Anthropoid

Škoda charakterizace ala kluci z plakátu, protože kvůli tomu emoce chybí a bránění kostela po pár minutách začne nudit i přes divácké pouto s národními geroji. Ale i tak Ellis neselhal. Takovýhle kolos by si málokdo zrežíroval, natočil a napsal bez kreativního kolapsu. Za odvahu respekt a odpustek za přízvuky. (29.09.2016)

Čtverka je spíš taková ze slušnosti, úplně spokojený nejsem ani přibližně. Strachův Silver A, který jsem hodnotil trojkou a který s Anthropoidem souvisí jen v šiřším kontextu, přímo pak pouze osobou Josefa Valčíka, byl o dost horši. Úplně v pořádku je historická věrnost, kdy jako historický film Anthropoid s přehledem obstojí, bohužel mě dost zklamal sám Ellis, od kterého jsme čekal po drtivém Metru mnohem dramatičtější a hutnější protektorátní nálož. Přijde mi to, že jako cizinec ztratil příliš času a úsilí studiem historických faktů, což je samozřejmě neodmyslitelně nutné, ale nezbylo mu už dostatek prostoru na "vyšperkování" atmosféry Protektorátu, zejména pak událostí po atentátu. Angličtina herců naprosto příšerná, totální omyl. Pro zájemce přikládám tento dokument, o Anthropoidu který považuju za nejlepší. 75% (25.10.2016)

Atentát Jiřího Sequense považuji za jeden z nejlepších tuzemských filmů vůbec a snad i proto jsem měl z Anthropoidu mírné obavy. Naštěstí byly zbytečné. Přízvukům navzdory (dá se na ně zvyknout, nicméně doufám, že vznikne nejkvalitnější možný dabing) má film vše, co má mít: Srozumitelný a víceméně nepřekroucený příběh viděný výhradně očima Gabčíka a Kubiše, milionovou dobovou atmosféru, o níž si může například Renčova Lída Baarová nechat jen zdát, a naštěstí také obrovskou výpovědní hodnotu pro obeznámeného českého i pro nicnetušícího zahraničního diváka. Nedokážu si představit, jaký drasťák musí být druhá polovina pro někoho, kdo o Anthropoidu neví vůbec nic. To vypětí sil je ve finále přímo hmatatelné, přestřelka v kostele naprosto strhující a zatopení krypty tak beznadějné... Žene to slzy do očí a díky Seanu Ellisovi nepůsobí nic z toho, co se stane, ani trochu směšně. Více než příjemné také je, že se čeští herci vedle britských es rozhodně neztratí, dokonce i Aňa Geislerová se mi do Prahy 1941/1942 hodila a musím říct, že jí to v dobovém velmi slušelo, no a zajímavě moderní soundtrack Robina Fostera doporučuji k samostatnému poslechu. (30.09.2016)

Měl jsem solidní problém s tím že Anglicky mluvící lidé hrají české postavy s českými jmény. Že se ve filmu mluví anglicky a celá první polovina připomíná spíše chaos. Ono totiž se nedá zrovna moc říct, že by se divák, který je nepolíbený dějepisem, zrovna extra motivoval proč vyřadit ze hry toho hrozně zlého Heydricha, když ve filmu nemá sebemenší "zlou" scénu a když vlastně toho zase až tolik ani nepáchá. Mluvím teď o vyznění filmu a ne o faktických událostech. I malé dítě ví, že Heydrich ještě mnohem více přiostřil sbírání Židů a veselá doba tohle rozhodně nebyla. Jenže ve filmu se nic takového neděje. Naši parašutisté bydlí spokojeně u jedné rodiny, plánují nebo spíše neplánují geniální atentát a ještě k tomu si randí po Praze se dvěma šličnými dívkami. Proště Hollywoodská vize naší okupace. Takže jak sami uznáte nezúčastněný divák je velmi těžko nalézá motivaci, proč vlastně atentát uskutečnit. Nicméně, fakta jsou fakta a tak atentát jednoho slunečného dopoledne opravdu probíhá. Natočený je dle mého soudu solidně autenticky a tady už se začínám konečně orientovat. Naši hrdinové najednou moc neví kudy kam, přichází morální dilemata, začnou umírat zdánlivě nevinní lidé a přicházejí první zrady. Těžkopádnost je fuč a celé to začíná solidně šlapat. Dokonce se začínají ukazovat první záporáci, v čele se zrádcem Čurdou v celé své kráse. Nakonec to celé vyvrcholí povedeným dobýváním kostela Cyrila a Metoděje. Vlastně je škoda že film končí, protože druhá polovina se určitě povedla. Film si pravděpodobně pustím časem ještě jednou. Koukat se na to dalo a přes ten fakt se znějící Angličtinou jsem se přenést dokázal. 70% (31.10.2016)