Nedotknutelní

Svěží pojetí starého tématu o vztahu dvou odlišných osob. Francouzský přístup se hned od začátku jeví jako nohem sympatičtější, než ten, na který jsme zvyklí z Ameriky. Scénář si nebere servítky, a ač nejde až za pomyslnou hranu, (v několika momentech) překračuje meze, za které se většina podobných snímků bojí jít. Jako celek se však stále křečovitě drží funkčního schématu a bojí se byť o krok ustoupit. (15.03.2012)

Když se zazobaný kvadruplegik rozhodne domestikovat lehce asociálního Senegalce, nejspíš ještě sám netuší, kolik zábavy a zajímavých zážitků to do poněkud okleštěných životů oběma přinese. Ale já to tušila a tak se nepřidávám k nadšeným opěvujícím ódám, protože mě tenhle film absolutně ničím nepřekvapil. Jistě, mělo to v sobě humánní poselství, po většinu stopáže jsem měla koutky rtů ohnuté směrem vzhůru a možná jsem se i 2x uchechtla, ovšem viděla jsem vtipnější komedie, hlubší a dojímavější filmy o postižených lidech a mnohem silnější výpovědi o sociálních případech. Ta trocha cynického koření na povrchu byla na můj vkus příliš decentní, než abych z ní zvlhla. Samozřejmě jsou "Intouchables" nadprůměrným snímkem, jenže já po zdejším astronomickém hodnocení a orgasmických komentářích čekala něco víc, přidanou hodnotu, kterou jsem prostě nenašla. Moje škoda, nějak to přežiju a vy taky budete muset, sorry;-P. 75% (01.04.2012)

Nápis "podle skutečné události" může způsobit obavy z kalkulovaného patosu, či nechutné slzopudnosti, ovšem hned úvodní předtitulková scéna bravurně vyvede z omylu, neboť je jasné, že film se bude ubírat jiným směrem. Nedotknutelní mají reálné/realistické základy, trošku se nám snaží i ukázat, jak by bylo fajn, kdyby to takhle fungovalo i v reálném světě, ale zbytek už je nefalšovaná komedie. Chararaktery vedou příběh správným směrem (střed odlišných světů, vzájemné ovlivňování se, ústící až v částečnou asimilaci) a Omar Sy jako Driss naprosto exceluje. Celkově zamrzí snad jen absence větší psychologické, či filozofické (existencionální) hloubky. 8/10 (07.07.2012)

Film, který se jen těžko popisuje slovy, ten se zkrátka musí vidět. Já jen vím, že jsem za pěkně dlouhou dobu neviděla přirozenější a upřímnější film. Film, který mě emočně dostal, ale takovým tím příjemným způsobem, protože jsem cítila, že se dívám na opravdový životní příběh jednoho neobyčejného přátelství a ne nic umělého. Také jsem se už pěkně dlouhou dobu takhle dobře u filmu nezasmála. Nemůžu si pomoct, ale v souvislosti s tímto filmem jsem si vybavila můj oblíbený film "Inside I'm Dancing", který zobrazuje dost podobné přátelství a i dost podobné charaktery, ale zatímco Inside I'm Dancing se snaží za každou cenu vymáčknout z diváka plno slz a nejlépe každých deset minut, tak Intouchables je přesný opak, není zde scéna, která by na vás tlačila, není zde scéna, která by byla šíleně vyhrocená, jenže jako celek má film takovou sílu, že při závěrečných titulcích zůstanete sedět zcela beze slov. (26.03.2012)

"Když třeba máte červený uši, tak Vám jako stojí?" Symbióza ochrnutého milionáře s černým parťákem z mokré čtvrti na půdorysu skutečné události ve mně budila velké obavy. Naštěstí mi byl naservírován milý a lehce úsměvný snímek, který mi sice rozhodně bránici smíchem nenatrhl, ale pár vtípků na účet kvadroplegika si rozhodně budu pamatovat. Zkrátka bylo to dost dobrý, ale když to srovnám s tím výletem na Kokořín ... (19.04.2012)