Alois Nebel

[IFF 2011, Bratislava] Tomáš Luňak a jeho opatrný-čo mimochodom neznamená nepodarený-debut. Nazdávam sa, že výsledná fazóna zdupkáva predovšetkým na neochote pridržať sa pôvodnej predlohy, ktorá v sebe ukrýva nespočetné množstvo nepoužitých narážok a heftov. Bez nich "mlha ktorá šuká les" vyzerá dosť vypreparovane a túto kastráciu naplno nevynahradí ani rotoskopické zaobalenie. Má zbehlého Krobota (mimovoľná podobnosť s "A Londoni férfi" ma rozplesala), má v malíku exteriéry z čias normalizácie a chmúrne prostredie bývalého Sudetska, má skôr heslovité, než doslovné razenie-k tomuto nemôžem napísať krivého slova. Spomeňme si však napr. na "Waltz with Bashir" a "Scanner Darkly", ktoré sa núkajú k provizórnemu prirovnaniu-Folman aj Linklater kráčali totožným smerom, avšak ich spovede-i keď boli diametrálne odlišné-boli buď tematicky hutné alebo fabulovo rozvetvené. "Alois Nebel" neni ani jedno, ale aj tak sa neubránim spokojnosti z vytvorenia niečoho (na tuzemské pomery) špeciálneho a preto vravím, snaha sa cení. (09.11.2011)

Poměrně silné zklamání. Co do příběhu jsem nic převratného nečekal. Očekával jsem, že film bude spíše působit svou náladou, atmosférou, svou netradiční grafikou. Na mne však působil pouze dost rozpačitě. Zůstalo příliš mnoho nezodpovězených otázek. Kdo byl Němý? Proč ho policie zavřela do blázince? Proč musel z čista jasna Nebel do cvokárny? Proč ho z ní po krátkém čase jen tak mírnix týrnix pustili? Proč strávil několik měsíců na Hlaváku? Proč pak zase z ničeho nic odjel? Jak přišel ke své práci? Co to vůbec bylo za práci? Proč se Wachek nechal tak nesmyslně zabít Němým? Proč ten ho vůbec zabíjel? Věřím, že spousta z vás odpovědi na tyto otázky našla, ja však nikoliv a tudíž citelně srážím... 60% (13.10.2011)

K uplynulému desetiletí české kinematografie, resp. k celé její polistopadové existenci, zaujímám, diplomaticky řečeno, rezervovaný postoj, protože jen malé množství natočených filmů spadá do průměru, natož aby jej v nějakém ohledu překročilo. Proto i Alois Nebel pro mě nepředstavoval lákadlo, i když byl nominován do oscarového klání, neboť i ohlasy na tenhle film byly rozporuplné. Nicméně nakonec mě zlákal k návštěvě kina, což u českých snímků dělám tak jednou do roka. A v žádném ohledu toho nelituju, protože Nebel pro mě představuje velmi příjemné překvapení - po dlouhé době se objevil český film, který promyšleně buduje atmosféru, má vybroušenou formu, není užvaněný a tak, jak má kinematografie působit, působí i on především obrazem na filmovém plátně. Nesmírně by mě překvapilo, kdyby Oscara přece jen získal, i když si myslím, že v řadě ohledů překonává slavné animované filmy nedávné minulosti. Valčík s Bašírem předčí způsobem animace, Persepolis zase po výtvarné stránce. Má ale smůlu, že se odehrává na periférii světového dění a autorská dvojice mu případný výlet do zahraniční distribuce neusnadňuje, protože motivaci a skutky svých hrdinů nelíčí tak, aby byly srozumitelné ve světovém měřítku, a ocení je spíš domácí, maximálně středoevropské publikum. Valčík s Bašírem pojednával o ničem menším než o válce a zločinech proti lidskosti, Persepolis zase o celosvětově známé náboženské revoluci v Íránu. Těch několik procent populace, které podobným tématům je schopno porozumět a dají se považovat za potenciální diváky, si k něm dokáže najít cestu nepoměrně snáz než k minimalistickému komorně laděnému Aloisi Nebelovi. Cílené oslovení obce amerických akademiků by znamenalo protáhnout příběh o celé desetiletí do minulosti, ukázat na osudech hrdinů jedné malé železniční zastávky, odstoupení Sudet a vyhnání českých obyvatel, nějakou tu partyzánskou sabotáž a válečnou akci wehrmachtu, dobytčácké nákladní vlaky směřující do Osvětimi, později zase přesun těžké vojenské techniky po kolejích při okupaci v r. 1968 a tím i delší, řekněme dvouhodinovou stopáž. Výsledný film by byl určitě epičtější a obsahoval by témata srozumitelná i v zámoří. Ale i v téhle verzi je pro našince Alois Nebel výbornou volbou i přes to, že autoři někdy přistupují k výkladu nedávné historie poněkud volněji. Na podzim 1989 už určitě nevykonávala polská pohraniční stráž zběsilé pronásledování přeběhlíků přes hranice a polská státní bezpečnost měla určitě jiné starosti a jiné úkoly, než se věnovat diverzantům. On ten pád polského režimu přišel poněkud dřív a hlavně jinak než ten náš. Alois Nebel je film intimní, ale přitom syrový, kde může divák často jen tušit, jaká dramata se odehrávají za zarostlými tvářemi a svítícím zrakem jednotlivých postav. Svou roli hraje i nepřístupná divočina a temné pohraniční hvozdy, rozvodněné řeky a lesní velikáni. Výborné obsazení, kdy jednotlivé herecké typy přesně odpovídají charakterům postav. Celkový dojem: 95 %. (07.01.2012)

