Kantor Ideál

Název filmu je tak blbej, že mi zkrátka utkvěl v paměti a musel jsem si to ze zvědavosti pustit... Film ale naštěstí zdaleka tak blbý není! „Silná čtyřka" (Lamač, Heller, Ondráková, Wasserman) vytvořili sice poněkud líbivou, ale zdařile natočenou taškařici. Lamač je ve své roli skvělý, Wasserman napsal obstojný scénář a Heller mnoha gegům kamerově dopomohl. Hlavním hrdinou pro mě ale zůstává Mac Frič, který vymyslel celou řadu režijních vychytávek a především tento film natočil velmi sofistikovaně a přehledně - což se mnohým autorům a méně erudovaným kolegům v raných 30. letech ne vždy dařilo - namátkou jmenuji chaoticky skákavé snímky Svatopluka Innemanna, Oldřicha Kmínka nebo režijní faily E. A. Longena. Za dva hlavní nedostatky tohoto snímku považuji asi samotnou Anny Ondrákovou - zkrátka mi nepřišlo, že by mezi ní a Lamačem byla jakákoliv chemie, i když byli v reálném životě partnery, a za druhé: občasné dialogové berličky ve scénáři, které mají radikální význam pro děj, ale přichází velmi nahodile a uspěchaně (Šlégl se ke konci náhodou zmíní, že je zámeckým pánem...), což, jak tak sleduji, bývá častým nešvarem prvorepublikových českých filmů a ve výsledku to pak působí dojmem, že ten který scénárista potřeboval své libreto zkrátka užuž nějak zakončit. (28.11.2022)

V roce 1932 byl ještě Mac Frič cele v intenzivní spolupráci s Karlem Lamačem. Po té, co se poprvé osamostatnil jako režisér na konci 20. let, s nástupem zvukového filmu se opět stáhl a stal se Lamačovým pravidelným asistentem. Nyní přišla chvíle také na debut Karla Lamače jako herce ve zvukovém filmu a bylo nanejvýše logické, aby se zopakovalo jejich rozložení rolí jako v případě filmu Páter Vojtěch (1928). Pro ideální symbiózu Karla Lamače, filmového herce a jeho filmové postavy, byl i jeho profesor Suchý Karlem. Navázal tak na tradici svých postav z filmů Ukřižovaná (1921), Drvoštěp (1922), Starý hřích a Adjunkt Vrba (oba 1929). Příběh Kantora Ideála se odvinul od Všední příhody nevšedního člověka z humoresky Adély Červené z roku 1917, což by pseudonym chocenského historika, básníka a dramatika Ferdinanda Tomka, který se inspiroval praxí ředitelského působení na reálce v Nové Pace, kterou vykonával v letech 1910-1927. Septimánkou Věrou Matysovou se stala Anny Ondráková, v té době hvězda nejnovějších koprodukcí Německa, Rakouska a Francie Jedinou noc v ráji (1931) a Anny, ukrutná přítelkyně (1932). Dala tak svolení k závěrečné kapitole oblíbeného milostného páru českého filmu 20. let. Naposledy v němém filmu byla partnerkou Karla Lamače v Dcerách Eviných (1928) a nyní tedy bylo jasné, že na plátně naposledy svolila ke svazku s Kantorem Ideálem, zatímco v civilním životě již plánovala svatbu s Maxem Schmelingem. A zřejmě z důvodu dvojí produkce jazykových verzí, kdy Moldavia zastupovala českou a Elekta francouzskou, ve verzi Professeur Cupidon byl celý tvůrčí tým nahrazen. Režiséry se stali Robert Beaudoin a André Chemel, hlavní hereckou dvojicí pak Truda Grosslichtová a Pierre Bertin. Předtím Anny ve francouzské verzi Mam'zelle Nitouche (1931) zastoupila Janie Marèse a znovu po letech Renée Saint - Cyr v Donogoo (1936). Mezitím však sama hrála zrcadlově své role německy i francouzsky v sedmi dalších filmech. Ve vedlejších rolích filmu Kantor Ideál se na pozadí slavného páru O-L formovala také oblíbená Fričova sestava v čele s Oskarem Marionem, Světlou Svozilovou, Valentinem Šindlerem (který u něj debutoval ve Vše pro lásku v roce 1928) a v neposlední řadě s Pištěkem a Nedošinskou a epizodkáři Šléglem, Speergerem, Kysilkovou a Balek-Brodskou. Když toto všechno je nadto podbarveno předposlední rolí Švába - Malostranského a čtyřmi zdařilými šlágry Jarky Mottla a Járy Beneše, nelze být než spokojen. (14.02.2009)

No při sledování jsem měl neodbytnou touhu pustit si místo Kantora Ideála opravdovou komedii ve stylu Roztomilý člověk, nebo Ducháček to zařídí. Nakonec jsem ale vydržel. Druhá polovina filmu byla rozhodně hodnotnější než první, ve které se Karel Lamač chová jak lama a až od druhé půlky začíná opravdu hrát. Stejně mám pocit, že celý film drží jen Theodor Pištěk tradičně výborný. Nevím, možná je na mě tenhle film až moc starý... (16.02.2009)

Komedie z počátků zvukového filmu, která založila tradici filmů ze studentského prostředí, i když školní škamna zde působí jako kulisa chatrného milostného románku profesora a žačky. Film trpí příšernou kamerou a manýry Anny Ondrákové navyklé hrát v němých filmech. Na druhé straně ojedinělá příležitost zachytit legendární dvojici Lamač-Ondráková ve zvukovém filmu. Některé scény filmu patří k nejvtipnějším v rámci předválečné produkce, především zásluhou Lamače, Pištěka a stréčka Křópala. K herectví Karla Lamače - jeho postavy jsou hodně šablonovité, uznávám, že mnoha lidem se může zdát jeho herectví příšerné, ale právě díky jeho nepraktickým mládencům pro mě mají ty jinak průměrné komedie zvláštní půvab. Nebýt Anny (nahrazena např. T. Grosslichtovou) jednu hvězdičku bych přidal. (08.09.2003)

Herecké přehrávání je jednou nohou v němém filmu. Kantor Ideál se proto potácí někde mezi nechtěnou naivitou vyplývající z neohrabanosti Anny Ondrákové i Karla Lamače, a zcela záměrnou šestákovou naivitou dívčích románů, za kterou film oběma představitelům vděčí stejně tak. Někdy jim ten vtip vyjde, a někdy ne... Martin Frič se taky teprve hledal, a tak je film poslepován z poněkud nesouvislých obrázků, ve kterých se postavy chovají zcela nesmyslně, bez jakéhokoliv pokusu o psychologii - vše je řečeno spíš střihem, což je zejména u závěrečné názorové proměny hlavních postav trochu škoda. Je až k nevíře, kam se režisér i celá československá kinematografie za dalších pár let dostala. Kantor Ideál je tak v prvním řadě skvělou ukázkou raného zvukového filmu na našem území, a v neposlední řadě přehlídkouhned několika legendárních filmařů, ať už to je Karel Lamač, Anny Ondráková, či epizodní Nataša Gollová (první film) a Josef Šváb Malostranský (poslendí film). (12.10.2015)