Lída Baarová

Když jsem šel do kina na nejočekávanější český film roku, tak jsem měl na mysli obě varianty - že to bude buď trhák, nebo propadák. Ve výsledné podobě se Lída Baarová pohybuje vrtkavě na pomezí obou pólů. Život jedné z nejkrásnějších českých hereček 30. let nabízí velice hutný materiál na ledasjaké zpracování, takže jistý potenciál zde rozhodně byl, je i bude. Musím říct, že se z toho určitě dalo vytřískat více, ale musím zase na druhou stranu uznat, že několik podmanivých a nápaditých scén film obsahuje. U tuzemské produkce je často kamenem úrazu touha po světovosti, byť jde úspěchu dosáhnout i hezky po česku, proto působí některé sekvence až příliš uměle a strojeně. Velkým kladem pro mě bylo prolínání dvou časových linií, které se dobře doplňovaly - zaujal mě též voice-over staré Lídy, který byl jedním z těch momentů, kdy se vykrádání z cizích filmů vyplatilo. Osobně mě více dostala spíše druhá polovina filmu, jelikož ta první, byť líbivě natočená, byla zdlouhavější, zatímco ta druhá měla větší spád a přítomná tragičnost udělala také svoje. K užívání němčiny ve filmu se vyjadřovat nebudu, protože by to bylo na dlouhé povídání, snad jen mohu dodat, že v mnoha amerických filmech mluví cizinci většinou anglicky, tak proč si dělat zbytečné násilí a remcat nad česky mluvícím Hitlerem. Lída Baarová se jako okázalý velkofilm nejspíše do dějin české kinematografire nezapíše, ale nechci na film nespravedlivě házet špínu, protože snaha zde přece jenom byla. (22.01.2016)

Přijde mi, že na české snímky klade řada kritiků a zdejších uživatelů strašně veliké a přehnané nároky, resp. rádi vyčítají kde co. Lída Baarová není dokonalý film, to rozhodně ne, ale jako celek na mě zafungoval a až na některé detaily mne i bavil. Tvůrcům se skvěle povedla vyjádřit atmosféra doby a vzestup české, resp. československé hvězdy na evropském kinematografickém nebi. Stejně zdařilé je vykreslení jejího pádu. Aranžmá scén se mi též zamlouvalo, chválím i zdejšími uživateli kritizovanou Křišťálovou noc, marná rozhodně není ani hudba. Z hereckých výkonů bych pochválil Gedeona Burkharda jakožto Gustava Fröhlicha, Pavla Kříže coby Hitlera (v některých záběrech mu byl značně podobný), hlavní hrdinka není zklamáním a co se Karla Markovicse jako Goebbelse týče, tak zde mám trochu problém. On jej sice hraje dobře, neboť není špatným hercem, ovšem lépe by se na tuto postavu hodil před 10 lety. Skutečný Goebbels byl v době románku s Baarovou čerstvý čtyřicátník, nikoliv padesátník a ten věk, chtě nechtě, je na Markovicsovi znát. Celkové hodnocení není na plný počet hvězdiček, ale vůbec se nebojím dát 4*. (23.02.2016)

Mluvit o kráse Baarové bylo by nošením dříví do lesa. Není tedy divu, že budí pozornost. Proč jsem šel na film o Baarové? Samozřejmě jsem neočekával od toho kdovíjaký umělecký zážitek. Udivilo mne tolik kritiky. Možná jsou kladena měřítka kritiky tohoto filmového zpracování příliš předpojatě. Ano, film mohl být vynalézavější, výpravnější a zdaleka nevytěžil všechny možnosti. Je film opravdu tak špatný? Domnívám se, že při vší problematičnosti nikoli. Čekal jsem větší průšvih. Za prvé, vykreslit všechny trampoty Baarové do filmové podoby na ploše jednoho celovečerního filmu je o to těžší, že bylo třeba vyškrtnout i postavy, které v jejím životě hrály dosti důležitou roli. A za druhé mnohdy stačí do jisté míry ke kritice třeba i osobní averze k tvůrci filmu, který je nemálo lidem solí v očích. Renče vlastně také moc nemusím, ale ostatně fakt, že lidi přivést do kin umí, je dost výmluvný. Co se dabingu týče, tak jemný hlas Preisse jakožto Goebbelse nebyl zrovna nejlepší přínos, nepochybně to působilo poněkud divně. Co herců se týká, tak ostřílený herec Markovics, který dostává slušný prostor, také nijak zvlášť neexceloval v roli hlavního nacistického ideologa Goebbelse. Pavel Kříž nebyla špatná volba, vdechl postavě Hitlera zvláštní až pitoreskní rozměr. Pauhofová, ano je hezká a strhává největší pozornost na sebe, ale ve své podstatě má velmi málo společného s herectvím Baarové. Burkhard v roli Fröhlicha, je přesvědčivý, dobře zahrál, ale také mu to sekne. Zbývá pár slov o samotném filmu. Časové rozpětí několika let ve scénách nevadilo, dramatický efekt to má docela slušný. První polovina filmu je výrazně lepší než zbytek. Kolorit doby za ty prachy bych si uměl představit i lepší. Pro mne nehraje roli a je mi jedno, jestli má ten film žánrově vysokou laťku nebo nízkou laťku, ani tentokrát tomu nebylo jinak. A tak řekl bych, že ten večer s Baarovou nebyl zas až tak špatný, jak se ze začátku zdálo. (30.07.2016)

