Steve Jobs

Rozhodne je to Sorkinova slovná masturbácia, často sa v dialógoch vysvetľujú veci, ktoré tie postavy vedia a nemusia ich opakovať, ale nedá sa neobdivovať tá celková štruktúra rozprávania. Je to vlastne divadelná hra o niekoľkých vystresovaných nástupoch na scénu. Pretože Jobs bol predovšetkým herec / komediant. Vďaka skvelým hercom je to ale pomerne strhujúci teáter. (31.01.2016)

Líbí se mi na filmu fakt, že Jobse moc nepřikrášluje. Fassbender podal skvělý výkon. To je asi tak vše. Dvě hvězdy jsou asi přísné, ale asi tím i trochu vyjadřuji svůj laicky opovrhlivý vztah k Applu. Ve filmu jsou tři výseky ze života, plus sem tam nějaký flashback. Většinou se kecá o vztazích, ať už rodinných nebo pracovních. Fakta jsem si musel dohledávat na internetu. Potenciálně nejzajímavější a nejfilmovější věci tu záměrně nejsou. Ale aspoň mi film potvrdil, jak absurdní je úspěch téhle firmy a že je to z velké části bublina, marketing, podprahovka a útok na iracionalitu. (31.01.2016)

„Můžu ti nejdřív něco říct o Time magazínu? Věřím, že je to tréninkové centrum pro nájemné vrahy.“ K filmu jsem přistupoval nezaujatě (Jobs a „jeho“ produkty jsou mi u vy-víte-čeho), laicky (danou problematiku neřeším) a s žádným očekáváním. Zprvu mě pobavila vizáž „Winsletky“, avšak postupně jsem objevil hned řadu vtipných věcí, což jsem nečekal. Naopak hlavní hrdina mně byl dost odporný (Fassbender to hrál možná až příliš dobře) a pak jsem měl také problém ještě s jednou věcí. Kdo viděl něco dle Sorkinova scénáře, asi uzná, že je sice mistrem rychlých dialogů, ale má také své manýry, které jsem ještě schopný přijmout třeba v Newsroom, ovšem zde už ne. Řešení osobních vztahů skoro pořád a nejlíp před co nejvíc lidmi, mě stále víc otravovalo, působilo to nezáměrně vtipně a moc chtěně (stejně jako jisté odkazy). A rádoby hřejivý pocit na konci tomu věru nepřidal. Takže ve výsledku to vidím na lepší, ale stále jen průměr. „Chci tím jen říct, že je fajn, že přišli.“ - „Žalují mě.“ - „Ale stejně…je od nich pěkné, že se zastavili.“ (13.07.2016)

Sorkina bezvýhradně žeru, Boyle mi udělá radost jen tu a tam (28 DNÍ POTÉ, SUNSHINE) a tohle je každopádně solidní věc, která mi ale jednak přijde dosti (a až komicky) vykonstruovaná, druhak mě podobně jako MONEYBALL nestrhla tolik jako Sorkinovy pecky SOCIAL NETWORK nebo NEWSROOM, které měly zajímavější a sympatičtější postavy. (30.01.2016)

Boyle příjemně utlumený a jdoucí plně na ruku Sorkinovi. Výsledkem je hezká divadelní inscenace, která dokáže ve vrcholných momentech strhnout a neselhává ani po stránce konstrukce. Sorkin uklouznul jen při přílišném topení se v technických žvástech a při dekonstrukci titulní postavy, která se na základě jeho scénáře dá bohužel definovat jednou, maximálně dvěma větami. Což je prostě škoda. UPDATE: Zraje to, napodruhé výrazně lepší a má to vrstvy. (18.11.2015)