Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář

Spíše než o parodii jde o láskyplnou poctu milované minulosti, o dočasný věnec na hrob žánru, který nemůže zemřít - tedy dokud budou tento svět obývat ženy. Bohužel právě to mě brání prožít tento film, protože od parodie čekám nelaskavost a neúctu. Přesto dávám čtyři hvězdičky - ta láska k filmovým prvorepublikovým snům, které, ač falešné do morku kostí, pomáhaly přežít krizi i válku, sálá z každého políčka filmu a počet hlášek překročil plán socialistické kinematografie o tisíc procent. (09.08.2010)

Paródie dnes a paródie kedysi sú niečo iné, ale minimálne v záverečnej "střeštenej" časti vidím predobraz klasických paródií. Problémom je, že nie všetko mi pripadalo vtipné a trefné, častokrát snaha o paródiu pôsobila kŕčovito, prípadne až dadaisticky. Samozrejme upozorňovanie na žáner paródie smerom k divákovi musí nutne vzbudzovať rozpaky, prezrádza fakt, že vtedajší diváci nadsázku len tak nepochopili. Film je zbytočne dlhý, takže nemá drajv, aký mohol mať pri štandartnejšej 90 minútovej dĺžke. Každopádne sympatický pokus až experiment (pre mnohých významný počin), ktorý občas dobre pobaví. (29.06.2015)

Prabába české parodie, na kterou později navázal Fantom z Morrisvillu, Limonádník a další skvělé kousky. Doslov Oldřicha Nového, ale přiměje k zamyšlení, jaká nálada asi panovala v poválečném Československu. Tvůrci jsou místy až jízliví a často se spíš vysmívají, než že by chtěli pobavit. Nicméně činí tak s velkou kvalitou, takže i když jsem se s výjimkou jedné scény nesmál nahlas, nenudil jsem se. Je tam spousta dobrých nápadů, které by stálo za to oprášit třeba na divadle. Včera jsem viděl jiný film pro pamětníky, tentokrát z roku 1934 a nemohl jsem si nevšimnout, jak se změnil způsob mluvy. Jakoby čtyřicátá léta z filmu vytlačila noblesu a glanc, které jsem měl na filmech pro pamětníky rád. Tady si z toho tvůrci dokonce dělají legraci, přestože před válkou právě takové naivní a patetické příběhy plnily kina. To ale není kritika, spíš pozastavení se nad tím, že mnoho lidí vnímá tento film jen jako další komedii pro pamětníky, ale možná je to i jakási časová schránka pro další generace. Po dvou letech s covidem lze vysledovat změnu nálady ve společnosti, co asi udělala s lidmi válka... . PS: rukopis Františka Vlčka st. je zpětně poměrně snadno rozpoznatelný, evidentně mu nebylo nic svaté, což je mi hodně blízké a vzhledem k tomu, v jaké době tvořil je to i obdivuhodné. (11.08.2021)

Nádherný film, který s grácií sobě vlastní paroduje všechy moje oblíbené prvorepublikové limonády. Olďas Novas je skvělý ostatně jako už tolikrát předtím....kdo by neznal Roztomilého Maxe, Valentina, nebo Kristiána.... Tento film patří do rodinného stříbra naší kinematografie po zásluze, tak nadčasovou parodii aby člověk pohledal....Hanička Vítová si konečně mohla vystřelit ze všech těch naivek, které kdy hrála a kterým nakonec neutekla....btw. krásně zpívala (02.08.2004)

"Jak bych mohl skolit jelena, na něhož čeká v lesní tišině laň? Jak bych mohl zastřelit srnce a nemyslet při tom na houf opuštěných srn?" "Snad byste mohl lovit jen drobnou zvěř, pane." Ale tak má to svoje chvilky. Třeba když topič přikládá do pece a teskně zpívá (a jde mu blbě rozumět). Na konci své písně ale úplně parádně démonickým šeptem pronese: TOPIČI! (na Slovensku to asi museli předabovat, ne?) Ono celkově s tím zvukem je to špatné - nejhorší při zpěvu, to nerozumím nic. Jinak jak sami tvůrci na konci přiznají - je to hodně naivní blbůstka, kde všechny dějové linky skončí happy endem a že to je nesmysl. Ale ten děj je extrémně rychlý. Tam se toho děje tolik a hned tam a hned to a ono a fofry. Ale na to, že to byl film pro pamětníky, tak docela dobré. Bavil mě i ten Olda nebo třeba Zdeněk Dítě (nevím proč s oholeným obočím), ale nejlepší bylo, když se Hana Vítová šla ožrat a měla účet za 8560,- chch, slušná útrata. "Kéž vám krb nikdy nevyhasne." (27.08.2021)