Cigán

Vzhľadom k tomu, že tak asi do roku 2050 budú Rómovia polovicou všetkých obyvateľov Slovenska, som veľmi rád, že o nich gadžo natočil taký pekný cigánsky film, ktorý im bude pripomínať, ako to kedysi dávno bolo, keď bola ich situácia presne opačná ako teraz... a možno si aj vďaka tomu uvedomia, že nie všetci príslušníci vymierajúcej bielej menšiny sú hovädá, ktorých treba diskriminovať a čo najrýchlejšie sa ich nejako zbaviť či im pomôcť k neviditeľnosti. ____ Mimo toho som rád, že ten gadžovský režisér, čo sa do toho pustil, nepochybne osobnosť, konečne natočil nejaký film, ktorý by mi neliezol na nervy ako väčšina jeho skoršej tvorby, ale práve naopak. Čo sa týka nerealistických presahov, nie je to síce poéziou a srandou nabitý ROMING, kde to fungovalo dokonale, ale zase je to na rozdiel od neho realita a tú nikdy nezaškodí ukazovať ignorantom... A to nie že by som žil dakde vo veži zo slonoviny a nemal s cigánmi negatívne skúsenosti v celej pestrej škále od prázdnych vreciek po krvavé ústa... - nebude ich však viac, než s porovnateľnou bielou háveďou, čo už 1000 rokov zamoruje planétu. (10.07.2011)

CIGÁN TU MÓŽE ŽIŤ AKO ČLOVĚK, LEN KEĎ PRESTANE BYŤ CIGÁN....... /// Prostě takhle to je! Takhle my si tu žijem, jsme spokojený, máme lichvu, dřevo v lese, umět číst a psát je zbytečný, protože důležitější je umět tancovat. Hudba, chlast, zpěv. (Práce? Mluví se tu o ní.) Ale hlavně je tu Adam, kluk, jenž má víc kladných morálních vlastností než je (u nich) zvykem a kterej si bude muset vybrat, jestli žít jako Cigán, nebo podle těch bílejch kurev. 4* jsou asi moc, ale za to, že všechno je vyprávěný tak obyčejně, nehledaj se skandální odhalení či šokující věci (možná že někomu bude stačit jen život v osadě, kam bych nechtěl jít ani na návštěvu), nikdo netrpí kvůli ,,gádžům“ a neohání se rasismem. Je to O NICH samotných, jejich životní realitě, ve který je ,,mindža“ východiskem ze sraček a ze kterých stejně nedokážou najít cestu ven, ani za pomoci (nenáviděnejch) bílejch. To by mohlo oslovit nejednoho festivalovýho šílence! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Moje holka je tak krásná, že se ani umejvat nemusí. 2.) Zjistím, proč mají vždycky v Tescu maňase, když Cigán obchoduje s bílým masem. 3.) Chci si spravit chuť po El Pasu. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (16.11.2011)

No, je pravdou, že režisérský záměr "jejich negativní smýšlení o nás a jednání směrem k nám jsme si vyvolali svým způsobem my" není tím nejlepším tahem, protože je vidět, že tohle slyšet nikdo nechce. Mám dojem, že některé záběry vypadají lacině a já přemýšlím, jestli tohle byl taky záměr. Oceňuji hlubokomyslné pohledy do očí malého Adame, poněvadž mám dojem, že oddělují děj: definice, smíření, adaptace, revolta. To, že vybrali průměrnou lokalitu, svědčí o tom, že zas tak upřímné to buďto být nemělo a nebo, že se tak nějak ostýchali to do diváka napálit v plných. Pštros jako nejrychlejší zvíře má zřejmě taky nějakou roli, pokud scénárista nechtě být jen vtipný. No a každopádně je pro mě osobně důležité postavit naprostý brak jako Bastardi proti tomuhle. Tohle se pak jeví jako úplně jiní kafe. Nikdo vás nenutí od začátku, abyste s nimi sympatizovali, nikdo vás nenutí, abyste byli proti nim, spíš tak nějak je vám dána možnost, abyste viděli, jak funguje cigánská fajta, ze které prakticky není možnost uniknout (což dokazuje i závěr, který byl předvídatelný, tj. "stejně tam skončíš, i když se budeš bránit"). Bludný kruh je pro ně to, co mi prozatím ne, že bychom nepochopili, ale je to to, co mi prozatím nechceme chápat, neb to nekoresponduje s naší představou. Ján Mižigár je a byl, jak už to tak vypadá, tím největším geniálním tahem. To se každopádně pochopit dá. (28.09.2011)

Jako kdyby to točili dva různí lidé. Dlouho jsem neviděl tak schizofrenní zpracování, začátek má oscarové ambice, skvělé jsou všechny "z dálky" natočené scény, exteriéry, pasující hudba, dobrý střih. Pasáže zachycující mezilidské vztahy a vůbec výpovědní hloubka filmu se však hrubě nepodařily. Viděno den po Cinema Mundi. (08.03.2012)

Narodit se jako cigán je pech. Obzvlášť když je to v místech, které s civilizací mají pramálo společného. Snaha vzepřít se tradici v oborech jako je sběrač barevných kovů, pasák nebo místní hvězda správy sociálního zabezpečení možná zní jako čirá utopie, přesto se svět točí a zázraky dějí. I Martin Šulík se o jeden takový pokusil .. a podle mne uspěl. Netvrdím, že příběh je bez chyb, ovšem filmařsky je to v naší kinematografii (potažmo slovenské) zvládnuté na jedničku. Pochválit musím kameru, stejně tak střihačské nůžky Jiřího Brožka, povedený Godárův soundtrack (jakoby propůjčený od von Triera) a v neposlední řadě samotného Šulíka za odvahu se do tohoto tématu vůbec pouštět. Český film (alespoň porevoluční) o romské tematice nemlčí, ovšem téma je to divácky nevděčné (to každodenní soužití s "nepřizpůsobivými" dělá své, rasistický komentář paaschy mluví za vše). Na některé z těch filmů je možná lepší zapomenout (Indián a sestřička, El Paso, Roming), ovšem jiné není důvod opomíjet (Smradi, Marián). Neveselý Šulíkův Cigán si zaslouží být v té lepší skupince. (14.03.2012)