Cisárov pekár a pekárov cisár
The Emperor's Baker - The Baker's Emperor
Režie:
Martin FričKamera:
Jan StallichHrají:
Jan Werich, Marie Vášová, Nataša Gollová, Bohuš Záhorský, Jiří Plachý st., Zdeněk Štěpánek, František Filipovský, František Černý, Václav Trégl (více)Obsahy(1)
Slavnou dvoudílnou historickou veselohru Císařův pekař a Pekařův císař natočil s Janem Werichem v hlavní dvojroli režisér Martin Frič v roce 1951. Vyprávění zavede diváka do doby císaře Rudolfa II., kde žije nejen tento vladař, bezmezně milující alchymii a umění, ale i pekař Matěj a mnoho dalších postaviček císařského dvora, které se už dvacet let před natočením tohoto filmu objevily ve Werichově a Voskovcově hře "Golem", uváděné v Osvobozeném divadle. Byla to, jak pravil podtitul, romantická revue a její nezbytnou součástí, tak jako všech představení Osvobozeného divadla, byla Ježkova hudba s Werichovými a Voskovcovými písňovými texty. Z těch, bohužel, do Fričova filmu nepronikla ani jediná. Nicméně svůj evergreen Císařův pekař a Pekařův císař má. Jan Werich spolu s hudebním skladatelem Zdeňkem Petrem pro film napsali od té doby velmi populární píseň „Ten dělá to a ten zas tohle“. Pod návrhy kostýmů byl podepsán slavný Jiří Trnka a ve filmu si zahrála řada skvělých herců – Marie Vášová, Nataša Gollová, Bohuš Záhorský, Zdeněk Štěpánek, František Filipovský. V epizodní roli se v houfu dvorních dam mihne i mladičká rusovláska Věra Chytilová. (Česká televize)
(více)Recenze (615)
Skvělé! Perfektní obsazení, napínavý děj, až nadměrně povedený humor a do toho všeho ničící a soptící Golem. Prostě film, který byl na svou dobu velmi dobře provedený a baví lidi dodnes. Jenom nevím, jestli mám raději "Císařova pekaře" nebo "Pekařova císaře".;-) Sice chválím o sto šest, ale jeden zápor bych přeci jen našla... Ano, jde o tu socialistickou písničku. ()
V roce 1951 vznikla jedna z nejlepších a nejslavnějších českých pohádek, která i dnes více než potěší a dá se na ni dívat stále dokola. Jan Werich v roli císaře Rudolfa II. a pekaře Matěje exceluje. I když je film točený v době velkého komunismu, tak jsou zde obsazeny vesměs prvorepublikové hvězdy, protože koho jiného by v té době sehnali. Režie se chopil jeden z nejlepších českých režisérů Mac Frič. ()
Snad jediný film, kde mi zjevný budovatelský patos nevadí. Je v něm tolik upřímné víry a nadšení, tolik očekávání a zápalu, že když příslušníci různých řemesel začnou zpívat ten slavný hymnus, leze mi mráz po zádech. To dobré z padesátých ztelesňuje právě tenhle film. V nejlepším slova smyslu zábava pro lid, ale inteligentní, půvabná a napínavá. Jan Werich svou dvourolí Rudolfa II. možná navždy historicky znemožnil, zato z něj udělal zřejmě nejoblíbenějšího filmového panovníka. Než SORELA nadělal(a) z českého filmu odporný propagandistický pamflet bez kapky vkusu a uměleckých ambicí, dokázal Frič, že v jádru je angažovaná kultura pro široké masy možná... Bohužel, je-li opravdu kvalitní, hlásá jiné hodnoty, než potřebuje tmářská totalita... Jak jinak si totiž vysvětlit, že tohle dílo se těší trvalé popularitě už více než půl století? ()
I po tolika letech vynikající film. Jan Werich jako by císaři Rudolfovi II. z oka vypadl. Jeho dvojrole císaře a jeho dvorního pekaře Matěje, dvou povahově naprosto rozdílných lidí, je vynikající. V první části je spoustu hlášek ("Vy jste vrah? - Ne, pekař."), druhá je dynmičtější a je v ní spostu vtipných scén a momentů. Překrásná výprava, které nemůže konkurovat leckterý novější film. Spoustu herců ve vedlejších rolích podalo vynikajcí herecké výkony (František Černý, František Filipovský, Nataša Gollová). Jeden z nejlepších českých filmů. ()
