Nedotknutelní

Tak toto bola trefa do čierneho. Filmová dokonalosť, ktorú definujem tým, že sa všetky častice tohto francúzskeho zázraku dostali do vzájomnej harmónie tak, že nič nie je treba prikladať ani odoberať. Asi jeden z najúprimnejších, najprirodzenejších a najdojemnejších filmov, ktorý v sebe nesie silnú dávku čierneho humoru, ktorý zároveň schladia dramatické momenty a vy sa smejete cez slzy. Herecké výkony sú neskutočne prirodzené a uveriteľné. Do ústredného dua charakterov sa zamilujete, Syovo načasovanie každej humornej pointy je chirurgicky presné. Jednoduchosť filmu vyráža dych a je pomerne mätúca, pretože scenár je masterpiece vo svojej kategórii. Stojí to za to, verte mi. 100%! (12.03.2012)

Boromejka z lapáku zvyšuje nápadnost půvabů buržoazie. Podtext lidskosti a ústřední záměr vymítat sebelítost bezprostřední živelností jsou nedotknutelné, leč subjektivní „handicapy“ nelze opomenout. Na sociální drama se klouže po povrchu, či stoupá směrem k utopii jako paraglide nadnášený termickým proudem vzduchu, většina vtipných scén na téma konfrontace zdravý člověk - kvadruplegik je předvídatelná bez ohledu na divácké limity korektnosti a co je nejhorší, latexové rukavice místo cévky, či plen jsou jakýmsi znakem učesanosti, která stříká voňavý filmový parfém na jinak zcela „nearistokratickou“ realitu. S hodnocením „nejlepší evropský film posledního desetiletí“ bych tak byl velmi opatrný.. P.S.: Státem těžce zkoušenému českému invalidovi maximálně zbývá, aby si od výfuku svého Maserati Quattroporte dovedl gumovou hadicí zplodiny do interiéru vozu a ukončil to. No jo, to by vlastně nešlo. Modely autíček od firmy Bburago zplodiny nevylučují.. (31.12.2013)

Při sledování filmu jsem si mnohokrát vzpomněl na podobný snímek Uvnitř tančím. Zvláštní však je, že zatímco u britského filmu se podstatně víc tlačilo na pilu a obvinění z citového vydírání mohlo být nasnadě, přesvědčil mě asi víc než jeho francouzský následovník. Asi proto, že Intouchables pracoval víc s humorem a celkově byl takový víc bezstarostnější, pohodovější a...méně úderný. Ve výsledku si možná najde i více fanoušků, ale jeho aroma ve mně nezůstane tak dlouho jako u výše zmiňovaného anglického produktu a nejspíš na něj i časem zapomenu. Tímto srovnávacím úvodem však nechci říct, že by Nedotknutelní byli nějak slabším filmem, to určitě ne. Je to po všech stránkách kvalitní dílo. Příběh není vůbec hloupý, v tech. kategoriích nenajdete slabšího místa (ach, ta hudba!), dýchá na vás příjemná a hřejivá atmosféra, funguje zde humor, ale snímek jasně stojí na úvodní dvojici, jejichž společná chemie (přestože tenhle aspekt zohledňuju spíše u milostných párů) funguje velmi dobře, a tak nějak přirozeně. Jako hlavní nedostatek filmu však vidím jeho celkovou nereálnost. Přestože se tvůrci dušují, že se inspirovali skutečným příběhem, nevěřím jim to. Při sledování filmu mi to ani moc nevadilo, ale v závěrečném hodnocení na to přece jenom přihlédnu. Nebudu sice zbytečně pálit tak ostrými náboji jako třeba Tetsuo a jeho sociální utopie, přesto 1* dolů půjde, nic ve zlém. (30.05.2012)

Nový film, který: 1) nepochází z Velké Británie ani z USA; 2) se přesto dostal do našich kin; 3) nemá jedinou chybu? To tady dlouho nebylo. Tedy... Přinejmenším od dob The Artist. Takže opět hurá Francii! Něco tak krásného člověk na velkém plátně zkrátka jen tak neuvidí. "Víte, kde najdete kvadruplegika?" - "To nevím." - "Tam, kde jste ho nechal." (03.11.2012)

[imdb: 8.5/10] | me: Film, ktorý sa celý čas pohybuje na hrane medzi ťažkými životnými témami a optimizmom a humorom s neuveriteľnou prirodzenou ľahkosťou. Je to dokonalá súhra viacerých filmových faktorov spomedzi ktorých jednoznačne vyčnievajú herecké výkony Françoisa Cluzeta a výborne napísaný scenár. Je to kvalitný film, ktorý nevyužíva ľudské utrpenie ako zdroj silených emócii, ale stavia sa k tomu z úplne iného pohľadu, čím vzbudzuje prirodzený rešpekt veselým a ľudským spôsobom. (31.05.2012)