Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Luboš FišerHrají:
Michal Dočolomanský, Rudolf Hrušínský, Miloš Kopecký, Václav Lohniský, Ladislav Pešek, Naďa Konvalinková, Květa Fialová, Martin Růžek, Olga Schoberová (více)Obsahy(1)
Po čtrnácti letech se sešli režisér Oldřich Lipský a scenárista Jiří Brdečka – tvůrci slavného Limonádového Joea – opět k realizaci další výtečné parodie, tentokrát na rodokapsové příběhy neohrožených hrdinů. V komedii Adéla ještě nevečeřela je tímto hrdinou slavný detektiv Nick Carter, kterého do Prahy pozval policejní komisař Ledvina, aby mu pomohl vyřešit záhadný zločin – zmizení psa hraběnky Thunové. Carter brzy zjistí, že jeho protivníkem je jeho věčný rival, ďábelský botanik, zločinec mezinárodní pověsti hrabě von Kratzmar. Musí se samozřejmě vyrovnat s řadou nebezpečných a důmyslných léček, překonávat „nepřekonatelné“, což slavnému hrdinovi, který je nepřemožitelný, neprůstřelný, nebojácný a neohrožený, nedělá žádné zvláštní potíže. Nevadí mu ani nové, neznámé prostředí, protože jeho společníkem a průvodcem je bodrý komisař Ledvina, který ho neopomene protáhnout pražskými hospůdkami… V komedii, která získala řadu ocenění u nás i v zahraničí, se zaskvěla dlouhá řada výborných herců. V roli velkého detektiva to byl neodolatelný Michal Dočolomanský, jeho českého kolegu hrál Rudolf Hrušínský, role zlosyna byla nezapomenutelnou kreací Miloše Kopeckého. Kostýmy jsou dílem Theodora Pištěka a na animované části filmu se podílel Jan Švankmajer. K úspěchu filmu přispěla i výborná kamera Jaroslava Kučery, který skvěle zachytil půvaby a atmosféru secesní Prahy. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (590)
K tomu nejlepšímu, co česká kinematografie vyprodukovala, patří trojice parodií velezkušeného režiséra Oldřicha Lipského a scénáristy Jiřího Brdečky. Vedle Limonádového Joa (parodie na westerny), Tajemství hradu v Karpatech (parodie na románový svět Julese Vernea) vznikla jako druhá v pořadí právě Adéla ještě nevečeřela, parodie na levné ,,šestákové" detektivní romány. Spolu se stylizací zrychleného světa němé grotesky, plné gagů a situačního humoru, se ústředním leitmotivem a hlavní estetickou složkou filmu stává dokonalé napodobení dějových klišé brakových detektivek i přidružených pokleslých žánrů (červenou knihovnu například paroduje osudové vzplanutí Nicka ,,Ledviny" Cartera a slečny Květušky Bočkové). Specifickou složkou humoru je humor jazykový - usazení celého filmu do 19. století, doby národního obrození, a s tím spojené použití některých příznakových slov a spojení je nosným pilířem filmu - např. puristické tendence (Nick Carter díky své příručce Česky snadno a rychle hovoří o lučbě a silozpytu...), použití příznakové fráze v běžné řeči (,,Ach, jak jsem rozvrkočena..." ,,Perfidní čmuchale!"), zaměňování slov na základě podobnosti (,,babočka jenerál, dědečku...") atd. K tomu, že film nezestárl, přispěly nemalou měrou také geniální animace a trikové postupy Jana Švankmajera, stejně jako nebývalá výpravnost celého snímku. Stejně tak architektonické a především výtvarné usazení do uměleckého slohu secese. Pro filmové tvůrce, co se týče kostýmů, komparzistů atd., byla 70. a 80. léta 20. století doslova zlatými časy - po ideové stránce tomu bylo samozřejmě naopak. Přesto parodovat ,,západní" pokleslé žánry bylo dovoleno a bavit lid dokonce žádoucí. Vzniklo tak skutečně nadčasové dílo, které baví diváky již několikáté generace. Film, který nezestárl. Výjimečný film... ()
