Líbáš jako Bůh

Nejdříve jsem se podíval na zdejší hodnocení, pak si pustil film a výsledek? Příjemné překvapení z pohodové komedie o lidech, kteří sice nejsou v mé věkové kategorii, ale vztahy řeší pomocí stejných vymožeností. Závan techniky je místy až příliš silný, ale o to vtipnější. Sice jsem se příliš nezasmál, ale když vidím tu sodu, kterou tady film dostává od některých rádoby odborníků, tak dávám v klidu tři hvězdičky. (26.02.2010)

S některými filmy člověk zažije jediný příjemný okamžik a to když je tu po zásluze ocejchuje odpadem. Ale koukat se na tohle déle než čtvrt hodiny, na tuty bych prokopnul televizi v zoufalé touze šlápnout Magálové do úsměvu. (25.10.2009)

Nebyla to nějak zvlášť nuda, stejně tak ani zábava, film mnou provanul, nic nezanechal a vícekrát se, předpokládám, už nesetkáme. Nešlo o takovou katastrofu, jak zde líčí některé hysterické "odpadové" komentáře, zkrátka humor takřka nefungoval, trapnějších či hlušších míst zde bylo po vícero, ale nic, z čeho bych byl nějak brutálně nasrán či pobouřen, jsem zde nenašel. Zkrátka jsem nebyl cílová skupina, to je záhodno si uvědomit. 2* mi příjdou tak akorát, pokračování si už asi nedám. (31.08.2012)

S Tebou mě svět nebaví, Marie. Ani kdyby Olda Kaiser píchal jako Bůh.. Segment z libovolné české telenovely, na kterém si jen dal štáb trochu více záležet a v něm dětičky, sáňkování, nespolehlivý muži a jejich utahané ženy, situační humor jak z reklamy T-Mobilu s Chuckem Norrisem a nekončící mobilní vyzvánění (na začátku psaní scénáře zřejmě dostala paní režisérka svůj první mobil a evidentně jí učaroval). Naprosto chápu, že tento film má v první řadě za úkol být populární a pobavit širokou veřejnost (respektive něco vydělat) a to především svým "humorem a laskavou ironií" cílenou na zbytky socialistický odéru v současném zatuchlém kapitalistickém univerzu, ale na to vám, paní Poledňáková, sere Bílej tesák.. (06.12.2010)

Poledňáková se s každým dalším filmem překonává a po minulém estrádním výplachu Jak se krotí krokodýli padá na absolutní dno, kde se skví nepoživatelnost Líbáš jako Bůh. A jak praví Tetsuo, je to nevtipná, neromantická a hlavně nevkusná slátanina znásilňující vše od Lásky nebeské přes Oldřicha Kaisera až po písničky Norah Jones a Divokého Billa. Normálně se mi to nestává, ale při sledování Líbáš jako Bůh mi bylo nevolno jako po požití kapustových karbanátků a po celé dvě hodiny jsem se styděl, že jsem občanem státu, který nechá senilní báby točit něco TAKOVÉHO. Líbáš jako Bůh je zlo... a být to v mé moci, nechám všechny kopie naházet na hromadu, polít benzínem a zapálit. Nic jiného si "film", v němž se promenádují babizny z noční show "věštec" a pseudo-celebrity z VKVéček a Ordinace v růžové zahradě, nezaslouží. Žhavý kandidát na nejhorší celuloidový výplach roku a možná i dekády. Smekám, paní režisérko. (12.02.2009)

