Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jak snadné je stát se nepřítelem státu! Blízká budoucnost blíže neurčené země. Už třináct let pokračují teroristické pumové útoky. Lidé si už na ně zvykli, stejně tak jako na život v paranoiou prolezlém světě, vyznačujícím se depresivní architekturou, zdevastovanou krajinou a všudypřítomnými vykonavateli státní moci. Možná že si každý člověk našel nějaký svůj osobní únik. Tak jako nesmělý úředník Sam Lowry, který se ve svých snech pohybuje v idylické zemi, létá oblohou v andělském brnění a líbá nádhernou vílu. Probuzení je ovšem vždycky víc než tvrdé, návrat do reality přetěžký. Ale i v ní, byť je to neuvěřitelné, může člověka potkat kousíček naděje. Pro Sama je jí zjištění, že jeho vysněná víla skutečně existuje. Teď už jde jen o to ji znovu najít. Jenže to v hyperbyrokratizované společnosti nebude tak snadné... Černá komedie Brazil je po Žvahlavovi (1977) a Lupičích času (1981) třetím samostatným celovečerním filmem osobitého amerického výtvarníka a režiséra Terryho Gilliama. Deprimující a rafinovaně krutá podívaná se kvůli producentské opatrnosti společnosti Universal Pictures dočkala veřejné premiéry až téměř rok po svém dokončení. Snímek, inspirovaný Orwellovým románem "1984" (pracovní titul byl „1984 a 1/2"), v sobě kloubí satiru, parodii, fantaskní motivy i dadaisticky roztodivné citace, to vše dohromady je ovšem nesmírně působivým a bohužel až děsivě aktuálním zobrazením světa, kontrolovaného monolitickou organizací, a odlidštěné společnosti, žijící v permanentním strachu na pokraji apokalypsy. Film získal řadu mezinárodních cen, nominován byl i na dva Oscary (za nejlepší původní scénář, a nejlepší výpravu a dekorace). (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (559)

Galadriel 

všechny recenze uživatele

Tohle není ani nemá být adaptace knihy "1984". Samozřejmě, že z ní najdeme ve filmu spoustu motivů a základní schéma, nápad a některé myšlenky jsou od Orwella, ale tím to končí. Terry Gilliam natočilt satiru a alegorii totalitní společnosti po svém, přidal prvky komedie a sci-fi a tím podle mě rozzlobil velkou část skalních fanoužků Orwellovy knihy, kteří nepřekousli velké překopání děje, vynechání spousty pasáží a zasazení do jiného kontextu. Já to všechno beru jako záměr, fantasmagorické zobrazení života jednoho bezvýznamného úředníčka ve světě ovládaném Velkým Bratrem, kde ani on ani divák vlastně netuší, co se děje a co si může dovolit, kde končí svoboda a začíná fantazie. Absurdní navrstvení jednotlivých linií a trochu přehnané některé pasáže mi zabraňují dát nejvyšší hodnocení, ale ráda se na do detailu promyšlené Brazil podívám znova a znova a budu objevovat další drobnosti a souvislosti, až ho třeba nakonec i 100% pochopím... ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

2oo3 mi ještě za studií o Brazilu vyšel text ve filosofické revue Aluze, taková svébytná reflexe vrytá do jazyka, "Obrazy svobody Brazil". Na překopírování sem to je dlouhé i na mě, ale tady se to dá najít zveřejněné i online, kdybyste měl někdo chuť, čas a dobrou vůli se s tím popasovat, neb je to text skoro stejně nepoddajný jako ten film sám: https://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=78136 *~ ()

Reklama

Javert 

všechny recenze uživatele

Jsem v rozpacích. Na pomezí tří a čtyř hvězd. Má to skvělý herce, scénář, je to dobře zrežírované, odehrává se to v zajímavým prostředí. Proti tomu však mluví lehká zmatenost, předěly kde má hlavní hrdina křídla jako Ikaros, které mě nudily. Prostě to není film pro každého. Přiznivcům Terryho Gilliama to však můžu jen doporučit. 4 hvězdy to nakonec ode mě dostává kvůli VÝTEČNÉMU Michaelu Palinovi, kterého mám tak rád z Pythonů. ()

HAL 

všechny recenze uživatele

Ne, prostě to nejde. Ani napodruhé. Miluji Gilliamovy filmy, miluji antiutopie, ale Brazil mě prostě nevzal. Celé to prostředí pseudo parodicko-byrokratické totality mě nijak zvlášť nezaujalo a i když jednotlivé gagy v jeho rámci fungují a opraváři jako superhrdinové, plastická chirurgie zkrášlující až k smrti a teroristické útoky které všichni ignorují (pokud zrovna nehledají svoji utrženou nohu) jsou velice zábavné, ale stejně nejsou ničím víc než montypythonovskými skeči dotaženými ad absurdum, rozmělněnými v nezajímavém příběhu a hromadě vyšinutostí. Sám sobě se divím PROČ? se mi to nelíbilo, vždyť já si v šílenství a depresi vyloženě libuji, ale tohle mi prostě nesedlo. 6/10 ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Ministerstvo strachu a rok 1984 v novém elegantně vtipném hávu jsou ukázkou toho, že takhle nêjak mohl vypadat Matrix, kdyby se nebral tak nesmírně vážnê, a mohl být tím pádem i zábavný. Režijně vybroušené gejzíry nápadů srší fantazií i vtipem. Sám námět je výborný, zaujal by i bez té nadmíru zábavné formy, s níž je za zvuků mnoha hudebních vtípků vyprávěn. Jen se obávám, že během pobrukování ústřední melodie, kterou do češtiny kdysi tak skvěle nazpíval Karel Hála, budu mít neustálou chuť na kávu. Inu, někdo z panstva by si dal pravou brazilskou kávu. ()

Galerie (81)

Zajímavosti (41)

  • Technik, který na začátku filmu zabije mouchu, a ta poté spadne do stroje, je Ray Cooper, bubeník, který mimo jiné doprovázel Eltona Johna na koncertě v Rusku roku 1979. (HellFire)
  • Scéna se samurajem měla původně vyjadřovat lásku Terryho Gilliama k filmům Akira Kurosawy. (HellFire)

Související novinky

Ridley Scott se vrací ke kořenům

Ridley Scott se vrací ke kořenům

05.06.2008

Tedy ke sci-fi. Vetřelec a Blade Runner Ridleyho proslavili. A teď by se k rodnému žánru rád vrátil. Prý to plánoval už dobrých 20 let, ale nedařilo se mu získat práva na předlohu, kterou už dlouho… (více)

Reklama

Reklama