České nebe: Cimrmanův dramatický kšaft

Cimrmanovsky svižný průřez historií... O popularitě Cimrmanů svědčí, že na jejich představení je jednodušší zajet z Prahy do stánku kultury v Jihlavě. Naštěstí se dá v den předprodeje vystát fronta, takže i poslední hru České nebe jsem viděl v jihlavském DKO. Že titul hry poslouží i jako titulek do novin, to mě nenapadlo... Vedle těch velikánů J.A.Komenského, praotce Čecha, svatého Václava, Jana Husa, Babičky, K.H.Borovského, M. Tyrše a J.V.Radeckého mezi "elitu" patří i Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák... (04.08.2010)

Snad je to jen přemírou očekávání, že na mě přišla fáze ( poměrně velkého ) zklamání. Seminář mi přišel vyloženě slabý a hra samotná se řadí ke slabším kusům. Psát už radši nic nebudu a půjdu na jinej statek. Jako velký fanda JdC doufám, že šlo opravdu jen o moji vlastní indispozici a někdy v budoucnu budu moci napsat nějaká ta pozitivní P.S.! P.S. viděl jsem podruhé a dojem byl rozhodně lepší... (06.12.2010)

Kdybych psal komentář před rokem a půl, tak bych napsal "poslední cimrmanovská hra?", ale vzhledem k tomu, že Ladislav Smoljak už v českém nebi nepochybně je, tak ten otazník není potřeba. Upřímně doufám, že vzhledem k jeho památce tohle bude poslední Cimrman a pan Svěrák se nepokusí napsat nic sám nebo s někým jiným. I když ho považuju za skvělého scenáristu, už by to nebylo ono. Ale věřím, že on, člověk velkého intelektu, to nepochybně ví. _______ Jeden z mála Cimrmanů, u kterých můžu hodnotit naprosto stejně jak seminář, tak samotnou hru. Oba (takže i film) ode mě dostane 80 %. Chvíli jsem přemýšlel i o vyšším hodnocení, ale to by nebylo fér vůči opravdu geniálním hrám, při kterých jsem se opravdu a dlouho smál. Zde to taky nebylo špatné, především vtipy o ohni a Husovi byly skvělé, ale něco mi tam chybělo. Navíc, ty pěvecké scény mě nebraly, stejně jako scény se sokolským cvičením. Takže, abych to nějak uzavřel, tohle je důstojný kšaft, který sice nedosahuje geniality ostatních her, ale to mi nevadí. A nedá mi, musím to napsat - sbohem, pane Smoljaku, je mi líto, že jsme vás ztratili a doufám, že se teď s Janem Husem, svatým Václavem i s tím praotcem Čechem v českém nebi pořádně smějete. (05.10.2011)

Cimrmanovská derniéra nenaplnila to známe "na konci bič plieska". Napriek tomu že obsahuje väčšinu atribútov z ich predchádzajúcich hier, kvalitnými dialógmi počnúc, osobitným pohľadom na úlohu osobností v českých dejinách končiac. Možno sa už prejavila autorská únava, možno existujú aj iné príčiny, ale České nebe som si rád pozrel, občas som sa aj zasmial, oprášil som si vedomosti z českých dejín a tým to aj skončilo. České nebe je skôr štandardom autorského dua, než ich brilantným kúskom. (04.10.2014)

Stále stejně skvělí Cimrmani, ctící stále stejnou (svou!) poetiku. Kupodivu se mi zde, jako mnohde jinde u nich naopak, více líbila první přednášková část, než samotná hra. Ta byla samozřejmě také výtečná, ale přece jen jsem si chvílemi uvědomoval, jak vidtelně je text sešíván od bonmotu k bonmotu od nahrávky ke smeči. (27.11.2010)