Režie:
Jan HřebejkScénář:
Petr JarchovskýKamera:
Jan MalířHudba:
Aleš BřezinaHrají:
Bolek Polívka, Csongor Kassai, Jaroslav Dušek, Anna Šišková, Jiří Pecha, Martin Huba, Simona Stašová, Vladimír Marek, Jiří Kodet, Richard Tesařík (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Snímek Jana Hřebejka a Petra Jarchovského se odehrává za druhé světové války a pomocí malých lidských osudů dává konkrétní obsah pojmům hrdinství i zbabělost. Bezdětní manželé Čížkovi (A. Šišková a B. Polívka) se rozhodnou v roce 1943 ukrývat v tajné spíži svého bytu židovského uprchlíka Davida Wienera, syna Čížkova bývalého zaměstnavatele. Čížek si uvědomuje nebezpečí, do něhož přivedl svou domácnost i sousedy, avšak pomoc bližnímu v nouzi považuje za samozřejmou věc. Zároveň ale jako značně nehrdinský hrdina umírá strachy. Jeho osobní situaci značně zkomplikuje blížící se konec války, kdy mu hrozí nebezpečí jak ze strany Němců, tak i „poctivých“ českých spoluobčanů… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (551)
Totální helpnutí si zas jednou, jinak ovšem jen formou podbízivě laciná směs žánrů a průměrný, obsahem falešný film s přehrávajícími až šaškujícími herci, nechutně zneužívající kontroverzní téma českého přístupu k životu za nacistické okupace k jakémusi citovému vydírání hloupého telenovelového diváka... . . . Musíme si nalhávat... že pane rejžizére... Soudě podle hodnocení, zdá se, že kalkul Hřebejkovi vyšel. Dvě hvězdičky se sebezapřením... ()
Pre mňa jeden z top filmov Hřebejka a samozrejme nie len pre mňa. Páčila sa mi originalita tohto filmu, ktorú som ešte ako študent v kine vtedy v roku 2000 ešte nechápal. Originalita v tom, že dokázala spojiť silný príbeh druhej svetovej vojny a ťažkú drámu s prirodzeným a veľmi funkčným humorom, k čomu boli vynikajúco vybrané mužské postavy. V našom priestore sa filmy tohto štýlu točia málo. Veľa sa točí o vojne, ale všetko tvrdo dramaticky. Hřebejk to v našom priestore pochytil vtipnou formou ako jeden z mála, ak nie vôbec jediný. V podstate preniesol humornú atmosféru Pelíšiek do inej doby. A keď si spomeniem na diela zo zahraničia, podobnú formu má už len Život je krásny. Aj preto si myslím, že Musíme si pomáhat bude svojím prevedením u nás na dlhú dobu neprekonateľným vojnovým filmom. ()
Pro mě zní slogan "Musíme si pomáhat" tou nejlidštější větou, kterou kdy člověk jinému může pronést. A když se tak nazývá pro mě nejlepší český film od roku 1989, nemohu jinak, než dát plný počet. Jan Hřebejk sice dokázal že umí, a stále se snaží točit momentálně nejúspěšnější filmy, ale tenhle on sám nikdy nepřekoná. Spolu s Jarchovským, jako výkonné tvůrčí duo, totiž dokázal vymyslet tu nejpřirozenější, nejnormálnější a přitom nejlidštější tak trochu černou komedii, kterou kdy divák mohl v českých luzích a hájích vidět. Je zvláštní sledovat vážné tváře herců, kteří nenápadně z dost temné atmosféry dělají chvílemi humornou záležitost, i když se to zdá nemožné. Bolek Polívka zde předvádí ultimátní výkon a tváří se tak prostě, jako kdyby ho on sám prožíval. Škoda jen, že tak emotivně silné a přesto jednoduché filmy nevznikají častěji. Film, který šplhal na Oskara, Musíme si pomáhat, je filmem, kterým se naše země rozhodně může chlubit, má v čem. Znázorňuje přesně do puntíku to, co by člověk, pokud to prožil, nejradši zapomněl, ale díky humorným vsuvkám, vzniká naprosto jiná dimenze, která koncem přeci jenom potěší. --- Teď! Teď vůbec nevím, co si myslíš. - Já taky ne. ()
Nejlepší Hřebejkův film a jeden z nejlepších českých filmů poslední doby. Vynikající herecké výkony především Polívky a Duška. Ale skvělé výkony podali i další členové štábu - moc se mi líbila ta rozmazaná kamera (např. mistrovská scéna, kdy Polívku zastaví esesáci s rozbitým autem) a dost dobrá (na české poměry) je i hudba Aleše Březiny. Navíc skvělý Jarchovského scénář - především se mi líbí ta nejednoznačnost postav, pojem hrdina či zločinec postrádají v tomto filmu (i ve skutečnosti) jednoznačnost. ()
Další z povedených počinů pana Hřebejka. No musím se přiznat, že jsem v některých situacích pociťoval opravdu silné mrazení v zádech, a to je u českých filmů sakra silná vyjímka. Prostor pro komedii zde byl minimální, protože se jedná skutečně o mrazivé drama, ale přesto se vyskytoval. Hlavně díky pánům Polívka a Dušek, kteří bylli naprosto úžasní. Na to, že se jedná o český film se dá říct jediné. WOW. * * * * ()
Galerie (28)
Zajímavosti (24)
- Chvíli, v níž se panikařící Horst Prohaska vyděšeně zatočí dokola, pojal Jaroslav Dušek jako poctu Louisi de Funèsovi. (NIRO)
- Nikde ve filmu se nezmiňuje, jaké má Marie (Anna Šišková) zaměstnání. Není však ženou v domácnosti. Ve scéně, kdy se k nim má nastěhovat pan Kepke (Martin Huba), sedí u jakési knihy zakázek. Podle několika rekvizit v místnosti jde nejspíše o provoz čistírny nebo prádelny. (Verbudrak)
- V rolích komparzistů účinkovali i josefovští občané. (Terva)
Reklama