Režie:
Tomáš LuňákKamera:
Jan Baset StřítežskýHrají:
Miroslav Krobot, Marie Ludvíková, Karel Roden, Leoš Noha, Alois Švehlík, Tereza Ramba, Ján Sedal, Miloslav Maršálek, Jiří Štrébl, Marek Daniel (více)Obsahy(2)
Alois Nebel (M. Krobot), obyčejný nádražák v zapadlém místě jesenických hor, je mlčenlivý muž, kterého pronásledují vzpomínky z dětství, z doby, kdy poválečné Sudety opouštěli Němci. Jako dítě byl svědkem něčeho, co se mu neustále v mysli vrací. Násilí jednoho starousedlíka, jehož objektem byla mladá německá žena Dorothe. Jsme ale v období krátce po sametové revoluci, místní ještě kšeftují s ruskými důstojníky ze sovětské posádky a krajem se potuluje „Němý“, mladík, který se hodlá pomstít. Atmosféra bohem zapomenutého kraje s jeho věčně deštivou a mlhou zahalenou tváří houstne… Adaptace stejnojmenného komiksu vznikla kombinací hraného a kresleného filmu – metodou tzv. rotoskopie. (Česká televize)
(více)Videa (4)
Recenze (901)
Držet se snímek atmosféry scén z Hlavního nádraží plných melancholie, smutku a beznadějného doufání v lepší zítřky, pak bych byl spokojen. Bohužel se tvůrci po celý film nejsou schopni rozhodnout, o čem vlastně chtějí vyprávět a přeskakují z jednoho nedořečeného tématu na druhé, a tak i má pozornost se po čase vytratila a ani v rámci českého filmu zajímavá forma ji nedokázala připoutat zpět na plátno. Škoda, potenciál pro nezapomenutelný zážitek tu byl. Silné 2*. ()
Použití rotoskopie je dvojsečné (však Fleischerovu patentu bude v roce 2017 sto let) , na jednu stranu zbytečné překreslování, na druhou stranu věrná animace. Jelikož mám ráda komiksovou grafiku, přikláním se k tomu, že některým hercům jejich animovaná podoba velmi lichotí. Mírně zkratkovitý příběh mne ani trochu neurazil, spíše mi vadí mnohdy polopatické vedení diváka za ručičku od úvodních titulků po ty závěrečné. ()
K uplynulému desetiletí české kinematografie, resp. k celé její polistopadové existenci, zaujímám, diplomaticky řečeno, rezervovaný postoj, protože jen malé množství natočených filmů spadá do průměru, natož aby jej v nějakém ohledu překročilo. Proto i Alois Nebel pro mě nepředstavoval lákadlo, i když byl nominován do oscarového klání, neboť i ohlasy na tenhle film byly rozporuplné. Nicméně nakonec mě zlákal k návštěvě kina, což u českých snímků dělám tak jednou do roka. A v žádném ohledu toho nelituju, protože Nebel pro mě představuje velmi příjemné překvapení - po dlouhé době se objevil český film, který promyšleně buduje atmosféru, má vybroušenou formu, není užvaněný a tak, jak má kinematografie působit, působí i on především obrazem na filmovém plátně. Nesmírně by mě překvapilo, kdyby Oscara přece jen získal, i když si myslím, že v řadě ohledů překonává slavné animované filmy nedávné minulosti. Valčík s Bašírem předčí způsobem animace, Persepolis zase po výtvarné stránce. Má ale smůlu, že se odehrává na periférii světového dění a autorská dvojice mu případný výlet do zahraniční distribuce neusnadňuje, protože motivaci a skutky svých hrdinů nelíčí tak, aby byly srozumitelné ve světovém měřítku, a ocení je spíš domácí, maximálně středoevropské publikum. Valčík s Bašírem pojednával o ničem menším než o válce a zločinech proti lidskosti, Persepolis zase o celosvětově známé