Brazil

"Ale teroristické útoky pokračují již 13. rokem. - Štěstí začátečníka." Vidět tenhle film v kině je zážitek. Humor i krutost, fantazie i naprostá šeď. Vše v jednom. Racionalita ad absurdum, kdy vyslýchaní si od mučitelů půjčují na proces vůči sobě. "Pokud se přiznáte k sedmi až osmi obviněním, náklady bychom měli udržet v míře, kterou byste si mohl dovolit." Je to gejzír fantazie a právě proto, že se neuzavírá do čistě do dramatu nebo čistě do satiry, mě film tolik oslovil. S Orwellem to nejvíc pojí poslední věta: "Unikl nám." ("Zemřít a přitom je nenávidět, to je svoboda."). (03.10.2005)

Ze své nomádské povahy kosmopolita Terry Gilliam spředl filmovou síť utkanou z tolika inspiračních zdrojů, že se v ní možná trochu ztrácí to, proč vlastně tahle síť byla stvořena. Utopická groteska Brazil se volně inspirovala v mnohém... 1. George Orwell a jeho geniální román 1984 (jestliže Terry Gilliam prohlašuje, že knihu sice četl, ale nebyla mu vzorem, tak si tomu dovolím v našem mediálním věku tak trochu nevěřit...). Zpodobnění totalitního režimu v Británii nedaleké budoucnosti, protkané sítí ministerstva čehokoliv, svítící obrazovky (Velkého bratra) v každé domácnosti a v každém pokoji (příznačný začátek filmu), milenecký motiv hlavního páru atd, to vše spojuje obě díla více než explicitně. Sám vnímám Brazil jako volnou variaci na téma Orwellovy knihy... 2. Groteskní podstata díla Franze Kafky - a to především jeho Proces, celý umně vykonstruovaný zločin, z kterého byl Josef K. obžalován a souzen a jehož podstatu se nikdy nedozvěděl, to vše se odráží v nesmyslných obviněních nevinných postav téhle utopie, v níž jsou lidé zatýkáni na základě podobně znějícího jména a zabíjeni na základě ,,nehody" při ,,práci" s elektrickým proudem (mimochodem Orwellovský newspeak). Navíc prostor ministerstva - obrovské ,,tovární" haly plné nosných sloupů, jako by vypadl z Kafkova vyobrazení půdní ,,soudní" lokace (i zde je hala umístěna téměř na půdě - v 30. patře...) 3. Klasická hollywoodská éra 30. a 40. let v čele s kultem Humphreyho Bogarta (styl oblékání hlavního hrdiny Sama) především v legendární Casablance (romantický milostný osudový příběh našeho páru, ale i ohrožení totalitarismem...), jakož i klasických děl ostatních (filmy bratrů Marxových atd.) 4. Metropolis - tohle vizuálně podmanivé dílo Fritze Langa ovlivnilo vizuální podobu nejednoho sci-fi filmu, jako předobraz se podílelo i na vizualizaci světa Brazilu - monumentalita staveb, shluk futuristických dopravních prostředků, hra světla a stínů... 5. Klasická němá groteska - těch scén, které jakoby z oka vypadly nějaké z éry zlatých časů němého filmu bylo povícero (např. scéna, kdy se Sam doma poprvé probudí a přivítá ho ,,elektrifikovaná" (retro)futuristická domácnost - takhle již vstával tuším sám Chaplin...) 6. Řecké báje a mýty - snová variace na mýtus o Ikariovi si v sobě navíc nese symbolický význam vymanění se ,,Matrixu" 7. Estetika či spíše ikonografie východního samurajského boje - realizovaná ve snových intermezzech... 8. A v neposlední řadě zcela zákonitě i poetika mateřského Gilliamova Létajícího cirkusu Montyho Pythona... tenhle Gilliamův film však narozdíl od Monty Pythonské tvorby skrze svou složitě konstruovanou alegorii, a zvláště ke konci oddalováním rozuzlení, trochu nudí... (12.10.2007)

Jsem v rozpacích. Na pomezí tří a čtyř hvězd. Má to skvělý herce, scénář, je to dobře zrežírované, odehrává se to v zajímavým prostředí. Proti tomu však mluví lehká zmatenost, předěly kde má hlavní hrdina křídla jako Ikaros, které mě nudily. Prostě to není film pro každého. Přiznivcům Terryho Gilliama to však můžu jen doporučit. 4 hvězdy to nakonec ode mě dostává kvůli VÝTEČNÉMU Michaelu Palinovi, kterého mám tak rád z Pythonů. (23.12.2007)

Přijmout Terryho Gilliama jako mimopythonovského tvůrce mi občas dělá problémy, ale s Brazilem se mi do vkusu trefil přesně. Sice je chvílemi až příliš mimo jakákoli existující filmová schémata, ale v tomto případě je právě to jeho nejsilnější zbraní. Jonathan Pryce hraje perfektně ztotožnitelnou postavu, kladného a v jistém smyslu i tragického hrdinu, osamoceného v šíleném světě. Svět takovéto budoucnosti je rejdištěm zlých, vypočítavých nebo naopak příliš naivních postav a jeho pravidla jsou neúprosná. Nejvíc je nátlak systému znát na Jackovi v podání Michaela Palina. Kdo by to řekl, že tento věčně usměvavý Monty Python dokáže být takovým slizkým hadem. I díky jeho charakteru je všudypřítomná sociální kritika téměř až brutální. (24.09.2007)

Tenhle film doslova miluju. Ty dvě hodiny jsou absolutním gejzírem skvělých nápadů. A taky obsahuje kvanta různých zajímavých detailů, jako například pes se zalepenou řití, nebo plakáty zaručující bezpečnou dovolenou. Přijde mi to jako takový zfilmovaný mišmaš Kafkova Procesu a Orwellovo 1984. Sny o létání jsou opravdu působivé a navíc k tomu přihrává skvostná hudba. Gilliam je génius. Tohle je jeho nej. (15.11.2004)