První polovina filmu docela ušla - hra na minulost, s filmařským prostředím, pokus o barrandovské ateliéry bez okolních domů, vsazení Baarové a její matky do dobových dokumentů, jako by šlo o realitu, melodrama s Fröhlichem, rozpor s otcem, vše ušlo. Sice mi Pauhofová přišla, že se do role moc nehodí, její charisma je takové laciné, a navíc její slovenský přízvuk mi také vadil (a to pak i u Mariána Huby, neb oba měli být čistokrevní pražáci), ale ušlo. Jenže pak Renč popustil uzdu svým reklamně patetickým obrazovým fantaziím, a najednou zde máme scény jako z reklamy - Křišťálovou noc, odchod sestry Baarové z divadla, její sebevražda - vše jen na obrazový efekt. Zmizel i příjemně odlehčující humor první poloviny. Navíc charaktery postav jsou strašně černobílé - Baarová v podání Pauhofové se jen připitoměle usmívá, jako by vyhrála první ve sportce nebo si dala práska, maminka je zabedněná a touží po dceřině úspěchu a penězích, sestra je chvilku rozumná a domlouvající, a hnedle zase psychicky labilní, otec zodpovědný, vyslýchající jsou stereotypně kruťasi, stereotypní pojetí komunistického demagoga v divadle... A to nemluvím o německých postavách. Na rozdíl od ostatních se mi Kříž jako Hitler líbil, gesta a dikci okoukal skvěle, ale postava Goebelse je zde zparodována - nepřijde mi ani uhrančivý, ani inteligentní, spíše jen stále funí jako kaňour. Stašová hraje přehnaně hystericky, a občas i Pauhofová. Film navíc postrádá atmosféru - je v pastelových barvách, a tam, kde bych čekal nějakou depresivní nebo těžkou a hutnou atmošku (stahující se mračna nad Německem, konflikt s manželkou Goebelse), tak to vypadá jako selanka. Ve filmu mi vadily mnohé nedořečenosti - proč zrovna starej Havel dával Baarové role, když jí všichni ostatní opovrhovali? Proč je její angažmá v letech 1948 - 1958 jen narychlo projeto pár plakáty? Ale pro lidi, kteří v životě neslyšeli o tom, kdo postavil barrandovské ateliéry, co to byla Křišťálová noc, jak se dřív točily filmy, jaké měli dřív auťáky, pro ně bude film možná hezkým startovacím začátkem pro to, zjistit si víc. Asi podobně, jako když si čtete o nějaké události nebo životě osobnosti na Wikipedii, ale zbytek, podrobnosti a to podstatné si musíte dohledat jinde. (21.02.2016)

Renč není žádný můj miláček. Naopak už na dálku je mi vysloveně nesympatický. Na té jeho VIP premiéře plné politiků bych rozhodně být nechtěl. Nicméně nemohu se ubránit dojmu, že řada filmových kritiků i místní pisálků se snaží shodit každý jeho film jen z důvodu jeho politické angažovanosti. Holt Zemanovo kamarádské vyznamenání za zásluhy skousne asi opravdu málokdo. Pokud ale hodnotím samotný film, je to na současné české poměry spíš nadprůměr. Kříž v roli Hitlera překvapil pozitivně. Pauhofová v pořádku. Některé scény nebo detaily si mohli odpustit. Jistě. Mohlo to být lepší nebo i o dost lepší, ale jsem rád, že ten film vzniknul. Jak se říká. Lepší něco než nic. Mě to neurazilo a nepředpokládám, že tohle je poslední filmová verze příběhu Baarové, kterou jsme viděli. 60% (13.10.2016)