Ďáblova lest

České televizi se povedl opravdu husarský kousek. Zfilmovali jednu z teorií, jednu z konspiračních teorií, kterých po světě na dané téma běhá několik a dali tomu ucelenou podobu minisérie, tak zajímavé, že se na to dá koukat a ano, plno lidí zřejmě bude tvrdit, že to je kravina, ale možné by to klidně být mohlo, proto je to konspirační teorie. Líbí se mi, že se nebáli a pustili se do toho zvostra, pač jsem čekal, že to nakonec dopadne bledě a oni i s tím závěrem nesekli jen tak do trávy a ukázali, že to myslí skutečně vážně, a to se mi na tom líbí opravdu dost. Ďáblova lest by se určitě neměla přehlédnout, je to jeden z příběhů, které zfilmované u nás jen tak neuvidíme a proto bychom si toho taky tak měli patřičně vážit, protože s příběhem si minisérie vzala k sobě řadu solidních herců a zručného režiséra. Určitě se to povedlo, mně se to rozhodně líbilo a rád se na to podívám znovu, protože takovéhle filmy neztrácí originalitu nikdy. (23.02.2009)

Jiří Strach je velká naděje pro návrat důvěry v české filmy. Tam, kde uvidím jeho jméno v režisérské židli, tak je pro mě daný snímek zárukou kvalitního filmového zážitku, Ďáblovu lest nevyjímaje. Příběh je tajemně mystický, temný, přímo satanský a to detektivní pátrání jak v historii lidstva, potažmo církve mě opravdu baví. Stanislav Zindulka ve filmu vypadá jako těsně před skonem, je bledý jako list pergamenu z první poloviny 13. století a otce Toderika hraje skvěle, no ... vlastně on to možná ani hrát moc nemusí, vypadá už opravdu hodně sešle. (07.11.2013)

perfektní důkaz toho,že češí jsou televizní mistří.co českému tvůrci nejde v kině,to mu jde na televizní obrazovce.za malý rozpočet,velké překvapení.kriminální horor,se skvělými herci,parádní lokace okolo chrudimi a vynikající režie jiřího stracha,který je bez pochyb největší nadějí umírajícího českého filmu.víc takových filmů do kin a třeba se zvedne naše prestiž. (01.01.2010)

Počáteční minuty ve mně poněkud rozdmýchaly nedůvěru, ať už kvůli tomu nechutně umělému hadovi, „srážce“ s náklaďákem (ať už byla nebo ne, to odpadnutí bylo nepěkně teatrální) nebo těm pánbíčkářům. Ovšem od chvíle, kdy nastoupil na scénu Dvořákův Sumara, chytla Ďáblova lest šťávu a začala mě hodně bavit. A to vlastně téměř po celou dobu všech 3 dílů, a to především díky výbornému castingu/herectví hlavních představitelů (krom Dvořáka také Trojan, Geislerová, Štěpánková atd.), pořádné dávce napětí, všudypřítomnému mysterióznu (které dokonce dalo i zapomenout na fakt, že je mi jinak tahle tématika úplně cizí), stále se rozšiřující sestavě podezřelých (člověk sice tuší konkrétního pachatele docela brzo, ale stále si není zcela jistý, jestli a kdo v tom jede s ním), no a v neposlední řadě občasnému humoru (do něhož jde zahrnout i tu zlomyslnou spztku na samotném konci, která mě upřímně rozesmála). Na druhou stranu, člověk musí přijmout skutečnost, že Ďáblova lest obsahuje i fantasy prvky (což každému nemusí být po chuti) a pak také přimhouřit oči nad některými slabšími místy (kupříkladu nad takovými, kdy jdou vrchní kriminalisté do všeho zásadně sami, bez toho aby si s sebou vzali alespoň 1 „pěšáka“ na krytí). Ve výsledku je to tak na rozmezí 3/4*, ale vzhledem k tomu, že u mě převládají pozitivní dojmy, zvolím vyšší variantu. „Prosím tě, co jsi tím chtěl dokázat?“ – „No když sem slyšel ty blbosti, tak sem se neudržel, no.“ – „Jaký blbosti? Víš jak je Součková známá? Dokonce přednáší i v cizině.“ – „Čím větší volovina, tím větší úspěch.“ (09.07.2015)

Téměř se shoduji s většinovými názory. První část (80%) byla v českých televizních vodách (nebo spíš kalužích) jako zjevení z cizího světa, zkrátka to byla výborná detektivka s chytrými dialogy, skvěle obsazenými herci a pohyblivou (!) kamerou, za kterou by se Strach nemusel stydět za hranicemi. Okamžitě jsem si zamiloval záměrně brakovou satanskou tématiku a postavy (obzvlášť Jiří Dvořák se našel), málem jsem sem nasázel 5*. Druhý díl (60%) trpí neduhem, jaký postihuje mnoho druhých dílů z trilogií, mnoho linek zůstává otevřených a navíc se vynořují nové otázky. A ten Třetí díl (70%) je rozporuplný. Ještě před půlkou rozplete neujasněný děj a servíruje hotovou věc, která jakoby vypadla z nějakého béčkového hororu. Ještěže ani zde neztrácí Strach a herci hlavu, dynamicky řeší neřešitelné, a i když to všechno dost smrdí, bavil jsem se vrchovatě. Ale ten konec... z mé strany se to "dalo", "nedalo" se to jako racionální zakončení slibného projektu. Takže verdikt zaokrouhluji nahoru. (15.02.2009)