Cigán

Stoprocentní odpad. Jako co se mi tady pan Šulík snažil ukázat? To jsem toho cikána měl litovat? Měl jsem odsoudit policajty, kteří nechali aby si dva bratři navzájem nafackovali poté, co je chytli při krádeži nafty? Nebo jsem mu snad měl fandit, že to byl jakž takž trochu slušný a jediný cikán z celé osady, kterému se nechtělo krást a všichni mu to pak dávali sežrat? To mu mám fandit za něco, co by mělo být snad samozřejmé, že nebudu krást, vraždit a že se budu snažit poctivě pracovat? Já to fakt nechápu, vysvětlete mi to někdo prosím. (11.07.2011)

*** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** ___ tolik sprostejch slov by asi obsahoval komentář ___ /cenzura/ (30.11.2011)

Trefa do černého aneb Jak žijí cikáni. 1) Hodnota snímku není v lehce stylizovaném ději (dialogy s otcem - mulem nebo pobíhající pštrosi jdou maličko mimo) či v hereckých výkonech (výborné, i když amatérské). Hodnotu v mých očích tvoří reálie - skutečná vesnice, skuteční cikáni, kteří nehrají, jen předvádějí sami sebe i romština, která potěší a připomene, kolik sprostých výrazů jsme z ní přejali._____ 2) Filmaři na život v romské osadě nehledí tragicky, spíš posmutněle, nesoudí, jen se dívají. Jejich prostřednictvím pak i divák vidí, jak rozdílně vnímají skutečnost cikáni a gádžové a jak obtížně probíhá eventuální emancipace jednotlivce z rodových a zvykových pout, tím spíš, když mu gádžovská civilizace nabízí nedůvěru, pohrdání a úsměšky._____ 3) Nejčastější dotaz odpadových či jednohvězdičkových komentů zní: Co vlastně chce film říci? Odpovím za sebe. Mně film připomíná, že Romové jsou v pozici, kdy si neumí jako celek pomoci sami. Neuvědomují si smysl vzdělání a gádžovský svět vnímají jako nepřátelský. Občasná snaha o únik končí podobně jako ve filmu - z práce je vyhodí, lichváři je oberou a nakonec z pudu sebezáchovy a přežití přijmou ideologii, kterou tak výstižně definoval strýko Žigo._____ 4) Nejsou-li ovšem Romové schopni sami věci změnit, je to na nás, na gádžech. A tady je kámen úrazu. Málokdo připustí, že odpovědnost za stav v soužití s romskou populací má především stát jakožto představitel majoritní populace. My věci změnit můžeme, ale neděláme to. Romům nepomáháme, strkáme je do zvláštních škol, umožňujeme jim dělat jen ty nejhorší práce. Na druhé straně tolerujeme či přímo podporujeme příživnické organizace "bojující" za práva Romů a nesmyslně postavenými sociálními dávkami vychováváme další generace žebráků a nemakačenků. (21.04.2014)

K filmu přistupuji s opatrností, která mě přepadla ve chvíli, kdy jsem si dohledala, že byl napsán i režírován bílými tvůrci, (gadži, chcete-li) (i když ti samí tvůrci mají na svědomí i jeden z mých nejoblíbenějších snímků Záhrada). Ne že by to nešlo, chce to ale cit, a já můžu jen doufat, že nějaká konzultace s diskutovanou stranou proběhla. Navenek to ale cit má, a já jen prosím ~filmového boha~ o víc podobných projektů (a víc rolí pro začínající herce; až mi ~filmový bůh~ nadělí vlastní seriál, Martina Kotlárová může hrát jednu z hlavních rolí /wishful thinking). Protože jsem zůstala v několika místech rozpačitá (závěr, chvílemi scénář), možná bych i klesla na tři*, cítím ale potřebu napravit svinčík v hodnocení po místním diváctvu, které se v reakcích k tomuto filmu projevuje jako naprostá karikatura sama sebe (až na pár světlých výjimek, za jejichž existenci jsem vděčná). (Pokud vám zbývá špetka lidské slušnosti, varuji, z "diskuze" vám bude psychicky špatně.) (29.07.2011)

Za najväčší problém považujem kríženie dvoch prístupov. Ostrého sociálne-kritického a baladicko-poetizujúceho prístupu, ktorý je vlastný Šulíkovi po celú jeho tvorbu, ale ktorý sa nemal v takomto filme objaviť. Najlepšie sa to odhaľuje na Godárovej hudbe, ktorá tu pôsobí vyslovene otravne. Film chce na jednu stranu zatínať do živého a na druhú stranu chce aj čo-to z romantického života v osade ukázať. Šulíkov sklon k epizodickému rozprávaniu a nechuť k fabulácii sa pri tomto type filmu najlepšie odhaľuje. Socialne-kritický film jednoducho nemožno natočiť v štruktúre slovenského pocitového filmu. Naliehavosť témy musí byť prenesená aj do formálneho spracovania, do vypätých vzťahov a do odsýpajúceho príbehu. Šulík má na to v Cigánovi nábeh, ale úplne sa tomu neodovzdá a vracia sa ku svojim starým postupom a preto majú diváci z tohto diela také rozporuplné pocity a preto nemôže tento film hovoriť o danej problematike tak angažovane ako by chcel. Film nejde k jadru problematiky ale často zostane v zromantizovaných a prehnane vyhrotených scénach. Film chce až príliš veľmi pomáhať a pôsobí skôr ako charita a nie ako umenie. Ja si však myslím, že film aj v takejto ošemetnej situácii môže pomôcť len v tom prípade, ak bude dobre zvládnutý ako film, a divák (akýkoľvek) bude mať možnosť zažiť katarziu. Iný spôsob ako by mohol film pomáhať neexistuje...........................Obecne to trpí neduhmi ako hocičo iné v súčasnej Svk kinematografii. S hlavnou postavou sa nedá identifikovať. Je to schématický dobrák od začiatku do konca. Takisto farár je apriorny dobrák a jeho motivácia pomáhať tkvie len v tom, že je farár. V poslednej tretine sa začnú vrstviť scény stále o tom istom. Neekonomicky odvyprávané. Množstvo motívov. A bohužiaľ aj doslovné a veľmi papierom šuštiace dialógy. "Pozrite sa na neho! Toluén mu vyžral dieru do mozgu!" Pri podobných replikách ma dvíhalo zo sedačky. A keď si to porovnám s Liovej Domom, tak Cigán dostáva pekne na frak, čo do modernosti celého výrazu. (28.06.2012)