náboženské revoluci v Íránu. Těch několik procent populace, které podobným tématům je schopno porozumět a dají se považovat za potenciální diváky, si k něm dokáže najít cestu nepoměrně snáz než k minimalistickému komorně laděnému Aloisi Nebelovi. Cílené oslovení obce amerických akademiků by znamenalo protáhnout příběh o celé desetiletí do minulosti, ukázat na osudech hrdinů jedné malé železniční zastávky, odstoupení Sudet a vyhnání českých obyvatel, nějakou tu partyzánskou sabotáž a válečnou akci wehrmachtu, dobytčácké nákladní vlaky směřující do Osvětimi, později zase přesun těžké vojenské techniky po kolejích při okupaci v r. 1968 a tím i delší, řekněme dvouhodinovou stopáž. Výsledný film by byl určitě epičtější a obsahoval by témata srozumitelná i v zámoří. Ale i v téhle verzi je pro našince Alois Nebel výbornou volbou i přes to, že autoři někdy přistupují k výkladu nedávné historie poněkud volněji. Na podzim 1989 už určitě nevykonávala polská pohraniční stráž zběsilé pronásledování přeběhlíků přes hranice a polská státní bezpečnost měla určitě jiné starosti a jiné úkoly, než se věnovat diverzantům. On ten pád polského režimu přišel poněkud dřív a hlavně jinak než ten náš. Alois Nebel je film intimní, ale přitom syrový, kde může divák často jen tušit, jaká dramata se odehrávají za zarostlými tvářemi a svítícím zrakem jednotlivých postav. Svou roli hraje i nepřístupná divočina a temné pohraniční hvozdy, rozvodněné řeky a lesní velikáni. Výborné obsazení, kdy jednotlivé herecké typy přesně odpovídají charakterům postav. Celkový dojem: 95 %. ()
Jejda, to bylo zklamání. Omráčení možnostmi techniky tvůrci zapomněli udělat film. Skvělé vystižení syrovosti Jesenicka je asi to jediné, co se mi zdálo povedené. Jinak Nic. Příběh zaniká, vyprávění je zmatené, postavy se pletou. Po skončení jsem zatoužil vidět to ještě jednou - srozumitelně, odvyprávěné živými herci bez sebestředné demonstrace "umění." ()
NĚMÝ BYL SÁM. VRÁTIL SE, ABY SE POMSTIL..... /// No tak vono dohromady není vo čem vyprávět. V hlavní roli animace a roztaženej, krátkej jednoduchej příběh, jehož unylý tempo se postupně stává votravným. Tolik úsilí, kvůli takový kravině! Za pomocí černý, bílí a šedý barvy říct, že minulost si hajzla najde i v takový prdeli, jako je Bílý Potok, s mezipřistáním na pražským ,,Hlaváku“ a vekslem s Rusákama. Ale furt si říkám ,,hmm, nápad zajímavej, technická dokonalost, atmosféra plná Krobotova hlasu...... a pak přijde konec, pointa žádná a já řvu ,,VRÁTIT VSTUPNÝ!“ Aha....no tak nic. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Komiks tvůrců Jaroslava Rudiše a Jaromíra Švejdíka číst nebudu. 2.) Jsem starej nádražák. 3.) Jsem starej estébák. 4.) Jsem starej. /// PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne ()
Galerie (33)
Photo © Aerofilms
Zajímavosti (31)
- Veškeré práce na filmu zabraly celkem 5 let. (Scelleton)
- Představitel hlavní role Miroslav Krobot se narodil v Šumperku v Jeseníkách, kde se také odehrává Nebelův příběh. (Haniczka)
- Když Nebel (Miroslav Krobot) trhá na kousky toaletní papír, můžeme slyšet hlas Alexandra Dubčeka, který říká: „Zítra požádám Václava Havla, aby složil ústavní slib.“ Volba prezidenta Československa proběhla 29. prosince 1989. (sator)
Reklama