Komentáře uživatelů k filmu (69)

  • Lima
    ****

    Jeden z posledních filmů, do kterého komouši nehrábli svým pařátem, a proto jde o vkusnou podívanou. "Hrůša" ve své první velké roli, se svou vizáží playboye není ani skoro k poznání.(20.4.2003)

  • Tosim
    *****

    Opravdu jen u mála poválečných filmů se stane, že dokáží plně vystihnout slunnou filmovou atmosféru první republiky. Jak píše gouryella - v padesátých letech jsme se dočkali jen impotentně uvědomělých sodruhů, což je spíš směšně k pláči :-( Dialogy Tomáše a Spytihněva jsou naprosto kultovní!!! Jo a skvělá předloha...(16.4.2003)

  • gouryella
    ****

    Výborná, vtipná komedie - bohužel na dlouhá léta díky nástupu komunistů jedna z mála.(26.3.2003)

  • Oskar
    ****

    Kterak hazardní hra v kuličky rozťala vedví konverzační návyky dvou sourozenců a dohromady je svedl záskok za poustevníka ve vlastním hostinci a jeho nevěrnou choť. Hostinec U Kamenného stolu dává označení "konverzační komedie" zcela nový význam. Vtip je v tom, že každá postava mluví vlastně jiným jazykem. Paní hostinská Tattermuschová ze sebe souká konverzační fráze, paní radová Dynderová umí mluvit normálně, ale svému manželovi důsledně oniká ("Dyndero, on loudí! Já dobře viděla, jak loudí. Musím se za něj stydět."), jejich dcery si ironicky vykají a sourozenci Tomáš a Spytihněv praktikují něco, co by snad lingvisté nazvali budoucím časem podmiňovacího způsobu nejednoznačného čísla. Proto se velmi těžko popisuje, proč je ten film tak vtipný. Můžu sice ocitovat nějakou tu větičku (Šlemrová: "Vyslovil jste odvážnou myšlenku, pane Kebrle. Nesouhlasím, ale budu s vámi diskutovat, jen co složím prádlo."), ale tím vás na správnou stopu nepřivedu. Není totiž tak důležité, CO kdo říká, ale JAK. Při jedné scéně se opakovaně otřásám smíchy jako huspenina ve vichřici: to když vážený dramatický umělec (Jiří Plachý) deklamuje hrdelním hlasem, uvyklým trhat kulisy, úryvek z jakési hry, a plynule přejde v předčítání kuchařského receptu, třímaje dramaticky kuchyňský nůž, kterým v pauzách kuchá kuře. :o) 80%(19.9.2006)

  • Subjektiv
    ***

    Idylka v československé kinematografii pomalu končí a pokud bych dějiny vnímal jen skrze to, jak se točily filmy, řekl bych:"Dobře tomu tak." Za pár let se objeví celá řada nových, kvalitních filmů, které budou výrazově a především tematicky bohatší. Jen pramálo filmů z předchozí éry nedýchá přespříliš idylickou atmosférou, jen málo filmů nectilo povinnost skončit šťastně, nejlépe svatbou... Hostinec nebyl jiný, standardní až standardizovaný. Slabé ***.(9.1.2009)

  • Kulmon
    ****

    Poslední film, na kterém není vidět dech "Února". Mě v tomto filmu zaujali bratři Beneš a Hrušínský, kteří si za pár let zahráli v nezapomenutelném Švejkovi.(4.4.2007)

  • flanker.27
    *****

    Nezaměnitelný laskavý Poláčkův humor ve výborném filmovém zpracování. Dialogy Hrušínského s Benešem ve třetí osobě pozlatit. Tehdy ještě existoval smysl pro krásnou češtinu. Buď pozdravena husa s knedlíkem. Nikdy se nevrátí vzpomínka mládí. Nesouhlasím s vámi, ale budu s vámi na toto téma diskutovat, hned jak nakropím prádlo.(11.10.2005)

  • viperblade
    ****

    3 za příběh, 4 za mladého a skvělého Hrušínského.(25.2.2009)

  • Zloděj kol
    *****

    Ojedinělý film dovádějící onu zvláštní atmosféru meziválečných a protektorátních filmů až nad hranici dokonalosti. Beneš, Hrušínský, Šejbalová, Šlemrová, Plachý, Neumann jsou naprosto dokonalí. Ovšem to malé lidské drama, které předvádí Saša Rašilov, se zarývá opravdu hluboko pod kůži. Navíc po dlouhé době jsem zde viděl rovnocenné a na sobě závislé partnerské dvojice. To všechno podkresluje velmi příjemný hudební doprovod. Tehdejší kritika si filmu nevšimla a odsoudila ho jako buržoazní přežitek. Jsem rád, že se k těmto přežitkům mohu hrdě hlásit a neustále vracet.(16.11.2003)

