Cigán

No popravdě docela nuda. No dívat se 1h 40min na cikány, kteří by snad rádi hráli, kdyby to ovšem byli bývali uměli. Většina z nich vstoupila na filmové plátno snad i poprvé a troufám si říct, že většina z té většiny také rovněž naposled. Přitom scénář určitě není úplně marný. Zdejší hodnocení uživatelů je určitě z velké části ovlivněno rasovými předsudky, film skutečně není tak špatný jak se tady píše.(tím rozhodně nechci říct, že je dobrý) Nelze se tomu však ani divit. O cikánech se toho již hodně napsalo a ještě více řeklo a je jen otázkou času něž pořad ,,Na stopě" dosáhne dvojnásobné stopáže právě díky našim trvale opáleným spoluobčanům. Žijí si zkrátka svůj život, kde naprosto odmítají jakékoliv podřízení se vládnoucí složce, což tento film zdárně ukazuje. Soucit nad nimi však necítím a tento film ať měl zapůsobit jakkoliv, tak v mém případě vyzněl do prázdna. Nějakou tu hvězdičku však ukápnu, ten film není vyloženě debilní, i když má teda ke koukatelnosti daleko. Je to zároveň i první film, který se označuje jako slovenský, ačkoliv se v něm mluví valnou většinu stopáže romsky, u kterého se neobejdete bez českých titulků.* (10.12.2011)

Narodit se jako cigán je pech. Obzvlášť když je to v místech, které s civilizací mají pramálo společného. Snaha vzepřít se tradici v oborech jako je sběrač barevných kovů, pasák nebo místní hvězda správy sociálního zabezpečení možná zní jako čirá utopie, přesto se svět točí a zázraky dějí. I Martin Šulík se o jeden takový pokusil .. a podle mne uspěl. Netvrdím, že příběh je bez chyb, ovšem filmařsky je to v naší kinematografii (potažmo slovenské) zvládnuté na jedničku. Pochválit musím kameru, stejně tak střihačské nůžky Jiřího Brožka, povedený Godárův soundtrack (jakoby propůjčený od von Triera) a v neposlední řadě samotného Šulíka za odvahu se do tohoto tématu vůbec pouštět. Český film (alespoň porevoluční) o romské tematice nemlčí, ovšem téma je to divácky nevděčné (to každodenní soužití s "nepřizpůsobivými" dělá své, rasistický komentář paaschy mluví za vše). Na některé z těch filmů je možná lepší zapomenout (Indián a sestřička, El Paso, Roming), ovšem jiné není důvod opomíjet (Smradi, Marián). Neveselý Šulíkův Cigán si zaslouží být v té lepší skupince. (14.03.2012)

CIGÁN TU MÓŽE ŽIŤ AKO ČLOVĚK, LEN KEĎ PRESTANE BYŤ CIGÁN....... /// Prostě takhle to je! Takhle my si tu žijem, jsme spokojený, máme lichvu, dřevo v lese, umět číst a psát je zbytečný, protože důležitější je umět tancovat. Hudba, chlast, zpěv. (Práce? Mluví se tu o ní.) Ale hlavně je tu Adam, kluk, jenž má víc kladných morálních vlastností než je (u nich) zvykem a kterej si bude muset vybrat, jestli žít jako Cigán, nebo podle těch bílejch kurev. 4* jsou asi moc, ale za to, že všechno je vyprávěný tak obyčejně, nehledaj se skandální odhalení či šokující věci (možná že někomu bude stačit jen život v osadě, kam bych nechtěl jít ani na návštěvu), nikdo netrpí kvůli ,,gádžům“ a neohání se rasismem. Je to O NICH samotných, jejich životní realitě, ve který je ,,mindža“ východiskem ze sraček a ze kterých stejně nedokážou najít cestu ven, ani za pomoci (nenáviděnejch) bílejch. To by mohlo oslovit nejednoho festivalovýho šílence! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Moje holka je tak krásná, že se ani umejvat nemusí. 2.) Zjistím, proč mají vždycky v Tescu maňase, když Cigán obchoduje s bílým masem. 3.) Chci si spravit chuť po El Pasu. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (16.11.2011)

Martin Šulík se zjevně snažil překonat mantinely národní kinematografie a natočit univerzálně evropský artový film, výsledkem je ale nešťastně unifikované cosi, co by se dalo nejspíše nazvat uměleckým pel-melem, jeho snímek totiž nefunguje ani jako artový film, ani jako sociální drama, tím méně v rovině spirituální a mysteriózní (motiv zjevování zemřelého otce byl vůbec tak nějak nevěrohodný a nadbytečný). Cigán jistě najde své místo na festivalech, širokému publiku ale zůstává nepřístupný, jelikož je v něm patrný zjevný kalkul, kterým nemyslím jenom toho v závěru běhajícího pštrosa... A i přes nezpochybnitelně realistickou mizanscénu ho trápí stejný neduh, jaký trápil třeba i žánrově zcela protichůdný Vejdělkův Roming, totiž velmi diskutabilní (ne)autentičnost... (06.02.2012)

Film o človeku, ktorý sa snaží si spraviť život lepším, ale bránia mu v tom iní a okolnosti, už v dnešnej dobe nie je ťažké spraviť. Záver beriem ako poukázanie na cigánsku mentalitu, kde sa väčšinou neodpúšťa a nasleduje pomsta. Rasistickí policajti, ktorí mali šikanovať, boli zrejme inšpiráciou zo skutočných udalostí, ktoré pobúrili verejnosť pred nejakým časom, ale nedali by sa zovšeobecňovať, nerobil by som z nich zovšeobecňovanie, takisto ten nepodarený vtip bola veľká trápnosť. Predstavy s mŕtvym otcom, všeobecne nejakým človekom sú zas známe z iných filmov, originalita v tom nebola. Taktiež som mal silný pocit, že mnohí herci boli predabovaní, nepôsobili totiž dôveryhodne, bolo to dosť silené, umelé a amatérske, to z toho priam sršalo. Jednou z mála vecí, ktorú oceňujem je názov filmu, aspoň tu zbytočne nešaškovali so slovnými hračkami a nenazvali to Róm. Tvrdý a zásadový farár, to bolo také slovenské, to bolo fajn, len zbytočne veľa vulgarizmov mi celý film znechutilo, zvlášť, keď boli zbytočné. Tento film nič nevyriešil, trocha poukázal na zlú situáciu Cigáňov, ale aj na to, že si za to môžu vlastne skôr sami, trocha na ich kultúru, ale inak to bola útrpná vec. To, že na Slovensku získal nejaké ocenenia, je len znakom bahna v ktorom sa naša filmová tvorba v súčasnosti brodí. (04.01.2013)