Klub vyvolených

William Hundert (Kevin Kline) je učitelem antické historie na škole svatého Benedikta (to je taková ta chlapecká internátní škola). Svým žákům se snaží nejen předat své vědomosti, ale také je naučit cti a formovat jejich charakter. Než do školy nastoupí Sedgewick Bell (Emile Hirsch), syn vlivného senátora, tak se mu to i daří. Ale Sedgewick je pravým opakem svého učitele, neposedný kluk, jemuž se dostává skrze svého otce podpory od zbytku školy. Profesor Hundert ale cítí, že v mladém chlapci něco bude, a pokusí se v něm vzbudit zájem o učivo za pomoci soutěže o titul Julia Caesara... Kromě skvělého hereckého výkonu Kevina Klina (role klidného profesora antiky mu skvěle padne), krásné hudby Jamese Newtona Howarda a barevnosti celého prostředí film přináší i jednu zapamatováníhodnou myšlenku: "Cena života se neurčuje podle jednoho neúspěchu, nebo ojedinělého úspěchu..."... Podobně jako jiný Klinův film Dům života na mně Klub vyvolených hodně zapůsobil.. (21.07.2004)

Vliv Společenství mrtvých básníků je cítit až hmatatelně, ale ve srovnání s ním (jakkoli srovnávání nesnáším) je Klub vyvolených dílkem až smutně plytkým. Trochu to zachraňuje hořkosladký konec, ale z tohohle tématu by se dalo určitě vyždímat mnohem víc emocí a psychologie. Smutně konstatuju, že mě to nechalo úplně chladnou (kvíz z historie, obsahující rádoby smrtící otázky, které se u nás učí snad na základce, je kapitola sama pro sebe). Jestli tuhle bárku něco zachraňuje, tak jedině snaživí herci. (08.03.2011)

Kdykoliv se snažím The Emperor’s Club nějak shrnout, chce se mi napsat, že ten film je skvělou ukázkou aristotelovské etiky, načež mi dojde, že Etiku Nikomachovu četl málokdo a že jsem asi jediný šílenec, který má chuť rozebírat ve filmovém komentáři eudaimonii a morální teorie. Jenže paralel mezi Aristotelovými myšlenkami a filmem o učiteli, který věří, že může změnit jednoho ze svých studentů k lepšímu, je tolik, že se nabízí alespoň několik zmínit. Stejně jako Aristoteles i učitel antických dějin William Hundert z The Emperor’s Club zastává názor, že morální hodnoty musí být v lidech rozvíjeny, a považuje proto formování žáků za svou povinnost. Stejně jako Aristoteles, podle něhož neexistují žádné univerzální morální zákony a jen osoba jednající v souladu s rozumem a ctnostmi může pochopit, co je správné udělat, se i William Hundert dostane do situace, kdy je jeho jedinou nadějí vsadit na svůj úsudek a doufat, že jeho rozhodnutí bylo za dané situace správné. Stejně jako Aristoteles, který považoval vedení racionálního, ctnostého života za jediný způsob k dosažení eudaimonie (= spokojeného života), i William Hundert věří, že pro plnohodnotný život je potřeba být morální osobou. A konečně stejně jako Aristoteles i William Hundert nakonec dospěje k přesvědčení, že eudaimonii, podstatu svého bytí, nemůže hodnotit na základě izolovaných momentů štěstí nebo bolesti, ale jako shrnutí všeho, k čemu jeho život vedl. The Emperor’s Club jsem viděla poprvé před několika lety a tehdy mě zaujal primárně kvůli nedokonalosti hlavního hrdiny, nečernobílému vidění světa a skvělému obsazení v čele s Kevinem Klinem; dnes mu jakožto člověk, který má morální filosofii poměrně rád, musím přihodit i tu poslední, pátou hvězdičku. (27.02.2010)

Toto bolo za poslednú dobu bezkonkurenčne najväčšie prekvapenie. Čo na prvý pohľad vyzeralo ako umelecká nuda sa ukázalo byť parádnym filmom na zamyslenie, čo ponúkal zopár zaujímavých morálnych dilém vo veľmi pozerateľnej forme bez toho, aby to celé vyznelo mravokárne. Navyše Kevin Kline bol úžasný (rovnako ako Štefan Bučko, ktorý mal nastarosti jeho dabing do slovenčiny). (30.01.2009)

Mám rád filmy o učení, o školách apod. Tady je to ještě ke všemu o historii, což mě zajímá ještě více. Film se mi tedy nemohl nelíbit. K ještě větší spokojenosti, by mi ale víc vyhovovalo, kdyby tam nemíchaly pozdější setkání, ikdyž to není rozhodně na škodu já bych si to tak užil určitě více, přesto jsem více než rád za tenhle snímek. **** PS. V takovýhle škole bych se učil jedna báseň :) (14.02.2013)