Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Historická komedie Počestné paní pardubické je zasazena do prostředí barokních Pardubic někdy kolem roku 1710. Základem byla divadelní hra dnes již zapomenutého a léta neuváděného autora Karla Krpaty "Mistr ostrého meče", a na první pohled připomíná slavný Cech panen kutnohorských. Humornou formou staví na pomyslný pranýř sobectví, falešnou morálku, pletichy a pokrytectví „počestných“ paniček, a do kontrastu k nim „osoby snížené“, rozvážného mistra popravčího a jeho lepou hubatou ženušku Rozinu. Film má historické jádro a opírá se o skutečné postavy dějin Pardubic: mistra popravčího Zelingera, purkmistra Martina Ignáce Kutnohorského a podivínskou hraběnku Terezii Eleonoru Ugartovou... Film byl uveden do kin na podzim roku 1944, v předposledním roce nacistického protektorátu, kdy pokračoval zostřený dohled německé cenzury. Přednost měla být dávána nekonfliktním, kostýmním filmům. Martin Frič a jeho spolupracovníci splnili tyto direktivní příkazy jen částečně. Do filmu se dostaly četné jinotajné narážky, kterými bylo české protektorátní obecenstvo upřímně potěšeno, a film patřil mezi nejnavštěvovanější filmy čtyřicátých let. Za povšimnutí stojí početný herecký soubor sestavený z předních osobností českého divadla. Obsazení herců i do malých rolí je uchránilo od hrozícího pracovního nasazení. Vedle dobře známých tváří se objevuje v tomto filmu i dcera režiséra Marta Fričová v roli Aninky. A ještě jedna zajímavost v obsazení: v malé roli uvidíte také Danu Medřickou, která krátce předtím debutovala ve filmu Skalní plemeno. (Česká televize)

(více)

Recenze (90)

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Výborná a přitom určitě ne tak často reprízovaná veselohra páně Friče. Byla-li by, určitě bych ji někdy viděl, takto jsem s překvapením zjistil, že  jsem (ne)počestným paním pardubickým nahlížel do živůtku opravdu poprvé. O to byl možná zážitek ale lepší. Kostýmní historická taškařice v závěru s kriminální zápletkou baví celou stopáž. Herci si své role evidentně užívali a vycizelované dialogy  ve staré češtině tu prásknou jako bič, onde pohladí právě svou zdobností. Ze všech vynikajících bardů (a bardek) bych rád zmínil uvztekanou paní hraběnku v podání Terezie Brzkové, vidět tuhle hodnou babičku jako lakotnou cholerickou osůbku byl zážitek sám o sobě. "Jděte pryč, pryč, pryč, pryč" Pamatovat si pak pochopitelně budu i živočišnou mrchu (a její dekolt) Heleny Bušové  či památný "souboj" katovky  Jiřiny Štěpničkové a počestné ženy pana Kostíka Medy Valentové před soudem. "Nelez mi na kůži!"  Nelze jinak než za plný počet. ()