Neuvěřitelný film. Do kina jsem na to šla z recese, čekala jsem další Sněženky a machry po 25 letech, kteří byli nejen bez děje, ale i šíleně nudní; no a odcházela jsem ve skvělé rozesmáté náladě. Líbáš jako Bůh je totiž kravina, ale kravina zasahující do dvou extrémů, někdy je veskrze příjemná, jindy je tak blbá, až je dokonalá. Poledňáková zjevně neumí kombinovat obraz se zvukem, protože ať mi jinak někdo vysvětlí, proč proboha zničehonic začne hrát na plný koule Miro Žbirka. Jenže když je kino narvané, vy jste v kině s přáteli a ve veskrze dobré náladě, a když sledujete, jak je celý sál - kde výrazně kazíte věkový průměr - baví, nakonec se začnete smát taky. A je už jedno jestli tomu, že je ten film tak úžasně vtipný, nebo tomu, že je tak dokonale debilní. Jo, a abych nezapomněla. Jednou chci mít za muže chlapa jako je Jiří Bartoška. (22.02.2009)

Jsou případy, kdy v kolektivu některá díla získávají na kvalitně. Jiným ani toto nepostačí a tak při prověrce diváctva v počtu šesti lidí z rozmezí let 24 - 78, postupně odpadli nudou všichni. Pravda, chyběla nám klíčová divácká skupina děvče do 15 a žena na mateřské do 35, ale i tak peoplemeter byl naplněn pečlivě. Tedy, Marie Poledňáková nás bezezbytku přesvědčila, že se ráda podívá na cokoli od Rosamundy Pilcher po "výtečné" komedie s Hugh Grantem a neomylně toto dokáže převést i do českého filmu. Umí k tomu použít osvědčené technické metody a nebojí se s OST jít k provařeným západním ploužákům. Proč ale tuto snahu musela ověsit jako vánoční stromeček každou (i hereckou) celebritou, která zrovna v době produkce něco znamenala, to je záhadou. OK, bylo zajímavé do českého mainstreamu vytáhnout zavedenou, ale neprovařenou, slovenskou herečku, ale k čemu všechny ty excesy počínaje Arnoštem Lustigem a Romanem Štolpou konče? Kde to jsme, když nejlepší herecký výkon podává Lucka Bílá, která vedle nazpívání titulního songu přijala jeden natáčecí den gagu do závěrečných titulků? Brécou století se samozřejmě stává naše láska Evička Holubová, která už příští rok oslaví 30 let hraní sama sebe. Šikulka. (30.05.2010)

Hlavně nezapomenout, že film sponzorovaly ČSA. (15.03.2020)

Kamilu Magálovou, Oldřicha Kaisera a Jiřího Bartošku dneska sice v moc filmech neuvidíte, ale díky tomu tuhle zhovadilost nebudu nadhodnocovat. A smutné je, že pochází od Marie Poledňákové, o níž jsem si myslel, že neztratila soudnost a "Jak se krotí krokodýli" jsem považoval jen za jakýsi recesistický úlet (podprůměr, nikoli odpad). Chyba lávky. "Líbáš jako Bůh" je snůškou hovadin a planých plků a jakmile se objeví nějaký slibnější moment, ten následující jej totálně zkurví. Myslím (a doufám) že v posledních letech u nás nevznikl (a nevznikne) horší film. 0%. (21.05.2011)

Tak se pěkně uklidníme. Líbáš jako Bůh je sice průměrná komedie, která má tak dva, možná tři slušné vtipy, ale to není důvod tomu okamžitě dát odpad. Teda alespoň pro mě ne. A mám proto pár argumentů: 1: Film mě ani neurazil, ani jsem se necítil trapně, že se na něj koukám. 2: Magálová, Holubová a Bartoška tento film zachránili, nebýt jich tak tu dám mnohem menší hodnocení. Už kvůli těmto třem nemůžu pod tři hvězdy. 3: Hláška "Tak na to ti sere bílej tesák!" má vážně něco do sebe. Takže shrnuto podtrženo je to sice jen průměrná (místy i moc podprůměrná) komedie, ale myslím, že speciálně česká kinematografie má na svém kontě (bohužel) mnohem horší kousky, než Bůh. A že se vám moje argumenty zdají slabé? Tak na to vám sere bílej tesák! :-) (14.11.2009)

