Petrolejové lampy

Má milá rozmilá neplakej, život už nebude jinakej! Je vidno, že si dal Juraj Herz záležet jak na vizuelní, tak na příběhové stránce. Záběry z večírků a šantánů jsou až kýčovitě barevné, naproti tomu Vejrychovsko působí šedě a ponuře. Atmosféra příběhu postupně houstne, nikdy však nezklouzne do depky, ačkoli emoce jsou na každému kroku. Iva Janžurová v roli Štěpy dokázala zaujmout svou bezprostředností a podala důkaz, že není jen komička. No, a Petr Čepek podal nejsilnější výkon své kariéry. Postava Pavla Maliny je strašně těžká, komplikovaná a pan Čepek je v ní prostě nepřekonatelný. Svých partů se perfektně zhostili též Marie Rosůlková, Ota Sklenčka, Vladimír Jedenáctík, Karel Chromík či Karel Černoch. Mistrovské psychologické drama a jedno z vrcholných děl Juraje Herze. 95%. (30.05.2010)

Popravdě mě ten film dost minul, ale už pro ty oči Petra Čepka nemohu nedat aspoň 4 hvězdy. Jeho herectví, to je prostě něco neuvěřitelného. Janžurku jsem naopak nikdy moc nemusel a ani zde mě nijak zvlášť nenadchla, byť jsem si vědom toho, že to výborná herečka prostě je. Na můj vkus mi ten film přišel moc lyrický a občas jsem nechápal, co se tam děje (snad i vinou mé neznalosti předlohy), ale to bude možná i tím, že jsem se na to zas tak nesoustředil. Když se nově dívám na Herzovu filmografii, zjišťuji, že mi to zase jako taková sláva moc nepřijde - vyjma mé srdcovky PANNA A NETVOR a samozřejmě SPALOVAČE MRTVOL tam už moc filmů, které podle mě za něco stojí, nevidím. PETROLEJOVÉ LAMPY by k nim asi patřit měly, ale obávám se, že se jsem si k nim cestu prostě nenašel a už druhý den se mi skoro vykouřily z hlavy. Škoda - všem, komu se tento film líbil, to ovšem srdečně přeji. (03.10.2016)

Nečekal jsem příběh a scénář v této nedotažené podobě, takto mě to moc nezaujalo a do děje jsem se bohužel nedostal. Alespoň že ve druhé polovině se to více rozjelo a nabralo to dramatické momenty. Hlavním tahounem tohoto snímku přesto zůstávají herecké výkony Čepka a Janžurové, na které se dá koukat. (09.04.2010)

Bujaré, trochu křečovité veselí úvodních scén silvestrovské oslavy (příchod nového století) se rychle vytrácí, film se dostává do poloh takřka baladických a hořký konec se nezadržitelně blíží. Hlavní herecká dvojice Janžurová-Čepek je vynikající a Petr Čepek v životní roli. Všichni ostatní působí vedle nich - omlouvám se všem! - jako statisté. Kupodivu mi moc nevadí, že zpracování plně neodpovídá literární předloze. Ale jednu výtku bych přece jenom měla: Juraj Herz použil k dokreslení dekadentních nálad na přelomu století Gellnerovu báseň Perspektiva. Je nemyslitelné, že by se tento popěvek zpíval v r. 1900 ve společnosti jako módní šlágr, který by si lidé prozpěvovali na malém městě ve společnosti nebo v rodině a dokonce s jistou dávkou sentimentu! Gellnerova poezie byla považována ve své době za neuměleckou a odpudivou pro mnohé vulgarity, cynismus a nemorálnost. Obdivoval ji pouze takový S. K. Neumann a okruh jeho hospodských anarchistických přátel! Rozhodně to nezapadá do obrazu maloměšťáckého prostředí, v němž se děj odehrává. (18.09.2013)

Petr Čepek v jedné z dalších rolí, ve kterých dokazoval, že patřil k největším talentům českého filmu. // po druhém shlédnutí dávám místo 4 plných 5. Úžasné. // Tak možná se přece jen rozepíšu víc. Je jen málo filmů, které vyvolávají takovou úzkost, obavu. Přitom je to docela jednoduché. Neatraktivní (v kontextu místa a doby) stará panna kývne že zoufalství k sňatku s příživnickým a vypočítavým bývalým dustojnikem. A i když dostane jen to nejhorší, stejně se nevzdá. Žádný happy end, žádné těžko uvěřitelné zápletky. Reálný těžký život na malém městě a na vsi koncem 19. století. (16.07.2007)