Padesátá léta u nás filmu nic dobrého nepřinesla a ani tento film není výjimkou. Že je tu všudypřítomná agitka, to se dá pochopit, v roce 51 to jinak ani nešlo, ačkoli mi leze na nervy hrozným způsobem. Co je však naprosto neodpustitelné, jsou dehonestující proletářské vtipy vůči šlechtě a císaři samotnému. Lid nikdy v dějinách nic neznamenal: když ano, bylo z toho akorát krvavý vraždění, veškerý dějinný a národnostní posun vždy představovala aristokracie. Werich si s Rudolfem taky není fyzicky až tak podobný, jak jsem se tu dočetl, nemluvě o tom, jakej je tu z něj rozmazlenej ukřivděnej hloupej chudáček - ve skutečnosti šlo o císaře velmi chytrého, s širokým kulturním a vědeckým rozhledem (samozřejmě své doby). Tento film je jen strašná komunistická slátanina. ()
Galerie (136)
Zajímavosti (111)
- V Prahe je múzeu alchýmie s názvom Speculum Alchemiae, ktoré sa nachádza v centre Prahy v historicky najstaršom dome v metropole. Tu, podľa tu nájdených písomností, v dobe renesancie alchymisti vyrábali elixíry a neušľachtilé kovy menili na zlato v čase Rudolfa II. (Jan Werich). Keď alchymisti boli podporovaní kráľom, z bezpečnostných dôvodov alchymisti pracovali potajomky, buď v podzemí alebo vo vežiach. Podzemná časť múzea je rozdelená do niekoľkých miestností. Jedna je laboratórium, v ktorom sa vyrábali všetky elixíry. Druhá je potom transmutačná, v ktorej sa alchymisti sústredili na prácu s kovmi, na premenu kovu na tekutiny, prípadne potom na zlato. Nasledujúce 2 menšie miestnosti sú bývalé sklady a ako posledný sa tu nachádza alchymistická skláreň Alchymistické laboratóriá sa našli vďaka povodniam v roku 2002. Rekonštrukcia prebiehala zhruba 10 rokov a ako múzeum ich otvorili v roku 2012. (Raccoon.city)
- Jan Werich (Rudolf II./Matěj Kotrba) nebol vo filme iba hercom v dvojúlohe. Bol aj vedúcim skupiny, ktorá niesla názov: "VI. tvůrčí kolektiv Jana Wericha, Jan Werich (vedoucí VI. tvůrčího kolektivu)", niečo ako producent. Keď s ním ako producentom potreboval pôvodný režisér Jiří Krejčík niečo prejedať, bol Werich mrzutý a odpovedal mu často arogantne aj vulgárne: "Krejčíku, to jsou prkotiny, na to se vyser. To já projednám s generálním ředitelem." Generálny riaditeľ bol bývalý úradník Brnenskej poisťovne a byrokrat. Čo spolu vyjednali sa Krejčík nikdy nedozvedel. (Raccoon.city)
- Pôvodný režisér Jiří Krejčík spomína: „Dali sme sa do práce na scenári – Jan Werich (císar Rudolf II./ Matěj Kotrba), Jiří Brdečka a ja. Najskôr v takých voľných rozpravách, keď Werich hýril nápadmi, ale niekedy nepoužiteľnými. Práca sa darila, inokedy nedarila, dostali sme sa aj do krízových situácií. Raz sme sa uchýlili na Dobříš, do zámku spisovateľov, aby sme v pokoji a nerušene tvorili. Vtedy sa zavádzali "stasky". Werich mal nápad, že by cisár Rudolf II. písať podobné krížiky na papier brkom. Nápad sa mne i Brdečkovi páčil, ale nevedeli sme, kam ho dať. Werich povedal: 'Viete čo, chlapci? Teraz pôjdeme každý do svojej izby a budeme do piatej popoludní premýšľať. Pred večerou si povieme, čo kto vymyslel.' Bolo päť, Werich nikde. O pol šiestej sme išli s Brdečkom do jeho izby. Klopali sme na dvere, ozývalo sa len hlasné chrápanie. Otvorili sme, Werich si kľudne spal. Brdečka došiel až k oknu a zdrvene povedal: 'Ja by som sa na to tak vysral, keby som nepotreboval peniaze.'" (Raccoon.city)
Související novinky
Věra Chytilová 1929 - 2014
Ve věku 85 let dnes zemřela Věra Chytilová, svérázná režisérka a scénáristka. Studovala architekturu, později FAMU. Pracovala jako manekýnka, kreslička, poté na Barrandově jako klapka a pomocná… (více)
Reklama