Star Trek: Do temnoty

Star Trek: Into Darkness není lepší než jednička, jeho dramatický rámec nefunguje tak dobře, tempo není tak vyvážené a stopáž je lehce přepálená (ačkoliv oproti jedničce má navíc jen 5 minut). V jednotlivostech ale místy funguje nesrovnatelně lépe, ať už jde o humor, technickou stránku, nebo samotnou impozantnost některých scén nebo sekvencí, kde celému výtečnému hereckému ansámblu a dechberoucí technické stránce naprosto fatálně dominuje ďábelský Benedict Cumberbatch... Pravdou ale zůstává, že zatímco první Star Trek neustále okouzloval tím, jak velkolepý a zároveň chytrý a hravý je, dvojka i navzdory ohromnému potenciálu změnit spoustu věcí zůstala "jen" precizně odvedeným blockbusterem. (06.06.2013)

Ač musím říct, že Blockbustery jsou mým nejoblíbenějším žánrem vůbec, tak u Star Treku jsem poprvé zažíval lehčí nudu a zklamání. Co to je za nepořádek! Pronásledování, skákání, exploze, opět skákání, terorismus, úmrtí, vzkříšení, další exploze, klišovité starship souboje, oldschool scény, degradace, povýšení. Ale: žádná výprava, žádné tajemství, žádné lidstvo, žádné vzrušení, žádné tempo, žádný zázrak, žádné budování napětí, žádná originalita, žádné vyvíjení postav. Chyběla tomu štáva. 65% (28.08.2013)

Grandiózní zklamání od J.J. Abramse poprvé. Efektní pozlátko, na které se sice hezky kouká, ale jinak mi nepřineslo potěšení takřka v ničem. Příběh je odvyprávěn neuvěřitelně ledabyle, v podstatě nechápu, o co ve filmu vlastně přesně šlo. Líbivosti a vysokému tempu je podřízeno vše - než se stav nastolený jedním zvratem stačí pořádně ustálit, aby jej divák pochopil, přijde další zvrat - a vše je zase jinak, aniž by film samotný poskytoval možnost pochopení oněch změn, neboť dějově se nikdy nedostaneme příliš do hloubky. Zásadní rozhodnutí, na která by bylo potřeba několika hodin či dnů rozvažování, se zde činí během několika mikrosekund. Prostě šup sem, šup tam, nám už je to všechno jedno. Na té nejzákladní úrovni od scény ke scéně to jakž takž funguje (krátkodobé cíle postav jsme schopni sledovat), ale kdo se vlastně o co přesně snažil dlouhodobě teď absolutně nejsem schopen dát dohromady a mám podezření, že to prostě nedává smysl. Ani trochu. Fakt, že se ve filmu mluví zásadně jen v tupých frázích, také zrovna nepomáhá. Mírně jsem vůči druhému Star Treku (první díl se mi přitom velmi líbil) pookřál v závěru, kdy se mu na chvíli podařilo vydolovat ze mne jisté emoce. Trvalo ale asi jen pět sekund, než jsem si uvědomil, že se vlastně nic nestalo, a přesně jsem odhadl, jakou další berličku film použije, aby se dostal k nekonfliktnímu cíli. Celkově jsem tedy poměrně silně roztrpčen. Film, v němž extrémně charismatického záporáka hraje extrémně charismatickým způsobem extrémně charismatický herec, ale při pohledu zpět si uvědomíte, že o něm vlastně nic nevíte a že si z jeho výstupu na plátně pamatujete jen pár psychopatických grimas, si vyšší hodnocení nezaslouží. (06.06.2013)

První díl nově nakoplé série Star Treku se mně líbil. Byl hodně akční, efektivní a zábavný, což jsem přijal s povděkem. Před těmi čtyřmi lety bylo fajn na takový film narazit, dnes už těch rádoby vydařených blockbusterů je celá kopa a je těžké v nich najít nějaký ten opravdu vydařený. Tenhle se ale povedl. Sice nevyrovnává kvality prvního dílu, ale hodně se jim přibližuje. Takový Benedict Cumberbatch je totiž naprosto perfektní protivník. No a J.J. Abrams je pro změnu skvělý režisér, takže v rámci digitálního orgasmu dochází ještě k příběhovým rošádám a k dalšímu prohloubení vztahu k hercům jako jsou Chris Pine, Zachary Quinto nebo Simon Pegg a já si tedy ve výsledky chrochtám pomyslným blahem. Je vidět, že fanoušci Star Treku se v tomto filmu nezapřou. Škoda toho, že tento film s původním, decentním Star Trekem, má společného tak málo, že mu to řada dalších fanoušků není schopná odpustit. Oprostit se od toho, tak si užijí příjemnou popcornovou zábavu, která tu myšlenku v sobě má. Jen se jí musí dostatečně otevřít. (21.07.2014)

Když by člověk hodně chtěl, mohl by říct, že Abrams vytvořil mnohovrstevnatě sofistikované oživení "Star Treku", kde umocnil a aktualizoval všechny aspekty klasického seriálu, tedy nejen jeho idealismus a étos, ale také jeho campovost. Spíš je ovšem na místě si přiznat, že druhý nový "Star Trek" má podstatné problémy, které pak dávají vyniknout jeho nechtěně směšným prvkům v čele s děsivým přehráváním všech hlavních zúčastněných. Achillovou patou filmu se stává scénář, který je celý vystavěný kolem jednoho velkého zvratu vážícímu se k odhalení jména hlavního záporáka a z toho následně odvozených variací na ikonické momenty klasických "Star Trek" filmů. Jenže kromě těchto prvků film nenabízí nic jiného, co by upoutalo diváckou pozornost a umocnilo tak efektnost těchto momentů. Jestliže v nových "Star Wars" Abrams zaštítil vznik skvělé fanfikce, která nápaditě variovala, převracela, aktualizovala a obohacovala kánon, "Star Trek: Do temnoty" je ukázkovým příkladem lajdácké fanfikce, která jen nekoncepčně variuje svůj vzor, ale při tom do něj nevnáší nic nového, ale ani samostatně funkčního. Můžeme teoreticky děkovat, že "Star Trek" se tak paradoxně stal odstrašujícím příkladem, ze kterého se u Disneyů poučili a tak Abramsovi svěřili jen první díl nových pokračování. Právě druhý "Star Trek" totiž ukázal, že Abrams je skvělý ve vytváření nových a chytrých variací starých světů, ale bohužel už pak napodruhé neví, co si s nimi počít. (16.12.2016)