Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Úsměvné historky nesmělého středoškolského profesora a prohnané septimánky... Do dívčího gymnázia nastupuje nový profesor, nesmělý a nepraktický Karel Suchý. Od samého počátku se stává předmětem čtveračivého zájmu gymnazistek. Ve vymýšlení alotrií vede Věra Matysová, neteř bytné, u níž mladý profesor bydlí. Rozpustilá studentka se s celou třídou vsadí, že dostane od nového kantora hubičku… Sentimentálního dívčího románku Ferdinanda Tomka, zapadlého básníka, který se zde skryl pod pseudonym Adéla Červená, se v roce 1932 ujali scenárista Václav Wasserman a režisér Martin Frič. Ten do hlavních rolí obsadil jedny z prvních hvězd zvukového filmu – Anny Ondrákovou a Karla Lamače – a natočil s nimi divácky velmi úspěšnou situační veselohru o svízelích mladého středoškolského profesora. I další role byly obsazeny oblíbenými tvářemi – Theodorem Pištěkem, Antonií Nedošinskou, Světlou Svozilovou a brněnským komikem Valentinem Šindlerem – „stréčkem Křópalem“. Ve filmu se mihne do té doby neznámá statistka Nataša Gollová. S úspěchem se setkaly i písničky Járy Beneše s texty Jaroslava Mottla a Karla Lamače. (Česká televize)

(více)

Recenze (68)

Blofeld 

všechny recenze uživatele

S tímhle filmem bych neměl žádný problém - nebýt faktu, že jsem při jeho sledování měl neodolatelné nutkání uhodit Anny Ondrákovou něčím hodně těžkým po hlavě. Normálně bych mouše neublížil, ale Ondráková - podobně jako například Ferbasová - má v sobě něco, co ve mně probouzí surovce. Lamač v titulní roli je místy parádní, místy už tolik ne. Parádní naprosto pořád jsou potom Světla Svozilová coby pověrčivá učitelka Plašilová a Darja Hajská jako třídní práskačka. S tradičně solidními Nedošinskou, Pištěkem a Šléglem - a neodolatelnou Natašou Gollovou, která má ve filmu rozhodně víc než jednu větu a už tehdy neměla problém přehrát všechny v okolí - tvoří důvod, proč se na tuhle značně nablblou komedii dívat. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

(Komentáře: NinadeL, Marthos). Tvůrci ve snaze za každou cenu uplatnit vtipný nápad se záměnou ředitele za školníka jaksi neřeší, že příslušné Suchého antré do nového působiště je s touto postavou dost těžko slučitelné. Podobného druhu, ale větší závažnosti je Suchého závěrečná proměna: zcela okamžitá a naprostá. Že Suchý do té doby vypadá jako z doby snad o půl století starší a náhle jako moderní elegán, se dá přijmout, ale náhlá dokonalá změna celkového projevu, aniž bychom měli možnost byť jen zahlédnout její proces, je vysvětlitelná jen tím, že dosavadní svůj charakter jen hrál, což ovšem nehrál. Ostatně i rozpor mezi Suchým stranícím se děvčat a Suchým zamilovaným není uplně vyladěný. Tyto nepěkné švy vlastně znehodnocují původní charakter mladého profesora Suchého jako nějakou léčitelnou chorobu, což mrzí obzvláště proto, že Lamač jako jeho interpret je ve všech odporujících si polohách absolutně dokonalý a zejména jeho celkový projev jako roztržitého vzdělance puristické mluvy je nedostižný a co replika to vražedně krutá hláška (už tehdy archaická). Ondráková (afektovaná stejně jako ostatní, stafáž tvořící dívky) působí poněkud cirkusácky, nicméně má při vší té strojené naivitě jakýsi pra-šmrnc, který jsem u hvězd následujícího období českého filmu nezaznamenal. Zato jsem zaznamenal mnohem pozdější film, totiž Hoblovu hudební komedii z počátku 70. let Třicet panen a Pyhagoras, který si nejen že pohrává s předválečnými školskými komediemi obecně, ale jak vidím, přímo kopíruje kostru Kantora ideála: Do dívčí třídy přichází za zhroutivšího se profesora nový, mladý učitel, v obou případech jaksi komicky svébytně zarputilý a ne zcela v kontaktu s okolní realitou. Hlavní hvězda třídy žije pouze s matkou (zde s tetičkou) a nový učitel se u nich ubytuje jako podnájemník. Stává se obětí jejího rošťáckého pseudosvádění (komplot celé třídy), které se ale posléze zvrhne v oboustrannou zamilovanost a po radikální kantorově proměně následuje sňatkový happyend. V obou filmech se zpívá. Samozřejmě nelze Hoblův film brát jako nějaký remake, na to je příliš jiný a jinde. Ale že na Kantora ideála záměrně odkazuje, nebo se jím přinejmenším přiznaně inspiruje, je zřejmé, což lze vztáhnout i na výslovnou parodičnost závěrečné fáze Třiceti panen (happyend v podobě sňatku jako jedna z alternativ konce filmu). Závěr samotného Kantora ideála totiž překonává i dívčí románky dr. Hüttlové (podle jednoho z nichž byl skutečně natočen Ideál septimy): dívka rok před maturitou se klidně může (a musí) na studium vybodnout, protože se bude vdávat, takže k čemu by jí bylo nějaké vzdělání. Toto řešení se zde nepředkládá jako nějaké dilema, nýbrž právě jako univerzální happyend, jako radostné překvapení, které nikdo ani nepovažoval za nutné s ní předem konzultovat. ()

