Pravý rytíř

Tak já nevím, ale zhruba první půlka pohádky se mi docela i líbila. Hlavně Lukáš Vaculík svou postavu udatného rytíře zahrál dobře a svým hereckým nadáním nejenže vyčníval nad ostatními, ale dokázal mě i sem tam mile pobavit. Záběry z druhé půlky z okolí temného hradu už tak půvabné nebyly a ani samotná konfrontace s úhlavním záporákem nestála za řeč. Už jsem v minulosti viděl nějaké ty zlé černokněžníky a pan Hanzlík mezi ty nejděsivější patřit asi nemůže. Možná by to chtělo ještě přidat na nějaké akci či humoru a byla by z toho alespoň hezká průměrná pohádka. (07.10.2022)

Jediným kladem pohádky jsou KOSTÝMY! Jinak jsem podstoupil masochisticko kinematografický maso. Tak jo, kde začít. Tak zvaná pohádka jak přes kopírák s dalšími moderními výplody našich neumětelů. Ne vážně, fakt u nás není nikdo, kdo by neměl odvahu natočit hernajs pořádnou pohádku, kde ze sebe herci nedělají pitomce, nepřehrávají, kde je kloudný děj atd??? Pojďme popořadě. Hanzlíkův čaroděj nepředstavuje ultimátní zlo, ale trapnou směšnost. Opravdu jsem nepochopil jeho lascivní touhu po obřadu s princeznou, když už ji unesl. To je čaroděj tak staromódní, že potřebuje papír?? Totálně nevěrohodná motivace!!! Trpaslík byl tajtrlík trpící komplexem "na velikosti záleží", tohle že má být trpaslík!? Bože, proč musí být všechny postavy jen pouhé pitomé karikatury?? Proč do všeho cpete nucený "humor"?? Ono teda smát se pitvoření herců fakt nedá, nene. Novotný s Krausem to taky pěkně schytali. Jen si vybavte pohádku O statečném kováři a Ondru s Matějem, kteří byli galakticky lepší než tragicky napsané a bohužel stejně tak odehrané postavy Novotného s Krausem. Zdejší písničky si nikdo při práci zpívat nebude. Princezna sympatická, ale chemie mezi ní a Komínkem nebyla namíchaná dobře. A všude trapný, nucený humor, chacha, chichi, budeme strašně vtipňoučcí, aby si rodinka u cukroví s dárky oddechla a vytrávila toho právě dobagrovaného kapra. Milí tvůrci - přečtěte si článek o pohádkách v časopise Nový prostor (prosinec 2016). A jinak vše podstatné shrnul ve svém komentáři kolega flanker.27. (24.12.2016)

Plakal jsem, plakal. Ne dojetím, štěstím nebo nadšením, ale smutkem. Někdo tady zase sice možná viděl nebo četl pár příběhů (mezi nimi i epizodu Psirény z Červeného trpaslíka), které se pokouší napodobit, ale nemá k tomu ty nejmenší předpoklady. Anebo má za to, že děti jsou nenároční diváci, kteří zbaští cokoli, co se jim předhodí, zkrátka že děti jsou blbci. Od základu všechno špatně, základní rodinné poměry nevěrohodné, žádné vztahy nebo respekt mezi postavami, tohle že má být nějaká rodina? Jako kdyby se všichni viděli pět minut. Vaculík se čestně snaží, ale nemůže hrát za všechny ostatní. Synátor je špatně napsaný a ještě hůř zahraný (otec bojuje s loupežníky a on se jen dívá, vlastně celou dobu neudělá nic pořádně, ani ten meč nakonec nepoužije), mezi ním a princeznou není naprosto žádná chemie a v neposlední řadě nám zůstane utajeno, kde že se stal tím pravým rytířem. Čaroděj je směšný, král nemá ani charisma ani trochu královské vystupování, princeznu skoro nevidíme. Vedlejší dva nezvedení rytíři měli zřejmě zastupovat vtipné postavy, ale jsou k pláči. Loupežníci loupí přímo před čarodějovou spálenou říší a ještě hrdiny varují, že tam nikdo nechodí. A na koho jako teda číhali? Boha jeho. A ty dialogy, to jsem umíral. "Vede tam jediná cesta..." a toto řečeno u brány s jedinou cestou. Ještě tam chyběla cedule "Tudy pro kouzelný náhrdelník" a šipka k tomu. Prosím tvůrce, když se pokoušejí o něco takového: především mějte na paměti, že nestačí obšlehnout Prince a Večernici, Stardust a jiné podobné příběhy, chce to mít taky talent vůbec vytvořit ten svět tak, aby ho bylo možno brát aspoň trochu vážně, hrdiny, kteří si zaslouží sympatie nebo si je aspoň dokážou v průběhu děje získat, vedlejší postavy, které zapadají do příběhu a u kterých mám dojem, že jsou to lidi z masa a kostí s nějakou minulostí, pohnutkami a tak dále, a v neposlední řadě normální dialogy a hezký češtin, ne tu pařeč, kterou oplývalo toto dílo. Ne to takhle odfláknout s tím, že stačí nacpat tam pár klišé, která jsou navíc podřadně provedená, a dítěti to bude stačit. Kvůli Vaculíkovi to nehodím do odpadu (jestli ve filmu měl někdo blízko k pravému rytíři, byl to on), ale on je opravdu to jediné, co se dá na "PR" pochválit. Všechno ostatní je odfláklé, na půl plynu, unylé, zvadlé, chcíplé. (24.12.2016)

ČT1 se svými novými vánočními pohádkami nachází stále větší dno. Letos zabodovali opět na plné čáře a Pravý princ je opravdovým pohádkovým odpadem. Takhle zoufale neoriginální a nezajímavou pohádku už jsem dlouho neviděl. Logiku byste zde hledali marně, ale tak je to pohádka a v tomhle oko přimhouřit můžeme. Zbytek ale nestojí ani za zlámanou grešli. Takhle opravdu ne. Pak se diví, že lidé koukají stále na ty samé klasiky, ale tímto průjmem to opravdu nezmění. (30.12.2016)

Štědrovečerní pohádka roku 2016. Nebýt Vaculíka a jeho velmi slušného charisma včetně pár slušných vtípků a jeho věčně dobré nálady by to bylo o stupeň hůř. Takto vznikla pohodová, parádně výpravná, ale místy i docela slušně hluchá pohádka. Především scény s Kornem jsou vyloženě amatérské a v profesionálně dělané pohádce nemají co dělat. Ovšem oceňuji, že na Štědrý den nelétali v televizi žádní čerti, ale záporák Hanzlík, který přeci jen má lepší charisma. Nutno také dodat, že za poslední roky šlo určitě o jednu z těch slabších pohádek. (26.12.2017)