Tales from the Crypt

Priemerný poviedkový horor s piatimi príbehmi, ktoré sú rozložené tak, aby dianie vo filme postupne naberalo na intenzite. Prvá dva príbehy boli mdlé a zvlášť ma nezaujali. Od tretieho už to bolo o čosi lepšie, objavili sa nejaké ľahko mrazivé momenty či hororové masky a záverečná epizóda bola nakoniec vcelku dôstojným zavŕšením celej tejto 70tkovej antalógie. (17.12.2018)

Skupinka pěti lidí, kteří se vzájemně neznají, bloudí kryptou, kde potká Ralpha Richardsona v kápi. Dozvídají se, že jsou mrtví a situace, v níž se ocitli, je zřejmě cosi jako poslední soud. V pěti retrospektivách se ukáže, jak a proč kdo zemřel. Řekl bych, že ten rámcový děj podráží nohy pointám jednotlivých povídek. Když víme od začátku, že hrdina každé z nich je mrtvý, vylučuje to zájem dozvědět se, jak kdo dopadne. Samotný průběh zápletek je přitom příliš všední, aby obstály samy o sobě. Zmíním tři momenty, které přechodně pozvedají film nad průměr. Část druhé povídky je natočena ze subjektivního pohledu hrdiny, který hledá po autonehodě pomoc a každý, koho potká, křičí hrůzou, jakmile ho spatří. Jistě, není těžké uhodnout proč, ale možnost něco si domýšlet v jinak velmi doslovném filmu jsem uvítal. Čtvrtý příběh silně připomíná povídku Opičí pracka od W.W.Jacobse - kouzelnou rekvizitou, plnící přání, je tentokrát čínský bůžek, zápletka je téměř totožná, ale sympaticky vyústí v jinou pointu. Pátá povídka o pomstě slepců nedbalému řediteli ústavu je jediná, která se mi zdála originální sama o sobě. Ale obávám se, že je nadprůměrná jen ve vztahu k předchozím a kdyby byla součástí jiného povídkového filmu, nestála by za řeč. Stejně jako povídky s Joan Collins a s Peterem Cushingem. 40% (31.08.2010)

Povídkové filmy příliš v oblibě nemám, tento byl navíc extra slabý. Průměrných dvacet minut autorům většinou nepostačí na rozehrání zajímavějšího příběhu, takže bych spíš očekával, že se pokusí vsadit na budování atmosféry anebo na černý humor. Tales from the Crypt jsou však žalostně mizerné, neuspokojí z žádného úhlu pohledu. Smířlivější bych byl k první a poslední povídce, které dosáhnout alespoň na průměr. O "nečekané" pointě celého filmu se radši ani nezmiňuju, to by snad nemohlo překvapit ani diváka z roku 1910. (21.06.2010)

Režisér Freddie Francis natočil povídkový horůrek již v roce 1965 - "Dům hrůzy doktora Schrecka" a po sedmi letech se k danému žánru vrátil. Tentokrát příběhy vypráví starý muž v kryptě (Ralph Richardson), kam se dostane pětice na sebe nezávislých lidí a musejí si od něj vyposlechnout svoje osudy, neboť cesta z krypty je uzavřená...Povídky jsou spíše průměrné, z nichž vyčnívá asi poslední, o pomstě slepých mužů ke svému řediteli ústavu, ve kterém jsou uzavřeni. V rámci filmového řemesla jsou Tales from the Crypt lehce nadprůměrný počin, více mě imponovalo strašení doktora Schrecka. Zde se mi nejvíc líbila úvodní scéna, kde kamera klouzá po zákoutích hřbitova za doprovodu temné varhanní hudby, to mělo atmošku jak pes! (20.01.2023)

A víte vy co? Když už zatoužíte po pětici hororově laděných povídek, raději koukněte na jakoukoliv z epizod Věřte nevěřte. Tales from the Crypt, oproti zmíněnému seriálu, totiž ničím neohromí. Jak se říká: kde nic není, ani smrt nebere. Po nějaké době si budu pamatovat zřejmě jen závěrečnou povídku, tu z ústavu pro slepé. 50% (12.01.2019)