Podle mě nejlepší Lipského film, vedle něhož se (nejen) pozdější Tajemství hradu v Karpatech krčí ve stínu, marná sláva. To spojení dokonalého scénáře, obsazení, lokací a Švankmajera je pro mě osobně prostě neodolatelné, a ačkoli film trpí jako mnohé jiné nesnesitelně častou reprízovaností v televizi, stejně se mi ještě nestihl zprotivit. Btw. zajímalo by mě, kolik současných diváků zde dokáže identifikovat, co vlastně ten film paroduje - můj soukromý odhad je, že nějaké povědomí o tom, že kdysi existovalo nějaké brakové čtivo, kterému se říkalo rodokopsy, kleslo podle mě v podstatě na nulu - přesto si paradoxně myslím, že to nemusí člověku nijak bránit v tom, aby ho ten film dokázal i dnes pobavit, byť poučený divák si ho podle mě musí zákonitě užít víc. ()
Komedie jakých je v české kinematografii málo (co do kvality, myslím:)), a o to víc vynikající nad ostatní. Ne že by Nick Carter byl v našich luzích a hájích obvyklou postavou, ale tím to není. Je to spíš tím, že se v jednom příběhu sešel geniální padouch Miloš Kopecký s geniálním detektivem Michalem Dočolomanským a nezapomenutelným policajtem Rudolfem Hrušínským, protože to co tahle sestava předvádí, na to se opravdu nezapomíná (viz nezapomenutelný Kopeckého sjezd schodiště:)). ()
Prvky pojetí humoru, obsaženého už v Limonádníkovi - LIMONÁDOVÉM JOEOVI - , najdeme i v této pozoruhodné kreaci nedoceňovaného českého režiséra. Přenesení jedné z dominantních postav klasické detektivky do pozdně habsburskolotrinské Prahy s nádhernými, až komiksovými obrázky idylických padouchů a naopak dojemně plakátových kladných postav zakládá napětí, které je zdrojem stoupajícího neutuchajícího humoru, nezřídka přecházejícího do netajeného veselí. Kvalita řádícího trojlístku Dočolomanský-Hrušínský-Kopecký je mimo diskusi. Neméně klasické jsou ovšem věty o vrkočích, pronášené Konvalinkovou, nebo rozverná rozmlsanost stále při chuti se nacházející floroAdély. Dobrých komedií není nikdy dost. Zvlášť, mají-li špičkovou úroveň. ()
Tohle je naprosto dokonalej film, kterej uz sem videl sice asi desetkrat, ale da se na nej divat porad, tohle se Lipskymu fakt povedlo, ale kterej film se mu nepoved. Jinak pribeh je naprosto skvele napsanej, ale je samostatnej, neni to takovej ten typ, ze clovek musi znat original, aby se zasmal nejaky parodovany scene, tohle je spis pocta zanru. Jinak je tu taky perfektni hudba, na dobu vzniku slusny triky a hlavni trojka Hrusinsky, Kopecky, Docolomansky je naprosto perfektni, cimz ale nechci shazovat vedlejsi postavy, jako Pesek nebo Lohnisky, ty jsou taky skvely. Proste jasnejch 5*. ()
Galerie (34)
Zajímavosti (48)
- Mäsožravá rastlina Adela nebola vo filme podopieraná. Bola to skutočná rastlina, avšak samozrejme nie mäsožravá. Jeden odborník z vysokej skoly bol požiadaný, aby sa staral o rastlinu počas filmovania. (Stefan_M)
- V momente, keď Nick Carter (Michal Dočolomanský) prichádza vlakom na Pražské hlavní nádraží, je v pozadí na treťom nástupišti vidieť súpravu z doby moderných vozňov, zo 70. rokov. (mikinko51)
- Původně se film jmenoval „Už mě mají!“. (alois_veliky)
Reklama