Expendables: Postradatelní

Totální nadšenost. Nemám rád akční hrdiny a akční filmy, ale tenhle mě skutečně dostal. Film má spoustu geniálních bojových i akčních scén a přitom si drží nadhled a nepostrádá skyté narážky na všechny hlavní herce. Nemá smysl nic dodávat, tohle je skvělý film a pro fandy těchto akčních herců to musí být svátek, jako prase. 90% 01.09. 2010 10/19 nejočekávanějších 2010 (01.09.2010)

Autorekapitalucia: Jedny z najlepsich akcnych scen roka (sekvencia v tuneli vladne) kde takmer kazda je svedkom Slyovej chuti hrat sa. Dalej najlepsia buddy chemia (A-Team zavistlivo mava zo zadnych rad, na druhej strane treba priznat, ze tam, kde sotatne filmy tuto buddy chemiu museli poctivo budovat, Sly a spol. zacinaju, tam kde ini so snazenim koncia uz len postavenim sa pred kameru) a fungujuce monology/dialogy. A aj ten strih toho az tak vela nepokazil (hlavne ked si porovnam kontaktne suboje v niektorych tohtorocnych nepodarenych arenovkach typu Tekken, kde mozno premierna dlzka zaberu bola este dlhsia ako v Expendables, ale neprehladnost na platne bola naopak vyssia). 8-9/10. (06.09.2010)

Pokud bychom hodnotili Expendables jako řadového zástupce akčního žánru, nejspíš bychom museli konstatovat, že jde o průměrný snímek s tuctovým dějem. Jenže takhle ho prostě hodnotit nelze, už od samého začátku jej totiž Stallone prezentoval jako nostalgické ohlédnutí za akčními filmy 80. let a v tomto ohledu nezklamal. A přestože filmu k dokonalosti něco málo chybí, milovník akčních filmů se při sledování Expendables bude cítit jako v ráji. Je to ráj plný přestřelek, vtipných hlášek a co víc, sebeshazování. (20.08.2010)

Po skončení jsme s kámošema nadšeně kecali o tom, jak je ten negr všechny rozsračkoval tou AA-12, jaký dělal Statham fatality a jak byl Lundgren nezničitelnej, až do konce titulků. A já se zase cejtil jako malej, když jsem Slye a spol. tajně hltal v noci na Nově a bál se, aby se máma nevzbudila a nezatrhla mi to abych šel spát :))) (19.08.2010)

Nejlepší letošní nakopnutí zpět do osmdesátek, kdy šel z akčních hrdinů přirozený respekt, protože pro svaly neprošli dveřma, kdy jednočlenné armády rozpoutávaly své soukromé války, a kdy se vykostění padoucha pointovalo ultrasuchou hláškou. Od úvodního nočního záběru se siluetou komanda v gumovém člunu (který jste mohli v kině vidět naposledy snad ve dvojce ŽHAVÝCH VÝSTŘELů před sedmnácti lety) a Lundgrenova následujícího "varovného výstřelu", je to všechno zpátky. Celá moje puberta strávená přepínáním mezi SMRTONOSNOU PASTÍ na Nově a soubežně běžící SMRTONOSNOU ZBRANÍ na jedničce, ve snaze vychytat z obou ty nejlepší scény. To vše se vrací díky téhle nesmírně pohodové variaci na čtvrtého RAMBA, v níž si Sly podává ruku s novou generací a symbolicky jí přenechává největší a nejhlučnější kanón. A kde nejlepší přestřelka je paradoxně ta verbální v kostele, kterou Sly a Arnie završují léta vzájemného pošťuchování ve svých filmech tváří v tvář. Stejně jako když se přepíná mezi jednotlivými bitkami a člověk v každé nadšeně poznává nějakou z akčních hvězd. To pak člověk odpustí i tu Slyovu nešťastnou snahu jít v nápaditých akčních scénách s dobou a kamerově a střihově je kurvit. Takže ještě jednou - ženské se nebijí (a už vůbec neznásilňují), chlapské přátelství nade vše a nikdy není pozdě udělat (aspoň jednu) správnou věc. Nálet smrti! (21.08.2010)