Rogue One: Star Wars Story

Tohle je jen na malý komentář. Naprostá bomba, jsem nadšený. Staré dobré StarWars! A že jsem v nich viděl Hvězdnou pěchotu, Vetřelce, Pána prstenů a Apokalypsu? To mě právě potěšilo! A žádný sentiment. Mrtvola na mrtvolu, tolik postav najednou snad ještě Disney nepohřbil. A oživení P.Cushinga? No to mě teda...Monstrózní bitva na závěr tak, jak to snad mohlo být jen u Endoru...prostě paráda! (19.12.2016)

Poprvé pro mě představoval Darebák veliké zklamání, ale jakmile jsem si po letech dal celou původní šestku filmů a za ně připojil tenhle dovětek, můj názor se značně vylepšil. Rogue One je trošku jiný Star Wars než Lucasovky, nebo spíše zcela jiný. Chvilku trvá než si divák nové postavy oblíbí a největší problém pro mě tady představovalo kdo je kdo. Gareth Edwards by mohl být roce 2021 pro zatuchlý svět Star Wars vysvobozením. 80% (16.03.2021)

Já nevím mě to nebavilo. Je to takové nijaké ani nevím kam to zařadit, nebýt tu pár odkazů, známých propriet, zrestaurovaných postav a občasný hudební motiv, tak to těžko identifikuji jako Star Wars a hlavně prázdné a nic neříkající. Největší problém pak představují postavy které mi byli absolutně ukradené v tomhle dává mistr Abrams a Force Awakens packalovi Edwardsovi a Rogue One těžký K.O, bez emocí a zájmu o vývoj děje to nemůže fungovat a nezachrání to ani slušné finále. Konec s Darth Vaderem nejlepší, ale to nestačí. Jsem fanda SW, ale 3* nedám, když vidím to hype a další film co bude klátit miliardy a přitom se na značce jen přiživuje.45% (26.12.2016)

Chtěl bych křičet "je to skvělé, chci víc!", ale vlastně nemůžu. První dojmy jsou silně rozporuplné a ani den po projekci si ještě pořádně nesedly. Edwards je skvělý režisér a ona závěrečná dvacetiminutovka na Scarifu dokáže pěkně zvednout ze sedačky, ale jeho Rogue One není ani zdaleka tak strhující, jako Abramsova Epizoda VII, ať už jde o vyprávění či samotné postavy. Nehledě na odpudivého digitálního Petera Cushinga a... a další; v tomto případě ne vždy účel světí prostředky. Nebetyčným zklamáním je pak Giacchinovo neinvenční, nudné score. Pořád si ale myslím, že veškeré zmiňované nedostatky (s výjimkou Cushinga) jsou způsobené předně tím, že jsme pořád mimo rámec hlavního vyprávění a některé mikrosvěty holt nejsou tak epické. Teda alespoň napoprvé. Doufám... Druhá projekce snad všechno napraví. Snad... (15.12.2016)

My, kteří víme, že plány Hvězdy Smrti ve skutečnosti ukradl Kyle Katarn za pomoci své řídící agentky/operátorky Jan Ors, jsme při zveřejnění jména hlavní hrdinky pochopitelně ucítili určitou šanci na to, že by se po přechodu práv na Star Wars do rukou studia Disney mohly ledy pohnout směrem od naprosté ignorance špičkových her zasazených do univerza "A long time ago, in a galaxy far, far away...", zvlášť když se ví, že Disneymu nejde o nic jiného než o peníze, a Star Wars hry představují asi nejlepší příklady toho, jak kvalitní mohou být hry založené na filmové předloze. Dvě hodiny a pět minut od začátku "stárwórsového příběhu" jsou ale mé naděje opět ty tam. Rogue One nemá nic společného se zejména příběhovou kvalitou her, ani s obvyklou "náladou" Star Wars, a představuje - zcela očekávatelně, vzhledem k tomu, že Epizoda IV - uzavřenou kapitolu. Tedy doufejme, že uzavřenou. Proč? Protože na jednu stranu se Gareth Edwards pokouší budovat atmosféru "temnějšího, špinavějšího" boje proti Impériu, ale na druhou stranu na nás hrne typická klišé (co myslíte, když někdo spadne na kokos a leží jako mrtvý, a o pár minut později je jediný, kdo může zachránit situaci, byl nebo nebyl skutečně mrtvý?;)), a výsledkem je v podstatě generická Dirty Dozen podívaná, u které vás může zajímat leda tak to, kdo (pokud vůbec někdo) zůstane na konci naživu. Ovšem nenechte se mýlit - ne že by byli jednotliví hrdinové nějak zajímaví - jelikož jich je tolik, nemají mezi všemi těmi přestřelkami a vesmírnými bitvami prostor, aby se mohli rozvinout do něčeho víc, než do scénáristických šablon. Ale prostě vás zajímá výsledné skóre v životech, když už tedy potenciálně skoro čtyřicet let víte, že mise byla úspěšná:) Kdyby nešlo o film ze světa Star Wars, zapadl by jako žánrovka, ozvláštněná jen tím, že se v ní někdo neustále za něco omlouvá. Pokud chcete sdělovat poselství, fakt k tomu nejde používat Star Wars. To už se líp hodí South Park. A opravdu, opravdu se přimlouvám, nechte už Petera Cushinga odpočívat v pokoji. I když se úroveň animace od Epizody III posunula hodně dopředu, pořád to ještě není tak docela ono, i když grafici vyvinou obrovskou snahu. A když ji nevyvinou, jako v případě Carrie Fisher, je to ještě pořád docela peklo:) A s touto pozitivní myšlenkou se konečně loučím a dávám 60% s minimální šancí na reprízu. (10.08.2017)