  • sportovec
    *****

    Další z filmů-mezníků uzavírá nejlepší českou dobu XX. století - první Československou republiku. Stává se tak způsobem, který zřetelně překonává i tak pozoruhodnou literární předlohu nacistické oběti - spisovatele, novináře a přítele bratří Čapků Karla Poláčka. Skvěle, do posledního dosažitelného detailu postižena je atmosféra někdejších výletních-lázeňských hostinců i maloměst tak příznačných pro vnitřní klima prvorepublikové společnosti a tak důležitá pro děj i vyznění díla. Humorný motiv, daný vzájemně se propojujícím čtvercem čtyř mladých lidí, odkazuje i na ostatní Poláčkovu tvorbu (EDUDANT A FRANCIMOR, BYLO NÁS PĚT), ale také na nejlepší část tehdejší české filmové tvorby. Rudolf Hrušínský i Svatopluk Beneš tu hrají jedny ze svých vůbec nejlepších filmových rolí. Formálně starým tvaroslovím (nejvíce je patrno ve scénách s Jiřím Plachým, v scénách se svatebními hosty nebo v neuzavřeném chlapeckém kuličkovém duelu obou bratří a následném happy endu) prosvítá současně film nové doby. To k lepšímu poznamenává i výkony starších herců (Neumann, Šejbalová, Rašilov, Plachý). Za zmínku stojí i výkon Václava Špidly v nezapomenutelné úloze samozvaného maloměstského dandyho Gastona. I po letech film pohladí na duši.(20.10.2007)

  • Aluska88
    ****

    Panebože ten mladý chlapec jménem Rudolf Hrušínský byl ale tak nádherně okouzlující!:) Vidět jednoho z nejlepších českých herců vůbec (ne-li nejlepšího) v jeho raných začátcích je prostě a jednoduše kouzelné. Ani zbytek hereckého osazenstva nijak nezaostává a nám se tak dostává příjemné, svěží a humorné podívané.(24.2.2008)

  • NinadeL
    **

    Staroba naruby, 1925/1948 a práce s dvojčaty... to nejsou dobré ingredience. Přesto už v tomto roce mohlo být ještě mnohem hůř.(26.2.2009)

  • WANDRWALL
    ***

    Od malička mě tenhle vtipný a vkusný film baví. Dneska mi jen vadí ty dvě ženy, jak si hrají na dobračky, jak se přetvařují a myslí si, že muži jsou nějaké loutky. Inu v řadě filmů jsou nechutnosti. Ale film je to pro mě stále hezký.(22.8.2010)

  • bouncer
    ****

    Báječná komedie, plná skvělých dialogů (bratři, kteří spolu nemluví...), ale i situačních vtipů. Ukázalo se tu asi to nejlepší z českých poválečných herců...a na dlouho to také byla nejlepší komedie. Je vidět, že češi komedie prostě umí odjakživa. To by jeden...(12.2.2004)

  • Ištván87
    *****

    Já upřímně miluju český jazyk.... A upřímně obdivuju každého, kdo s ním dokáže zacházet originálním způsobem... To přesně Karel Poláček dokázal a jde ke cti filmařů, že ten úžasný jazyk dokázali bez jakéhokoliv momentu trapnosti či nepatřičnosti převést do filmové adaptace.... Takhle nějak se mělo zacházet s Proč bychom se netopili a mohl z toho vzniknout jeden z nejlepších českých seriálů všech dob....(15.1.2010)

  • Skip
    ****

    Kvůli takové hlouposti si rozhodit gramatiku! No ale kdyby jí nebylo, nepobavili bychom se u tohoto sice jednoduchého, ale zároveň velmi zábavného filmu.(4.10.2004)

  • Orlau32
    *****

    Hostinec "U kamenného stolu" patří mezi nejlepší české veselohry, které byly natočeny po 2.svět.válce. Nejen, že se podařilo režisérovi Josefu GRUSSOVI dokonale ztvárnit román Karla Poláčka, ale vybral báječně i všechny představitele filmových rolí. Nemám výhrady vůbec k ničemu. Je to tak úžasný film, že se na něj můžete dívat a dívat a chechtat se a chechtat se. Film byl natočen v r.1948 a myslím, že byl jeden z posledních, kde se ještě "nesoudruhovalo" a "nečestpráčilo".(21.9.2007)

