Lída Baarová

Když jsem šel do kina na nejočekávanější český film roku, tak jsem měl na mysli obě varianty - že to bude buď trhák, nebo propadák. Ve výsledné podobě se Lída Baarová pohybuje vrtkavě na pomezí obou pólů. Život jedné z nejkrásnějších českých hereček 30. let nabízí velice hutný materiál na ledasjaké zpracování, takže jistý potenciál zde rozhodně byl, je i bude. Musím říct, že se z toho určitě dalo vytřískat více, ale musím zase na druhou stranu uznat, že několik podmanivých a nápaditých scén film obsahuje. U tuzemské produkce je často kamenem úrazu touha po světovosti, byť jde úspěchu dosáhnout i hezky po česku, proto působí některé sekvence až příliš uměle a strojeně. Velkým kladem pro mě bylo prolínání dvou časových linií, které se dobře doplňovaly - zaujal mě též voice-over staré Lídy, který byl jedním z těch momentů, kdy se vykrádání z cizích filmů vyplatilo. Osobně mě více dostala spíše druhá polovina filmu, jelikož ta první, byť líbivě natočená, byla zdlouhavější, zatímco ta druhá měla větší spád a přítomná tragičnost udělala také svoje. K užívání němčiny ve filmu se vyjadřovat nebudu, protože by to bylo na dlouhé povídání, snad jen mohu dodat, že v mnoha amerických filmech mluví cizinci většinou anglicky, tak proč si dělat zbytečné násilí a remcat nad česky mluvícím Hitlerem. Lída Baarová se jako okázalý velkofilm nejspíše do dějin české kinematografire nezapíše, ale nechci na film nespravedlivě házet špínu, protože snaha zde přece jenom byla. (22.01.2016)

Ohnivá soulož mezi Lídou Baarovou a doktorem Goebbelsem mě bude strašit ještě hodně dlouho. Vážně - Filip Renč a lidi z UPP to absolutně nezvládli. Lída Baarová je přehlídkou všelijakých bizarností od začátku až do konce. S hnusnou kamerou a divnými trhavými pohyby herců a hereček. Nemluvě o dabingu - dabing obou rakouských herců je zlo, hlavně nadabování Karla Markovicse. Namluvil ho Viktor Preiss, vůbec to nesedělo a kdykoli doktůrek promluvil - další smích. (24.01.2016)

Nechme stranou, že jméno "Lída Baarová" už dávno není jménem herečky, která žila v letech 1914-2000 a působila v kinematografiích ČSR, Německa, Rakouska, Itálie a Španělska, prožila to či ono a na závěr profesní kariéry si ponechala divadlo. "Lída Baarová" je od té doby, co se do jejího života vložil Standa Motl aférou, a od té doby, co se do jejího osudu vložil Filip Renč, společenskou událostí. K uchopení tohoto filmu je klíčem klip Lucie Bílé Když tančí ďábel s andělem, ve kterém zcela nesmyslně tančí Bílá oděná v reminiscenci na Marlene Dietrich čili dekadenci Výmaru a jejími partnerkami jsou Krvinky (!) z muzikálu Dracula. Smysl to nedává, protože Baarová přišla do Německa až po roce 1934 a se světem frivolních, notabene lesbických kabaretů neměla nic společného. Renčova Baarová je určitým průsečíkem mezi Requiem pro panenku a Hlídačem č. 47, což jsou dva momenty, kdy si Renč ve své kariéře uvědomil sílu filmu jako společenské události a sílu dobovky. Dlouhá léta jsem vnímala vlky plky na téma, že si Baarovou natočí Vávra, který už to tedy nestihl, pak se ozvala Pavlásková, že by tu Adinu a tohle je tedy výsledek? Celofánové pozlátko, které nefunguje, bohužel. Umělecká licence je za hranicí uvěřitelnosti a člověk marně hledá kvality v zobrazení vily na Hanspaulce a komedii v přehrávání těch největších drbů z memoárové literatury, kde hrají prim klepy Ljuby Hermanové. Na druhou stranu, osobně je mi to vlastně fuk. O takové Anny Ondrákové se točí filmy už od 70. let a naštěstí se ani kolem jednoho nevytvořila taková hysterie. (24.01.2016)

Urputná snaha vytvořit něco autorského a zároveň alespoň evropského formátu je očividná, nicméně výsledkem je neforemný životopisný výtah o hodnotě tweetů hradního spíkra.. Mladá naivní huSSa dostává v Berlíně lekci o neslučitelnosti lásky a povinností a důsledným PR namotivovaný divák to má baštit. Jenže co? Tu jalovou strojenost v okamžicích dramatu? Nechtěnou fraškovitost? Plamenný koitus s ministrem propagandy? Vilného převaděče Mádla ochmatávajícího kozy? Nevím, jestli je Renč gentleman, ale Lída Baarová si zasloužila lepší film než tenhle televizní šantán. Nic z toho však není tak hrozné, jako že si Stockinger ještě doteď smývá z obličeje sliny führera Šafránka.. (20.07.2016)

Kdysi jsem po zhlédnutí Hlídače č.47 vyjádřil názor, že uvědomí-li si Renč, že na hloubku nemá, a zaměří se na povrchovou obraznost, můžeme se od něj dočkat kvalitních děl. Tak asi ne. Prvních cca 20 minut Lídy Baarové je něco tak slabého a tak o ničem, že jsem už ani nebyl ochoten počkat na Goebelse. Reklamy a videoklipy - to je Renčův formát, to umí, což je znát i na tomto filmu. (30.12.2023)