Použití rotoskopie je dvojsečné (však Fleischerovu patentu bude v roce 2017 sto let) , na jednu stranu zbytečné překreslování, na druhou stranu věrná animace. Jelikož mám ráda komiksovou grafiku, přikláním se k tomu, že některým hercům jejich animovaná podoba velmi lichotí. Mírně zkratkovitý příběh mne ani trochu neurazil, spíše mi vadí mnohdy polopatické vedení diváka za ručičku od úvodních titulků po ty závěrečné. (25.06.2012)

KINO-Premiéra za účasti tvůrců/// Obsazení 8/10 Děj 2/10 Hudba 4/10 Animace 10/10/// +technická stránka je nová, neokoukaná a na české poměry dokonalá, účast herců je obrovská a pro diváky lákavá, především zaujme Alois Švehlík a Miroslav Krobot, v menší roli potěší Tereza Voříšková -atmosféra ještě není nejhorší, ale téměř žádná hudba celkový dojem sráží hodně dolů, dějově je to pak prázdné, nudné nic, které i na prostoru 87 minut se zdá být nekonečně dlouhé, bylo chybou že tvůrci pustili Miroslava Krobota ke scénáři, načež on spoustu dialogů vyškrtal a ve výsledku nezbylo nic než jen dokonalý obraz bez příběhu/// Přiznám se, nalákala mě ta přislíbená účast tvůrců na premiéře tohoto filmu v Brněnském kině. Naivně jsem si myslel, že by se tam mohl objevit i některý z herců. No a nakonec i to půlhodinové povídání s tvůrci bylo zajímavější než celý samotný film. Občas to bylo i zábavné a to nejen proto, že při rozhovoru bylo patrné, že pan scénárista a pan režisér ještě nemají tolik "namluveno" a nebylo jim dáno tolik pozornosti aby rozhovorem propluli hladce. Působilo to jakoby jste ve škole dostali za úkol o něčem něco říct a stáli jste takto před tabulí poprvé. Díky animaci jsem nabyl dojmu, že film určitě nebyl levný a hádal jsem cenu kolem 30 miliónů. Výsledná částka 80 miliónů mi ale mírně zmrazila úsměv na tváři a říkal jsem si jestli to není škoda, tolika peněz. Pokud z práce grafiků a animátorů vzejde někdy v budoucnu něco dalšího, bude to určitě stát za to, ale obrazová stránka filmu není všechno a pokud se divák nudí není to vůbec dobře. Takže aby bylo v mém hodnocení jasno. Za tu účast dám tvůrcům třetí hvězdičku, ale jsou to vůbec tři nejslabší jaké mohu dát. Samotný film si zaslouží dvě./// Celkem 51%/// (17.10.2011)