500 dní se Summer

Nostalgická jízda do minulosti, kdy tohle všechno ještě něco znamenalo. Webb soustruží zručně a nezapomíná k tomu dobrému dodat to špatné. Gordon-Lewitt výborný v roli ideály ztrácejícího mlaďocha ze kterého se jednoho dne stane tatík od rodiny, který bude koukat v televizi na 500 dní se Summer protože mu Disney+ řeklo, že by ho to mohlo zajímat. (31.07.2023)

Filmy jsou jako když chcete sbalit holku. Záleží na načasování a rytmusu. Stačí jeden jediný záběr o sekundu později a feeling se změní... Já holky balit neumím, ale kurva tak rád bych se nechal sbalit Markem Webbem... Málo u které komedie jsem se zasmál tak nahlas, jako právě u této, a u málo kterého filmu jsem tak moc soucitil s hlavním hrdinou, jako u tohoto :D. Od prvních titulků a od prvního záběru, nebo odkazů na britské smutné písničky, si mě to získalo a nepustilo mě to. Rozchod s tímto snímkem byl pro mě dost náročnej. (29.10.2020)

Nejsilnější filmová facka, jakou Shakespearova popularizovaná myšlenka ideální romantické lásky zatím dostala. A že jí už bylo třeba. Svou neotřelostí, bezelstnou upřímností a emocionálním dopadem připomínají 500 Days of Summer to nejlepší z jihokorejské romantické produkce. Těkání mezi jednotlivými dny a fázemi vztahu výborně odráží stav mysli zoufalého člověka, který se obsesivně vrací do minulosti, lepší dny dává do kontrastu s horšími, porovnává, hledá náznaky problémů, přehodnocuje; vztah koneckonců zpětně nevnímáte jako lineární řetězec událostí, ale jako zašmodrchanou skrumáž vzpomínek a dojmů, v níž není snadné se orientovat a dávat věci do příčinné souvislosti. Oceňuju filtry a kameru, která pracuje s náladotvornou schopností denního světla, čímž se nezanedbatelně podílí na celkové atmosféře a nutí nás vzpomínat, jak jsme podobnou slepou zamilovanost zažívali my sami. 500 Days of Summer nedokazují, že TO není možné, ale že žijete v cynickém světě a TO se pravděpodobně nestane vám, protože láska je nesmírně vzácný a náročný pocit (který takřka nikdy není zaslouženě opětován). A že žena, která TO necítí, bude zákonitě vždycky vnímána jako svině. Nejlepší (západní) romantický film od Když Harry potkal Sally a vůbec první film, který se zabývá jednostranným vztahem (pro ty, kdo ještě pořád doufají v hlazení po srdíčku). (06.11.2009)

Konečně film o romantickém snílkovi jako já .. a ještě se jmenuje Tom :) Pro mě obrovské překvapení nejen kvůli stále nádherné Zooey, ale i díky scénáři, zajímavému fázování filmu a příjemnému soundtracku. V podstatě čistých sto. ...... Když jsem si zpětně přečetl reakci Shadwella na tento film, tak jsem konečně pochopil, kterému z intelektuálů bylo na té výstavě určeno to hovno k hledání hlubšího smyslu. (22.01.2010)

Ne tak dokonalé, tak bezchybné, tak skvělé, jak se povídá. Přesto velmi působivé a působící bohužel přesně tak, jak jsem se bál, že to působit bude. Značně znepokojivý a v důsledku, i navzdory optimistickému finále vlastně docela smutný film, který se opírá především o skvělou Zooey a Gordon-Levitta a unikátní střihovou skladbu. (25.05.2010)