Není to takový průšvih jako předchozí Krokodýli, které jsem označil za malé filmové týrání a to jsem se vážně snažil. Přesto má Líbáš jako Bůh do zábavnosti (komediálnost je ve většině případů totálně nefunkční), jakési zajímavosti a hlavně uvěřitelnosti hodně daleko. Kdysi zbožňovaná Poledňáková se představuje bez glancu, ale ještě ne tak úplně na zabití.. děkovat může hlavně několika velmi slušným hercům!! Ti ji podrželi.. (06.12.2010)

Líbáš jako bůh je niečo ako tínedžerská komédia pre starších. Situačný humor bol chvíľami dosť násilný aj dookola opakovaný - napríklad Kamila Magálová musela vždy pozhadzovať všetko okolo seba a potkýňať sa ako v nemej groteske, kedykoľvek ju niečo znervóznilo. Plus ma už po tisíci krát iritovalo idylické usporiadanie životov všetkých zúčastnených, ktoré je také zakorenené v českých televíznych seriáloch - luxusné vily, autá, záhrady, domy a chaty, nikto nepracuje a predsa nehladuje, kto pracuje, zarába asi milióny, ostatní sú spisovatelia a intelektuáli pracujúci doma... Asi mám komplex, lebo ja stále pracujem a džípy ani vilu a chatu nemám... tak ma proste táto šablóna jeduje, lebo nie je o reálnych ľuďoch. Ale inak som sa smiala na plné pecky. Relaxačná komédia pre vekovú hranicu 30+, pretože ako bolo na amfíku jasne vidieť, mladšie ročníky peripetie zrelých lások a prezretých životov nechápali a predčasne odchádzali. (24.08.2009)

Za Oldu... (15.11.2009)

Všimol som si, že s každým ďaľším titulom, pod ktorým je podpísaná Marie Poledňáková, ide kvalita krôčik po krôčiku nenápadne dole. Ak bude tento tredn u nej takto pokračovať ďalej, a ja som presvedčený, že bude, tak to skončí až v odpade. Komédia "Líbaš jako búh" tiež už za moc nestojí. Kŕčovitý humor, totálne lacná televízna kamera, fádna réžia, nezaujímavo spracovaný scenár. A pritom s takou plejádou kvalitných hercov, aká sa zišla pri tomto projekte, by sa dal natočiť výborný film. Pani Poledňáková ma opäť nedokázala presvedčiť o svojich režisérskych kvalitách. ** (17.12.2011)

To je ptáček, poledňáček. V poklidu a s úsměvem na vrásčitém gesichtu přestárlé kokety vhodila v svět píčovinu, mající naznačit, že stáří cti a sexappealu netratí. Tudíž babči ohozené v šifónovém pytli a dědoušci s rádiovkou mají nový podnět. Dnes již nemusí pouze konat tanyny za poslechu Edy a Šaška, mohou též odložit na pár let nákup nutných léků a za ušetřený peníz vyrazit třeba na párty, do světa, do hor, prostě kde všude je to správné místo na romantické styky, které jim zpříjemní podzim i zimu života. Všechny figurky v tomto veledíle jsou i přes dávno prodělanou menopaouzu či prostatu středně rostlého melounu natolik hyperaktivní, že i přes infarkty, střídající se v úderném tempu s mrtvičkami, zběsile směřují k cíli. Kterým je.....asi si ještě vrznout, nebo nevím. Holubice sehraje megeru na počkání, Kaiser se evidentně nevzdal záliby v ohnivé vodě ani při natáčení této parodie a Bartoška se prohulil k přesvědčivému ztvárnění cynického, impotentního astmatika. (13.08.2012)

