Lída Baarová

Nechme stranou, že jméno "Lída Baarová" už dávno není jménem herečky, která žila v letech 1914-2000 a působila v kinematografiích ČSR, Německa, Rakouska, Itálie a Španělska, prožila to či ono a na závěr profesní kariéry si ponechala divadlo. "Lída Baarová" je od té doby, co se do jejího života vložil Standa Motl aférou, a od té doby, co se do jejího osudu vložil Filip Renč, společenskou událostí. K uchopení tohoto filmu je klíčem klip Lucie Bílé Když tančí ďábel s andělem, ve kterém zcela nesmyslně tančí Bílá oděná v reminiscenci na Marlene Dietrich čili dekadenci Výmaru a jejími partnerkami jsou Krvinky (!) z muzikálu Dracula. Smysl to nedává, protože Baarová přišla do Německa až po roce 1934 a se světem frivolních, notabene lesbických kabaretů neměla nic společného. Renčova Baarová je určitým průsečíkem mezi Requiem pro panenku a Hlídačem č. 47, což jsou dva momenty, kdy si Renč ve své kariéře uvědomil sílu filmu jako společenské události a sílu dobovky. Dlouhá léta jsem vnímala vlky plky na téma, že si Baarovou natočí Vávra, který už to tedy nestihl, pak se ozvala Pavlásková, že by tu Adinu a tohle je tedy výsledek? Celofánové pozlátko, které nefunguje, bohužel. Umělecká licence je za hranicí uvěřitelnosti a člověk marně hledá kvality v zobrazení vily na Hanspaulce a komedii v přehrávání těch největších drbů z memoárové literatury, kde hrají prim klepy Ljuby Hermanové. Na druhou stranu, osobně je mi to vlastně fuk. O takové Anny Ondrákové se točí filmy už od 70. let a naštěstí se ani kolem jednoho nevytvořila taková hysterie. (24.01.2016)

Tohle bylo velké a trpké zklamání. Což o to, námět by ani nebyl tak zlý, ale to zpracování? Co to sakra mělo znamenat? Film Lída Baarová je jeden z těch mnoha příkladů, kdy technická část filmu zhatí i tak dobrý námět / scénář. Češi si chtěli zahrát na americký střih a vyšla z toho spíše jakási parodie plná WTF momentů, včetně dabovaného Kříže v roli Hitlera a Goebbelse jakbysmet. ___ (Jiráskovo divadlo, Nový Bydžov) (18.02.2016)

Ale vlastně mi ani nedělá dobře kritizovat Lídu Baarovou, když vidím, jak dobrý film to mohl být! Nejenom námětem, který ke zfilmování úplně vybízí, ale několik hereckých výkonů bylo velmi přesvědčivých - zejména Huba v roli otce, Vlasáková jako Mrs Goebbels, Anna Fialová jako křehká Zorka nebo výborný Gedeon Burkhard. Pauhofová nehraje špatně, na vině je přiblble napsaná postava Baarové (pokud to nebyl záměr), která se vážně od začátku do konce chová jako tupá slepice a nelze s ní vůbec soucítit nebo jí nějak omlouvat, spíš naopak a ani v závěru nedojde nějakého prozření. Kříž jako Hitler je nepřesvědčivý proto, že je to prostě náš herec Kříž, ten slaďoušek, co najednou hraje Hitlera. Podle mě by bylo stokrát lepší obsadit někoho neznámého nebo cizího a nebylo by to tak trapné. Některé scény se povedly - např. natáčení s Baarovou v ateliérech, scény s otcem a sestrou Lídy, romantično s Fröhlichem a vedle toho bizarnosti jako Hitlerovo nabalování na Wagnerovy Valkýry ("Máta ráda Wagnera?" WTF?) - jako jestli chtěl Renč Valkýry tak nutně zakomponovat, mohl to vymyslet trochu míň debilně, dále stupidní přehrávající Stašová nebo über mimo souložící scéna s vybuchujícími ohni a vzdechy - EH? A otřesná je taky nevhodná dramatická hudba ve VŠECH scénách, ta mě srala asi nejvíc. A Preissův dabing skřeta Goebbelse je konečná. Škoda, přeškoda, protože tohle mohlo vážně být dobré! (03.10.2016)

Urputná snaha vytvořit něco autorského a zároveň alespoň evropského formátu je očividná, nicméně výsledkem je neforemný životopisný výtah o hodnotě tweetů hradního spíkra.. Mladá naivní huSSa dostává v Berlíně lekci o neslučitelnosti lásky a povinností a důsledným PR namotivovaný divák to má baštit. Jenže co? Tu jalovou strojenost v okamžicích dramatu? Nechtěnou fraškovitost? Plamenný koitus s ministrem propagandy? Vilného převaděče Mádla ochmatávajícího kozy? Nevím, jestli je Renč gentleman, ale Lída Baarová si zasloužila lepší film než tenhle televizní šantán. Nic z toho však není tak hrozné, jako že si Stockinger ještě doteď smývá z obličeje sliny führera Šafránka.. (20.07.2016)

Když jsem šel do kina na nejočekávanější český film roku, tak jsem měl na mysli obě varianty - že to bude buď trhák, nebo propadák. Ve výsledné podobě se Lída Baarová pohybuje vrtkavě na pomezí obou pólů. Život jedné z nejkrásnějších českých hereček 30. let nabízí velice hutný materiál na ledasjaké zpracování, takže jistý potenciál zde rozhodně byl, je i bude. Musím říct, že se z toho určitě dalo vytřískat více, ale musím zase na druhou stranu uznat, že několik podmanivých a nápaditých scén film obsahuje. U tuzemské produkce je často kamenem úrazu touha po světovosti, byť jde úspěchu dosáhnout i hezky po česku, proto působí některé sekvence až příliš uměle a strojeně. Velkým kladem pro mě bylo prolínání dvou časových linií, které se dobře doplňovaly - zaujal mě též voice-over staré Lídy, který byl jedním z těch momentů, kdy se vykrádání z cizích filmů vyplatilo. Osobně mě více dostala spíše druhá polovina filmu, jelikož ta první, byť líbivě natočená, byla zdlouhavější, zatímco ta druhá měla větší spád a přítomná tragičnost udělala také svoje. K užívání němčiny ve filmu se vyjadřovat nebudu, protože by to bylo na dlouhé povídání, snad jen mohu dodat, že v mnoha amerických filmech mluví cizinci většinou anglicky, tak proč si dělat zbytečné násilí a remcat nad česky mluvícím Hitlerem. Lída Baarová se jako okázalý velkofilm nejspíše do dějin české kinematografire nezapíše, ale nechci na film nespravedlivě házet špínu, protože snaha zde přece jenom byla. (22.01.2016)