Ten třetí

Tenhle film mi dal docela zabrat. Po dlouhém přemýšlení v průběhu filmu o tom, co vlastně jednotlivé příběhy spojuje, mě na konci zklamalo, že určité prvky pouze mátly diváka, aby si celou dobu nebyl jistý, o co tam jde... Místo toho, aby děj postupně spojoval příběhy dohromady. Původní myšlenka filmu je jinak podle mě velice dobrá, herci taky úplně skvělí a Third Person by klidně mohl aspirovat i na čtyři nebo pět hvězd, ale když se film snaží z diváka dělat blbce, je tu něco špatně. (14.12.2014)

Už podle přečtení obsahu jsem zhruba něco takového očekával a po skončení filmu můžu říct, že moje představa se splnila skoro do puntíku. Tenhle příběh, nebo vlastně tři příběhy, mají a to hlavně ze začátku jisté kouzlo, ale tohle vše se postupem času začíná rozmělňovat a konec, ten už vyznívá úplně do ztracena. Herci se v tom tak nějak plácají a nezachrání to ani překrásná Itálie a velmi odvážná Olivia. Vlastně ani nemůžu říct, co bylo smyslem tohoto filmu. Snad se to dozvím, až ho budou dávat někdy v televizi. Třeba mi sedne mnohem víc. (19.05.2015)

Škoda té utahanosti a unavenosti děje, který nedokáže celou stopáž diktovat tempo a bavit. Můj zájem tak postupem času solidně upadal. Co hůř, film nedokáže pořádně vytěžit námětové možnosti. Máme tu velký herecký kádr, životní situace, spousta zvučných jmen, ale velmi nekonzistentní příběh s přestřelenou stopáží. Tentokrát zkrátka Paulově práci neříkám pane. V rámci myšlenky s vyprávěním (psaním knihy) z vlastního života a propletení osudu lidí jsem nějak postrádal smysl role Miluše Kunisové a její rozvrácené rodinky a celé to mělo být mnohem provázanější, šokující, překvapující, emotivnější... prostě tak, aby to těch 137 minut sežral s gradací a větší záživností. (20.03.2015)

Docela zklamání. Zamotaný děj mi mozkové závity neroztočil a ani po přečtení zdejších spoilerů nemám jasněji. Bude to asi tím, že mi zpracování, téma ani obsazení moc nesedlo a často zdůrazňovaná otravná melancholická hudba s funkcí zatlačit na pilu i pro cynické tupce a klimbající ignoranty, mě minula jak absurdní politika dneška. Aktivity typu změnit způsob vánoc z důvodu bezpečnosti, čímž nahrát protistraně a naopak pořádat monstr sportovní akce, čímž nahnat více lidí do rizika, mi přijdou stejně nelogické, ba přímo ad absurdum. No co už, podivnostem se meze nekladou... (20.11.2015)

Tak tohle mi fakt sedlo. Mám rád filmy, které nutí diváka přemýšlet, což v závěru divák musí. Na druhou stranu, jestli jsem to pochopil dobře, tak jsem z té poenty trochu rozpačitej. I když, když se nad tím zpětně zamyslím, dalo se čekat, že to takhle nějak dopadne. To že si režisér s divákem hraje mi vůbec nevadí. V tomhle případě jsem rád loutkou, se kterou si rejža dělá co chce. (24.03.2015)