Vedlejší účinky

Jeden z nejproduktivnějších hollywoodských režisérů současnosti nabral druhý dech a dokazuje to dokonale vybroušenou žánrovou lahůdkou. Chvíli sice trvá, než vypravěčský styl vtáhne do děje, jenže přesně v tom momentě, když už jste si jistí, kudy bude dějová linka pokračovat, najede příběh na kolej, o které jste neměli ani ponětí, natož o výhybce na ní. (01.05.2013)

SPOILERY Úvodním Psycho záběrem Soderbergh zdraví Hitchcocka, otce dospělých thrillerů, pro kterého byla hra s divákem rovněž důležitější než přesvědčivost her, které mezi sebou postavy hrají. Úhly kamery jsou nepravděpodobné, ale efektní a významově nosné. Upozorňují na vychýlenou povahu reality, jak ji vnímá Emily (resp. jak si máme myslet, že ji vnímá), situovaná často mimo střed záběru (pokud ovšem mluví sama za sebe, tj. ne ve své roli, střed patří jí). Nevybalancované záběrové kompozice vzbuzují znepokojující tušení, že něco chybí, že stejně jako Jon nevíme všechno. Kdykoli je použit detail, má to své „vyšší“ opodstatnění, které je odhaleno ve druhé polovině filmu. Detailní záběry, některé dialogy i hudba nás navíc navádějí nesprávným směrem, vyvolávají klamné zdání, že půjde o farmaceutický thriller s nebezpečnými léky coby hlavním viníkem (Ablixa je nakonec pouhým MacGuffinem), případně o mysteriózní film-noir (Haiťan, který viděl ducha, přízračný „zvonivý“ hudební motiv, připomínající rolničky z Krásky dne). Jenomže pak přichází první zvrat, mění se vypravěčská perspektiva i dosavadní rozdělení rolí. Teprve druhé zhlédnutí umožňuje ocenit nenucenost, s jakou jsme upozorňováni na to, že Emily svou duševní nepohodu hraje. Hned první její scéna začíná detailem rtů, které si líčí před svým hereckým výstupem. Zrcadla ji následně obklopují během celé první poloviny filmu. Pochyby o tom, kdo je vlastně viníkem a kdo obětí, pochyby, na nichž je založena podstatná část dramatického napětí filmu, přetrvávají ještě po posledním záběru, který funguje jako symbolické uzavření kruhu. Namísto lineárně vystavěného thrilleru s jednoznačně rozškatulkovanými charaktery sledujeme znepokojivě zacyklenou detektivku (k Martinovi se jako bumerang vrací zločin, který sám spáchal) s proměnlivým pachatelem. Vedlejší účinky k bezchybně odvedenému řemeslu přidávají varování před zneužitím lékařských pravomocí (a důvěrných informací obecně) i narážky na finanční krizi. K době svého vzniku film ale především odkazuje skrze zcyničtělou společnost, ve které mají peníze a renomé větší hodnotu než lidský život. Obchodním pojetím mezilidských vztahů se Soderbergh zaobíral již dříve. Zde jej díky žánru dovolujícímu důslednější (bezohlednější, chcete-li) manipulaci s postavami dokázal vytěžit až na dřeň. 90% Zajímavé komentáře: Traffic, Anderton (20.12.2013)

Zhlédnuto v kině. Upřímně, je tomu už pár let, co jsem filmu od Soderbergha dal plný počet. Na Side Effects jsem nešel s tím, že tohle bude ten film, ale trailer vypadal skvěle, tak jsem mu chtěl dát další šanci. A ono to vyšlo. Tenhle film je dokonalá ukázka toho SPOILER! jak chytrý scénář vás může jednak efektivně vodit za nos prakticky po celou délku filmu a jednak nechat na pochybách až do poslední minuty a vy se přistihnete v tom, že si libujete v těch scénách a že nevíte, komu fandit i když už karty jsou na stole. KONEC SPOILERU! Navíc Rooney Mara podává prakticky dokonalý výkon a Jude Law jí zdatně sekunduje. Catherine dokazuje, že stárnutí je pro ni cizí pojem a Channing… Hoch se snažil, ale bude mi ještě muset dokázat, že umí hrát. Nicméně Side Effects je film, který s klidným svědomím doporučím každému, kdo má rád nervy drásající dramata. 100 %. (01.04.2013)

Šel jsem do toho víceméně kvůli obsazení (Rooney se mi líbila v Miléniu), Soderberghovi a žánru, o ději jsem měl mlhavé představy. Rozjezd byl pomalejší, ale zbytek promyšlený tak, jak to mám rád, a o překvapení a zvraty nebyla nouze. Aneb jak se dostat do absurdně bezvýchodné situace, být ojebán a ojebat. # příběh 9 | hudba 4 | humor 0 | akce 0 | napětí 3 | pustil bych si znovu 8 (08.04.2013)

Abych řekl pravdu, důvod pro čtvrtou hvězdu se mi hledá jen těžce a nakonec ho nenacházím přes všechnu snahu. Když bych chtěl vidět podobný mindfuck, kouknu znovu na De Palmovu Vášeň, která byla přepálená natolik, až mě bavila. Tohle je maximálně slušná epizoda kriminálky. Je to pro mě skutečné zklamání, protože jsem očekával hodně. Zvlášť když se mi líbil i nejednoznačně přijímaný Zkrat. 3 a 1/2 (10.06.2013)