočakávaná cesta. Má lepšie tempo, viac postáv, plnohodnotnejšie dejové napredovanie - až sa pýtam, čo vlastne bude v tretom diely? :) Ten film nie je ani zďaleka dokonalý, ani z fanušíckeho uhla pohľadu, no i tak je to lepšie, než akákoľvek žánrovka za posledné roky. 90% | CinemaCity Slovanský Dům, sál 1, Praha, 2D, EN DTS, 13.12.2013 | Deň pred predpremiérou The Battle of the five armies som si pozrel Šmakovu dračiu púšť, konečne v rozšírenej verzii, ktorá má cez 3 hodiny. Tak isto, ako u Pána Prsteňov, aj u Hobbita funguje viac dlhšia, dejovo obsiahlejšia edícia, kde konečne naberá viac zmyslu každá vedlajšia dejová linka, a to hlavne tá s Gandalfom a Thorinovým otcom. Naštartovanie Hobbita bolo ťažkopádne, ale cez takýto mostík smeruje projekt určite do velkolepého finále. Vďaka Jacksonovi sa preslávil ďalší mladý hudobný talent v osobe Eda Sheerena, ktorý bol do vzniku titulnej pesníčky "I See Fire" takmer neznámy. | FullHD, THX, EN DTS, Extended Version, 9.12.2014 | (14.12.2013)

Vyčítat Peteru Jacksonovi – jak to tady mnozí činí – že se až příliš nechá unášet a zahlcuje nás atrakcemi, je nepochopení Jacksonovy podstaty. Ten se vlastně od doby, co jako mladý kluk pekl v mámině troubě masky zlých emzáků pro svůj celovečerní debut, vůbec nezměnil. VELKÉ PŘEROSTLÉ DÍTĚ, CO MILUJE FILMOVÉ TRIKY a rádo ohromuje vizuálními serepetičkami, co jdou kolikrát přes hranu. Náramně jsem si užil přeplácaného ´King Konga´, užívám si i přeplácaného druhého ´Hobbita´. Ten je tak vizuálně přepestrý a bohatý, že s ním v tomhle ohledu nesnese srovnání žádné jiné fantasy dílko, nebo pohádka za posledních deset let. Berme prvního vlažného ´Hobita´ jako jakousi „startovací rampu“ pro masivní druhý díl, pak tedy dostává své opodstatnění a smysl. Zároveň ale varuju – hledáte myšlenkové přesahy, oči-ždímající výjevy, zkrátka takový ten „lidsky hřejivý umělecký prožitek“? Pak se obraťte jinam. Naopak jdete na rozverného Jacksona, který je tradičně – jak mu to jeho naturel káže – utržený ze řetězu a hrne to do Vás hlava nehlava? Pak jste na správné adrese :o) (12.12.2013)