  • blackrain
    *****

    Miluju tu mluvu, která je ve filmu použitá. Poslouchat to je úplná lahoda pro uši, u toho se prostě nejde nesmát. Poznala jsem pár míst, která jsou součástí Prokopského údolí, které se nám táhne pod barákem. Jde třeba o scénu, kdy jsou bratři na procházce se slečnami a malý kluci tam hrají kuličky. Filmaři to vlastně z barrandovských studií neměli daleko. Spíše by mě zajímalo kudy se tam dostali, protože místo barrandosvkého sídliště byly lesy, pole a taky udajně rybníček. Takže vlastně mohli jet přes Hlubočepy a kochat se divokou zdejší krajinou.(29.11.2010)

  • Terminus
    ***

    Této adaptaci knihy Karla Poláčka se daří zachovat dosti z poetiky předlohy a její duch vcelku úspěšně převést i do filmové řeči (scéna, v níž paní radová utěšuje Tatrmuže a oba se navzájem nevědomky hladí po rukou). Úsměvný kousek pro ctitele Poláčkova díla, zajímavý film pro ty, kteří jsou přístupni jemnému humoru. Postavy jsou jednoduše, ale "okouzlujícně" charakterizovány. Ve vedlejší roli posluhovače v bílém obleku lze poznat Antonína "strýčka" Jedličku. Tento film je jediným režijním počinem Josefa Grusse - divadelního (Radokova inscenace Čapkova Loupežníka) a filmového herce a textaře. Gruss se ve větších či menších rolích objevil v několika desítkách filmů. Ve Fričově ztřeštěné komedii Eva tropí hlouposti hraje koktavého ctitele. Hraje i ve Vávrových filmech Nezbedný bakalář a Rozina sebranec či Fričových Psohlavcích . S Hugo Haasem spolupracoval na filmech Mazlíček , Svět, kde se žebrá a Velbloud uchem jehly . Za jeho nejtrvalejší stopu v českém filmu lze považovat texty k písním "Jen pro ten dnešní den" (ve filmu Kristián ) a "Chlupatý kaktus" (ve filmu Před maturitou ). Objevil se i v muzikálu Svatá hříšnice režiséra V. Čecha.(26.2.2005)

  • Marthos
    *****

    Poláčkova próza často vychází ze zkušeností jeho povolání novinového sloupkáře a autora oblíbených soudniček, z nichž ostatně čerpal náměty pro své romány a povídky. Právě odtud si přinesl smysl pro charakteristický detail i důvěrnou znalost různých prostředí života ve městě, na který se zaměřuje od celkového obrazu k propracovaným drobnokresbám. Jeho humor osciluje na rozhraní satiry a tragiky a dominujícím znakem zůstává výjimečný literární styl, který se vyznačuje osobitou komikou, čerpají z odkazu židovských anekdot. HOSTINEC je pak dokonalým protnutím výše zmíněných atributů Poláčkovy tvorby. Ozývá se v něm výsměch maloměstské šedi a stereotypu, ale zároveň je oslavou krásy a kouzla lidského mládí. Není divu, že filmová adaptace vzbudila silné rozhořčení u komunistické kritiky, která dílo chápala jako nepatřičný odkaz minulosti. Původně se realizace ujal talentovaný Otakar Vávra, ale proměnlivostí politické situace z projektu vycouval a nabídl jej herci Josefu Grussovi. Navzdory nepříznivé době vznikl působivý film, vracející se do dob kouzelně bezstarostné první republiky. Příjemné prostředí ospalého lázeňského městečka je doplněno řadou barvitých figurek, které vytvářejí tu správnou atmosféru. Jedinečný způsob nepřímého oslovování obou bratrů náleží k nejzábavnějším dialogům v rámci celé kinematografie. Herecké obsazení je nanejvýš hvězdné a je zcela evidentní, že si všichni zúčastnění (Beneš, Hrušínský, Neumann, Rašilov, Šejbalová, Plachý, Trégl) své role užívali. Růžena Šlemrová pak získala jedinečnou příležitost rozloučit se důstojně s českým filmem. Vše je báječně dokresleno stylovou hudbou S. E. Nováčka. HOSTINEC je poslední filmová vzpomínka na zlaté časy masarykovské československé republiky. V tomto smyslu pak musíme chápat jeho kvality.(5.10.2008)

<< předchozí 1 2 3 4