Ano, mě se to docela líbilo. Což mohlo být způsobeno asi především tím, že jsem to viděl v televizi zadarmo (nebo tedy spíše za měsíční poplatek, který platím kabelovce za HBO) a tak jsem se v klidu domova mohl docela příjemně pobavit a odreagovat u komedie, která v loňském roce lámala v kinech rekordy a u které jsem neměl nějakou zvláštní potřebu se na ní hnát do kina nebo si jí kupovat na DVD. A právě z toho minimálního očekávání nakonec vzniklo to, že se mi film docela líbil, dokázal i pobavit a v jistých ohledech i překvapit. Ovšem jeden fakt nemíním přejít, a to sice hodně dlouhou stopáž, díky které mám pocit, že je film neuvěřitelně natahovaný a kdy docházelo k situacím, že jsem se tam třeba i 10 minut v kuse ničemu nezasmál, což mi přišlo jako velice hrubý nedostatek. Některé scény to zkrátka chtělo vystřihnout, protože z počátečního nadšení, kdy jsem se smál hodně často, se stal bohužel vlekoucí se příběh, který nudil, což u komedie prostě nemohu nijak jednoduše přejít. A přitom během závěrečných titulků tam běžela geniální scénka s Lucií Bílou, kterou stálo za to vidět a u které jsem se hodně tlemil. Co se týče herců, tak někteří hodně potěšili, jako Roman Vojtek, Jan Dolanský, Marta Issová či paní Jaroslava Adamová, takže po herecké stránce to nemohu hodnotit vůbec špatně. Každopádně tedy nebýt toho, že jsem se chvílemi u tohoto filmu opravdu hodně nudil, tak to mohlo být nadprůměrné hodnocení, takhle film hodnotím jen jako průměrný a uděluji tři hvězdy. (16.06.2010)

O jedno zoufalé pousmání lepší než Jak se krotí krokodýli, i přesto ovšem Marie Poledňáková nejúspěšněji prohlubuje dno české kinematografie. I ten Troška jí muže závidět. Jenom u jejich současných filmů mi je totiž fyzicky špatně.. Mám pocit, že kdybych celý ty 2 hodiny bušil hlavou do zdi, tak mi v tý hlavě bude hučet míň než po sledování týhle absolutně dementní hovadiny. Příběh tam je jak když neni, humor je klasicky hezky českej (tzn. příšernej) a každý herec si zde připsal snad svůj nejhorší výkon v kariéře. Jenže nejhorší je chování postav. Paní Poledňáková snad posledních pár let přebývala v nějaký jeskyni, protože vůbec neví jak se lidi chovají. Dospělí lidi se tu chovaj jako puberťáci a puberťáci jako úplný dementi. A jestli režisérka prohlašuje, že je to komedie ze života a podobný hovadiny, tak to si z nás dělá asi srandu. Prostě utrpení největšího českýho kalibru. Na tohle vám paní Poledňáková sere bílej tesák. (11.10.2009)

Film sice nemá spád a švih jako předešlé komedie Marie Poledňákové, ale kdo chce, tak několik vtipných nápadů pro zasmání si najde. Ostatně nic jiného než komediální žánr jsem stejně nečekal. Připočtu-li k tomu určitou nadsázku, tak to nebylo špatné. Což není málo. Takže v žádném případě u mě nevzbuzoval film pocit trapnosti. (22.08.2010)

Ano, někdy se film dostane do fáze, kdy máte chuť se psychicky uvolnit pomocí rány pěstí směrem ku Marii, ale někdy je prostě lepší držet krok a nepřipouštět si tu samovolnou imbecilitu náhod a moralit k tělu. To raději začnu zběsile šoupat nahama, dokud nám nevzplane koberec. Rozhodně ne tak špatné, ale nemůžu se zbavit dojmu, že Poledňáková až trestuhodně vykrádá sama sebe. (24.10.2009)

Banda nesympatických postav neustále někam běží, padá, něco rozbíjí, píše sms, hádá se a usmiřuje, jezdí sanitkou...A tak pořád dokolečka dokola. Líbáš jako Bůh není tak katastrofální, jako předešlý film paní režisérky, ale do zábavnosti a hlavně uvěřitelnosti třeba Stoličky jí chybí hodně. Pokud je vám padesát, máte vagínu a rozum patnáctileté puberťačky, vzhůru do kina. Pro nás ostatní v tom filmu bohužel nic není. (19.04.2009)