Reklama

Radko 

všechny recenze uživatele

Skôr úcta k šedinám, ako k filmovej práci sa prejavuje vo viacerých tunajších pochvalných komentároch. Platí to aj pre tie informačne najnabitejšie (NinadeL, Marthos, Adam Bernau - hoci ten v rozpore s hodnotením film skôr kritizuje ako chváli). Pritom je to len sladká limonáda s pár skvelými hláškami. Pozerať sa to dá, len je poznať, že Mac Frič sa réžii kvalitných komerčných komédií, ktoré obstoja v skúške časom, ešte len učil. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

V roce 1932 byl ještě Mac Frič cele v intenzivní spolupráci s Karlem Lamačem. Po té, co se poprvé osamostatnil jako režisér na konci 20. let, s nástupem zvukového filmu se opět stáhl a stal se Lamačovým pravidelným asistentem. Nyní přišla chvíle také na debut Karla Lamače jako herce ve zvukovém filmu a bylo nanejvýše logické, aby se zopakovalo jejich rozložení rolí jako v případě filmu Páter Vojtěch (1928). Pro ideální symbiózu Karla Lamače, filmového herce a jeho filmové postavy, byl i jeho profesor Suchý Karlem. Navázal tak na tradici svých postav z filmů Ukřižovaná (1921), Drvoštěp (1922), Starý hřích a Adjunkt Vrba (oba 1929). Příběh Kantora Ideála se odvinul od Všední příhody nevšedního člověka z humoresky Adély Červené z roku 1917, což by pseudonym chocenského historika, básníka a dramatika Ferdinanda Tomka, který se inspiroval praxí ředitelského působení na reálce v Nové Pace, kterou vykonával v letech 1910-1927. Septimánkou Věrou Matysovou se stala Anny Ondráková, v té době hvězda nejnovějších koprodukcí Německa, Rakouska a Francie Jedinou noc v ráji (1931) a Anny, ukrutná přítelkyně (1932). Dala tak svolení k závěrečné kapitole oblíbeného milostného páru českého filmu 20. let. Naposledy v němém filmu byla partnerkou Karla Lamače v Dcerách Eviných (1928) a nyní tedy bylo jasné, že na plátně naposledy svolila ke svazku s Kantorem Ideálem, zatímco v civilním životě již plánovala svatbu s Maxem Schmelingem. A zřejmě z důvodu dvojí produkce jazykových verzí, kdy Moldavia zastupovala českou a Elekta francouzskou, ve verzi Professeur Cupidon byl celý tvůrčí tým nahrazen. Režiséry se stali Robert Beaudoin a André Chemel, hlavní hereckou dvojicí pak Truda Grosslichtová a Pierre Bertin. Předtím Anny ve francouzské verzi Mam'zelle Nitouche (1931) zastoupila Janie Marèse a znovu po letech Renée Saint - Cyr v Donogoo (1936). Mezitím však sama hrála zrcadlově své role německy i francouzsky v sedmi dalších filmech. Ve vedlejších rolích filmu Kantor Ideál se na pozadí slavného páru O-L formovala také oblíbená Fričova sestava v čele s Oskarem Marionem, Světlou Svozilovou, Valentinem Šindlerem (který u něj debutoval ve Vše pro lásku v roce 1928) a v neposlední řadě s Pištěkem a Nedošinskou a epizodkáři Šléglem, Speergerem, Kysilkovou a Balek-Brodskou. Když toto všechno je nadto podbarveno předposlední rolí Švába - Malostranského a čtyřmi zdařilými šlágry Jarky Mottla a Járy Beneše, nelze být než spokojen. ()

helianto 

všechny recenze uživatele

„Ono to půjde, jen musíte být hodně energický …“ A pan profesor Suchý, v geniálním podání Karla Lamače, opravdu velmi energickým byl. Ovšem jen do doby než přišla ona osudová chvíle: „Řekněte mi, dívčino romantická, proč jste uzavřela sázku tak pošetilou?“ a ona odvětila tónem, jemuž nelze bylo odolati: „Protože se mi líbíte …“ A pohled jejích nádherných očí, orámovaných hustými řasami, byl více než výmluvným – nádherná a skutečně neodolatelná Anny Ondráková. A jedna z nejlepších prvorepublikových konverzačních komedií, kde sázkou nejvyšší, ohrožující čest obou zúčastněných, byla hubička, a přesto to mezi oběma partnery tak nádherně jiskřilo … ()

Galerie (26)

Zajímavosti (10)

  • Vo filme jedna zo žiačok ako svoj ideál spomenie tiež známeho hollywoodskeho herca Garyho Coopera. (Šuplík)
  • Nataša Gollová se ve filmu objevila náhodou, jelikož režisér Martin Frič chtěl ve filmu neznámé tváře. Gollovou našel při obhlídce jedné taneční skupiny. (cariada)

Reklama

Reklama