Vrásky z lásky

Na první pohled mě zaujalo hvězdné herecké obsazení, kterému pochopitelně dominují bývalí manželé Radoslav Brzobohatý a Jiřina Bohdalová. Nicméně Jiří Strach dovedl obsadit i do téměř nicotné epizodní roličky herce, jež by byli hvězdami jiných filmů. Film je sice plný klišé, humorné scénky a vtipy byly již téměř všechny viděny jinde, příběhy dvou hlavních hrdinů do sebe zapadají se skřípáním, ale herecké umění a laskavost postavy Radoslava Brzobohatého v kontrastu se (zbytečně příliš) nedobrou postavou Jiřiny Bohdalové v této moderní road movie dává zapomenout nedostatků scénáře. Na konci se zčistajasna útočí i na city a měl jsem co dělat, abych se nedojal příliš. Poslední scénou naštěstí tvůrci filmu poněkud vážnému vyznění příběhu dávají vale a já jako divák jsem byl spokojený. (22.01.2015)

Strach je jeden z mála českých režisérů, který si umí zajistit kvalitní scénář a ten ještě perfektně odvyprávět. To moc režisérů neumí. Věřím, že kdyby nebyl bábovka a měl větší ambice, mohl by klidně točit historické velkofilmy. Škoda, že si nevzal na bedra Lídu Baarovou, kterou Renč totálně zprasil. Jinak Vrásky z lásky je spíše humorný film, který se však důstojně loučí s velikány českého herectví: Radkem Brzobohatým a Jiřinou Jiráskovou. Když k tomu přičtu fantastickou Bohdalku, tak není o čem. :-))) (10.02.2016)

Jiří Strach přinesl na česká stříbrná plátna opět další výborný příběh - opět v jeho stylu a přece jen snímek opět příjemně pobaví, potěší, zaujme... Osudy dvou starých lidí tolik připomínající životy, zážitky a pocity mnohých starších lidí všude kolem - v podání dokonalé Jiřiny Bohdalové a Radoslava Brzobohatého s obrovským a neskutečně milým nadhledem Jiřího Stracha ovšem ztrácí na stereotypu a své depresivnosti.. Že snímek nepřináší nic nového, objevného, originálního? Ale není právě ten náhled do reality a opravdového života s kapkou autorského pohledu režiséra to nejcennější, co může jakýkoliv film divákům přinést...? (03.08.2012)

Měl jsem pečlivě vybroušený odvážný plán spočívající v tom, že, tedy pokud se nějakým zázrakem dožiju důchodového věku, tak ho strávím v horizontální poloze čuměním na pohyblivé obrázky. Tento snímek mi otevřel oči, takže začínám trénovat skok přes bránu ústavu, chůzi o holi na 400 kilometrů a plivání medikamentů na cíl, abych si na svá artrotická kolena ještě užil nějaké to dobrodružství. V tom jsou Vrásky z lásky dostatečně inspirativní, ale kdyby mne při akci měla doprovázet protivná paní Rákosníčková, tak se určitě raději vrátím k původnímu plánu. (21.05.2014)

Film plný úcty ke staří a nebo ještě přesněji, radost z něj, vždyt, že zestárneme, neznamená, že máme přestat užívat si života, to přesně jsem si z filmu bral a užíval si nenuceně pozitivní energii, která z filmu vyzařuje. Pani Bohdalová vzpoměla jak to měla kdysi s uchem a zahrála jeden ze svých nejlepších výkonů a druhý z ušního páru pan Brzobohatý předved nádherný civilní herectví. Abych to tady režisérskýmu sympaťákovi z Edenu jen nechválil, přijde mě zbytečný prokládat dvě scény delším záběrem na krajinu, postava řiditelky domu pro seniory byla možná až moc kráva, když si vemu že tenhle film je pro stárnoucí lidi fakt naprosto dokonalá volba, tohle by je mohlo trošku a možná i zbytečně vylekat, ale to jsou jen drobnosti, protože film funguje velmi dobře a myslím si, že se na něj může koukat celá rodina, aniž by se členové jednotlivých věkových generací nudili. (12.05.2015)