Popelka

Úkol č. 16 v Challenge Tour Special - Filmový lov - film, který bych brala jako příběh svého života... nu, jistá lákadla by tady byla - pohádková příroda, výstavní architektura, umírněná zahraniční politika, slušná životní úroveň, kreativní stylisté a když je nejhůř, i nějaká ta kouzelná víla po ruce... Ale jelikož vždycky může být líp, měla bych pár zlepšováků... a začnu hned u Elky - na jejím místě bych si jako dárek z cest od taťky vyptala pinzetu, zvlášť, když obdržené lískáče neměly žádnou užitnou hodnotu, což v pohádce o Popelce vnímám jako docela zásadní krach. Za další se na můj pohádkový vkus zdála Elka při tanci s princem celkem snadno vzrušivá, i když jistý náboj tomu jejich kousku přiznat musím. A konečně - pro příště bych nechala přehodnotit další pohádkový nešvar, a to nepochopitelnou neschopnost identifikovat osobu blízkou jen proto, že se umyje, učeše a hodí do gala, ovšem ten, kdo ji viděl jen jednou, nemá s pamětí na tváře problémy... to pan Vorlíček, aby z dětí nedělal úplné hňupy, použil alespoň vkusnou roušku. I když při výběru filmu šlo především o ono "žít šťastně až do smrti", protože to mi nezaručí ani EZO.TV na Barrandově, k naplnění pohádkového sloganu bych potřebovala ještě nějakého fešného podkoního, jelikož prince Kita bych skousla jen při oddělených ložnicích... jenže to už bych byla mimo žánr, z čehož plyne, že úlovek nesplnil očekávání, a ani když se běžně nesetkávám s tak zajímavou ženou, jakou je Cate Blanchett a moje jízdy z plesů se ani vzdáleně nepodobají té Popelčině akční, i tak je můj život mnohem zábavnější, proto si ho, byť bez záruky, prozatím ponechám... (21.06.2015)

Čekala jsem, že to bude další zmodernizovaná verze, takže mě vlastně (a dokonce i příjemně) překvapilo, že se jednalo o naprosto klasickou pohádku, akorát oblečenou do moderního. Představitelka hlavní hrdinky mě upřímně moc neokouzlila, a asi by mě napadnul tucet jiných hereček, které by to zahrály stejně, ale zvykla jsem si na ni. Docela příjemně mě i překvapilo kolik známých jmen se tam objevilo ve vedlejších rolích. Pravda je, že tam mohlo být více humorných scén (jako například ta s pekařkou při zkoušení bot), ale ať to bylo jakékoliv, dokonce mi to místy vykouzlilo na obličeji připitomělý úsměv. 4* a ty šaty co měla Popelka na plese byly úchvatné (jen ten tanec se mi zdál dost divný). (09.07.2015)

Do Popelky jsem šla s představou, že to bude jen další převyprávění už stokrát viděného a slyšeného. A ono (třeba narozdíl od Věčného příběhu) to tak je, ale tahle nejnovější adaptace má tři velká esa v ruce. První je Kenneth Branagh na režijní židli, který filmu dává srdce. Po emoční stránce film šlape výborně, čemuž pomáhají i malé variance jako umírající král nebo fakt, že Ella nepotřebuje od prince zachránit. Druhé eso je hudba Patricka Doyla, která film úžasně doplňuje a dodává mu větší hloubku (scéna na konci, kdy Ella zpívá ukolébavku Lavender´s Blue je skvělá). A do třetice tu máme ústřední herecké duo Lily James a Richard Madden. Richard je o trochu starší a trochu moc sexy na Disneyovského prince, ale má charisma a z prince, který je v jiných adaptacích velmi klišoidní, udělal v rámci děje poměrně zajímavou postavu. Ale nejvíc chvály si zaslouží Lily James, její Ella/Popelka mě hodně překvapila - je přirozeně krásná a má v sobě naivitu, ale opravdu prodává heslo film "have courage and be kind" bez toho, aby to bylo hloupé. Ella je opravdu statečná a milá, ale v žádném případě není hloupá (co si budeme povídat, to klišé naivní a milá = blbá známe všichni). U téhle Popelky nemám vůbec problém vidět, proč by se do ní princ zamiloval na první pohled. Je velká škoda, že jinak je Popelka přesně tím, co čekáte. Dobrý standard, ale u mě se nadšení nedostavilo. (19.06.2015)

Popelku máme jenom jednu. To je přece jasná věc. Kenneth Branagh ale není lecjaký režisér a tak z tohoto příběhu dokázal udělat poctivou pohádkovou záležitost, kde je obecně vzato povedené úplně všechno. A nejvíc povedený na tom všem je vizuál, na který je doslova radost koukat. Kdybych tak měl zhodnotit, která adaptace Popelky je po naší nejlepší, jasná volba by padla na tento kousek. (22.12.2017)

„A ELKA NADÁLE SVĚT VIDĚLA NE TAKOVÝ, JAKÝ JE, ALE JAKÝ BY MOHL BÝT…“ /// Čekat nějakou novinku je naivní – a jak tak sleduju, ani to většina nechce. Elce se taťka postará o zábavu, když ji nechá dělat služku naplavený maceše s dceruškama a hodný (u nás by dostala přezdívku „starej vůl“) holčině (i dětem) se o rozptýlení staraj zvířátka (hlavně hlodavci). Jen, když ji nemá kdo donýst vořechy, přisere si to sem víla kmotřička a začne mávat kouzelným klackem a všechno to rozzáří a rozčaruje a všichni kolem (mě) maj ve vočích takovej ten náramnej úžas a údiv a nadšení… A to všechno jim v ksichtě zůstává až dokonce. Přitom je tady mrtvejch jak ve Hře vo trůny. Nikomu ani nepřipadá divný, že se nevobjeví hraběnka z Outlova s dcerou Droběnou. Nejvyšší forma dobra zvítězila. Všude v království bylo najednou tolik laskavosti, až macecha s těma dvěma krůtama musela zdrhnout… A láska … ale co vám budu vypravovat! Hezká pohádka, ale starýho psa novým kouskům… (ne vole, mluvím vo sobě!). P.S.: Je li vám (aspoň) vo 30 míň, klidně si tam 1-2* přidejte. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Neznám. 2.) Vidím svět takovej, jakej chci, a ne takovej, jakej je. 3.) Thx za titule „honzavohralik“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (28.06.2015)