junxi91 

všechny recenze uživatele

Povedená protektorátní historická komedie z období baroka o zkažené morálce pardubických měšťáků a zejména drben - tzv. počestných paniček, která je však aktuální dodnes. Tehdy měly Pardubice svého purkmistra, konšely a kata Jiřího, který měl za ženu pohlednou katovku jménem Rosina. Ta způsobí mezi místními drbnami neboli "počestnými paničkami! velké pozdvižení, když se vydá ven s čepcem na hlavě nebo když si sedne v kostele mezi ostatní. Místní berou katovské řemeslo jako cosi špinavého a nečestného, a moudrý kat, který pouze vykonává tresty, o kterých rozhodli soudci, se snaží své řemeslo ospravedlnit, ale marně. Rozhodne se tedy, že bude vykonávat jiné řemeslo. Jsou zde také rychtářův písař Prokop Trubka a mladá krásná slečna Anička Dražická, o kterou se stará podivínská hraběnka. Ti dva jsou do sebe zamilováni, ale hraběnka chce, aby si Aninka vzala starého purkmistra, protože se díky tomu spojí jejich polnosti, a na city své schovanky zvysoka sere. Do Pardubic dorazí na jakousi tajnou misi vysoký královský úředník, který řeší městské erby a místní počestné paničky chtějí za peníze nebo za svou počestnost erbovní titul. U hraběnky je zloděje přepadena její druhá schovanka baronesa Helena, ale ta zloděje překvapí a on nestihne nic ukrást. Jedna z těch nejpočestnějších paní pardubických vláká Prokopa do svého příbytku, aby ji učil hrát na klavír, a začne ho svádět (dal bych si říct). On je však čestný, a tak zhrzená panička začne vřískat, že jí chce Prokop znásilnit. Díky tomu o něm začne pochybovat také Aninka a rozhodne se zaslíbit purkmistrovi. Drbna Kostíková se dozví, že rychtářova dcera Dorlička si od katovky koupila očarované punčochy, díky kterým se do ní něm zabouchnout Prokop. Využije toho, zneužije dívku jako svědka a vyvolá konšelské slyšení, během kterého má být katovka konečně pokořena. Do Dorličky je celou dobu zamilovaný perníkář Flaška a ten Dorličku od svědectví uchrání, a tak má Kostíková opět smůlu. Jak řekl rychtář - "Kde husy tam štěbety, kde ženský tam klevety". Prokop se zoufale snaží získat Aninku a katovka zorganizuje jejich tajné setkání u sebe doma. Na schodech se schovává purkmistr a ten vyslechne jejich rozpravu a pochopí, že ho Aninka nikdy nebude milovat. Po cestě z katovny je přepaden neznámým lupičem, který mu sebere klíče od městské pokladny. Podezřelým je Prokop, který se chvatně chystá opustit město. Skončí dokonce na chvíli na mučidlech... Nakonec se všechno díky moudrému katovi vyjasní, zjistí se, kdo je skutečný zloděj a také je odhalen jeho nečekaný komplic ženského rodu. A tal si purkmistr podá s katem Jiřím ruku a tím jsou on i jeho žena Rosina zbaveni potupného stavu. Falešné paničky ji naoko přijmou mezi sebe, aby jim ukázala novou módu...Velice povedená komedie o jedné mladé lásce, hejnu rádoby počestných farizejských paniček a vykutáleném královském úředníkovi. Film s poselstvím, že jsme si všichni rovni bez ohledu na to, jakou profesi vykonáváme.  ()

Reklama

Ampi 

všechny recenze uživatele

Tak tento komentář píši v Pardubicích, ke kterým mám jistý citový vztah, a alespoň je to originalní. Nebojte jestli budu psát komentář třeba k Útěku ze Sibiře, nepojedu tam!;-) Nicméně k filmu -mistr ostrého meče má ženu ostrého jazyka. Myslím, že film diváky odvedl o všedních i nevšedních problémů války, i když pár jinotajů se do filmu podařilo schovat. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

"Žena kata"-"Mistra ostrého meče"-"Žena kata"-"Mistra ostrého meče povídám. Komu čest, tomu čest." Jiřina Štěpničková se v tomhle filmu rozjela jak zákon káže a dělá svýmu zatracenýmu ženskýmu pokolení opravdu čest vzhledem, výřečností i duchem. Jedna z nejvtipnějších komedií, která kdy u nás vznikla. ()

Bernhardiner 

všechny recenze uživatele

Komedie? No fujtajxl! Smích? Jedině trpký. Vážení, tohle fakt není komedie, to je přehlídka nejhorších lidských vlastností. Lež, přetvářka, sobectví, pýcha, úplatnost, předsudky - tohle vše se ve filmu vyskytuje. Všechno je zde strašně přehnané, všechny ty metrnice se předhánějí, která z nich bude ta nejhorší. Pak tady máme kupu zbabělých podpantofláků, za které rozhodují jejich ženušky. A na druhé straně se nachází kat a jeho žena, jediní čestní a pravdomluvní na celém širém světě. Ne, pardon, ještě tu jsou další dva lidé z různých společenských vrstev, kteří se milují nešťastnou láskou. Vlastně je to tak trochu červená knihovna, nenápadně vklíněná mezi spáry zločinu a lačnost a haštěřivost paniček. Ano, možná tenhle film ke konci války Češi potřebovali, možná je polil živou vodou, na mě ale po těch letech působí neuvěřitelně přehnaně, a to měl Frič k dispozici všechny použitelné elitní herce. 70% ()

Galerie (26)

Zajímavosti (5)

  • Poslední film Zity Kabátové před 25letým filmovým půstem. (M.B)
  • Film byl natočen podle divadelní hry Karla Krpaty „Mistr ostrého meče“. (krib)
  • Film stál na tu dobu závratných 6 513 000,- protektorátních korun
    Položky:
    námět: 119 000,-
    hudba: 115 000,-
    obsazení: 870 000,-
    štáb: 639 000,-
    ateliér a laboratoř: 2 829 000,-
    materiál: 291 000,-
    výprava: 550 000,-
    exteriéry: 490 000,-
    doprava a pojištění: 190 000,-
    poplatky, režie, výrobní skupina aj.: 420 000,- (krib)

Reklama

Reklama