Přichází Satan!

Snímek má rozhodně pár hodně dobrých a silných momentů, ale celý se nese v takové skoro až otravné atmosféře. Moc mi nesedlo obsazení a ani vývoj děje. Za necelé dvě hodiny se toho stalo pekelně málo. Hororovou složku samozřejmě stihl rozkousat zub času, takže už moc toho úžasného nezbylo. Věřím, že kdysi to fungovat mohlo, ale ta doba je dávno pryč. Zdejší vysoké hodnocení považuji za čirou nostalgii. Film je to ovšem i po letech sledovatelný. Lepší dvě hvězdy. (18.12.2017)

"He's killed once, he'll kill again. He'll kill until everything that's yours is his." Dnes už klasický satanský film; s legendární hudbou J. Goldsmitha. R. Donner zde tahá z rukávu jednu napínavou scénu za druhou. A čím víc si ve filmu Gregory Peck začíná uvědomovat vážnost situace v níž se ocitl, tím víc se stává atmosféra hustší a hustší. Až kulminuje ve scénách na hřbitově a hlavně při hledání znamení 666 na chlapcově těle. "Přichází Satan" je snímek z kterého od té doby čerpá každé dílko, jímž se jen mihne slovíčko "satan". (08.07.2004)

Nadčasová žánrová klasika, v mnoha ohledech filmařsky dokonalá. Donner náramně buduje temnou a zlověstnou atmosféru plíživě a neodvratně se blížící apokalypsy a s hitchcockovskou precizností graduje jak jednotlivé scény (některé jsou nezapomenutelné), tak celý příběh. Gregory Peck je v hlavní roli naprosto fantastický (nedokážu si v té roli představit nikoho jiného). To, jak jeho veskrze racionálně smýšlející a duševně stabilní hrdina postupně propadá zoufalství a beznaději z rozumem těžko vysvětlitelných tragédií, snad ani nemohl zahrát lépe. První zásadní snímek mého oblíbeného režiséra dlouhodobě považuju za nejlepší satanistický horor (těsně vítězí nad Vymítačem ďábla a Rosemary má děťátko). A to už jen proto, že každý jeho hypotetický nedostatek (některé trikové záběry už nepůsobí moc přesvědčivě) zcela nekompromisně vyvažuje (či lépe řečeno "přehlušuje") jeden z nejlepších orchestrálních soundtracků všech dob, za nějž legendární Jerry Goldsmith dostal svého jediného (!) Oscara. I na samostatný poslech neskutečný zážitek. 100 % (09.04.2024)

V době výtvorů jako "Hostel" nebo "3:15 zemřeš" působí tenhle třicet let starý skvost jako blesk z čistého nebe. Naprosto úžasný a geniální snímek se zcela odprostil od hororových klišé a jede zcela na své vlně. Narozdíl od "Vymítače ďábla" absentuje nechutnými scénami a přidává nám mnohem více na napětí. Zhruba od třicáté minuty napětí a mrazení v zádech nezmizí. Jerryho Goldsmitha musel při komponování ovlivnit snad sám ďábel, protože takhle děsivý a pekelný chorál se jentak neslyší a Jerry za něho dostal zaslouženě Oscara. V roli velvyslance Thorna si neumím představit nic jiného, než mužnou tvář Gregoryho Pecka. Nesmrtelné scény jako útok psů na opuštěném hřbitově, oči ďábelské chůvy v nemocnici, skleněnou tabulí uťatá hlava, zápas Thorna s chůvou v potemnělém domě a závěrečný výstřel v kostele - to budu mít v paměti napořád. Richard Donner svým prvním velkým filmem udělal revoluci v horovém žánru a myslím, že jej žádným svým jiným filmem nepřekonal. (17.11.2006)

Nevídaným způsobem vystupňovaná atmosféra až do nervy drásající scény na hřbitově a samozřejmě vrcholu ve vile. Přestože se nejedná o čistokrevný horror, jedním z faktorů, proč se mi Donnerovo dílo tak líbilo je, že kromě jednoho z finálních okamžiků nepoužívá tradičně lekací momenty a velmi tak prospívá stísněné náladě. Těžko bych ale tolik chválil, nebýt v hlavní roli tradičně úžasný Peck, jehož stoupající nervozitu, odhodlání a zoufalství jsem sledoval s úžasem. Tahle atmosféra umí vlézt do nočních můr. (17.11.2006)