The War of the Worlds
H.G. Wells' the War of the Worlds
The War of the Worlds
Režie:
Byron HaskinScénář:
Barré LyndonKamera:
George BarnesHudba:
Leith StevensHrají:
Gene Barry, Ann Robinson, Les Tremayne, Robert Cornthwaite, Sandro Giglio, Lewis Martin, Jack Kruschen, Ralph Dumke, Carolyn Jones, Cedric Hardwicke (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Tato mrazivá adaptace děsivého románu H. G. Wellse o invazi Marťanů, naplněná oscarovými speciálními efekty, přináší divoké vzrušení, žhavou akci a nepolevující napětí, které vám nedovolí vydechnout. Gene Barry (televizní Bat Masterson) a Ann Robinson (televizní seriál Fury) jsou jedni z lidí, které zaujala havárie objektu, připomínajícího meteor... až na to, že jeho posádka rozhodně nebyla přátelská. Útok na Zemi je v plném proudu a marťanské stroje – vznášející se nástroje destrukce ve tvaru "labutí” –, stejně krásné jako děsivé, si neúprosně klestí svou cestu zkázy. Válka světů, natočená v produkci George Pala (Když se světy srazí) a v režii Byrona Haskina (Ostrov pokladů), je obecně považována za jedno z nejlepších sci-fi všech dob a získala tři nominace na Oscara. (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (88)
Válka světů jako kniha nemá absolutně žádnou chybu i přes svůj pokročilý věk. Se stejnojmenným filmem už je to poněkud horší. Ty směšné, byť Oscarem oceněné triky, to by snad divák autorům i odpustil (vzhledem k datu výroby). Ale jinak je to bohužel opravdu jen tuctová podívaná, nijak senzační, s topornými herci, snad jen hudební složka je na slušné úrovni. Z těch tří hvězdiček je jedna jen za tu románovou předlohu. ()
Mám rád inteligentní sci-fi. Střílení po všem co se hejbe a ničení krásných amerických měst plných hrdinných lidí, mezi dobré náměty nepatří. Když se všem zastavily hodinky, smutně jsem si povzdechl a vzpomněl na "think of a brig wall" Městečko prokletých, jež formovalo můj pohled na filmové fandovství. Američtí generálové prohánějící se Kalifornií v tancích a střílející ubohé futuristické (pardon, Kaplického) placky s tykadly a schopnostmi super výkonného laseru, tomu neříkám chytrý film. O Dnu nezávislosti se dá říct aspoň to, že už měl nástroje na spektakulární podívanou. ()
Překvapení. o Válce světů od Wellse vím, ale asi jsem ji nečetl, minimálně si ji nepamatuji. Poprvé jsem se s ní setkal asi díky zkazce o sebevraždách při nepromyšleném vysílání rozhlasové hry v tehdejší Émerice. Filmově mě poprve zasáhla ale až Spielbergova verze a při zásahu umřelo mnoho mozkových buněk. Jeden z nejhorších Spielbergových filmů ever, přičemž jsem myslel, že Spielbergovi muselo hrábnout (a taky hráblo, viz jeho další filmy), ale oním překvapením je skutečnost, že kupodivu šlo o celkem věrný remake právě téhle verze z 1953 - je to stejná srágora, která má jen na svoji dobu skutečně zajímavé efekty a loutky, ale všechno ostatní zůstává stejně brakové. Takže sorry, Stevene, tys to neposral. Jen si nebyl schopný z té srágory udělat lepší film, jen modernější recyklát. ()
Musim říct, že napodruhý to na mě už zapůsobilo daleko víc. Líbilo se mi rozdělení filmu do plus mínus třech hlavních částí - zpočátku odlehčenou atmosféru zkoumání spadlého meteoritu a prvního kontaktu s mimozemšťany střídá prostřední nabitá vojenská pasáž, která už zasahuje celou planetu a která vrcholí použitím atomovky ...a závěr, který je už těžce depresivní a ze zprvu srandovních talířů a ufounů se stává skutečně katastrofická ničivá síla. Pro současnýho diváka to asi vůbec není, jelikož efekty už jsou většině lidí asi spíš k smíchu, ale třeba zvuk je vynikající doteď, stejně jako vizuální "barevná" stránka filmu. Celkově jasná sci-fi klasika, kterou si pustím radši než Spielbergův remake. ()
Nad všemi, kdo se zde pozastavují nad triky a v lepším případě je blahosklonně promíjejí "vzhledem k roku výroby", je potřeba se leda útrpně pousmát. Oscara za efekty film dostal zřejmě náhodou a z technicoloru rozluštíte kde co. No jasně. To jsem se zase jednou rozčílil... konkrétně triková stránka je totiž naprosto úchvatná a kromě samotného závěru, kde už šlo o příliš viditelné kulisy, by z fleku obstály i dnes. To s příběhem je to horší, už samotná Wellsova kniha je zastaralá, naivní a svým způsobem legrační, ale do padesátých let se hodil dokonale. Skvělá je i atmosféra, nevím, na kolik jde o zásluhu režisérovu či velmi dobrého hudebního podkresu, ale kolik filmů z roku 1953 dokáže udržet dnešního diváka v napětí nonstop po celých 85 minut? Výborný, i když (s pochopitelným ohledem na omezenou stopáž) místy zkratkovitý film, který je o třídu lepší než patetičtí Spielberg s Cruisem dohromady. ()
Galerie (96)
Photo © Paramount Pictures
Zajímavosti (24)
- Marťanské válečné stroje měly být původně kráčející stativy, jak byly vyobrazeny v románu H.G. Wellse. (Marek06)
- Z celkového rozpočtu 2 milionů amerických dolarů bylo celých 1,4 milionu vynaloženo na speciální efekty. (Hans.)
- Vzhľadom k faktu, že v roku 1953, keď film vznikol, sme ešte nevyslali žiadny satelit do vesmíru a naše znalosti slnečnej sústavy boli značne obmedzené, obsahuje film niektoré tvrdenia, ktoré veda vyvrátila. Tým najväčším je samozrejme fakt, že vyspelá mimozemská civilizácia na Zem prišla z Marsu, keďže dnes vieme, že žiadna takáto civilizácia neexistuje. V úvodnom monológu sa tiež hovorí, že Marťania zvažovali život na Jupiteri, Saturne, Uráne a Neptúne. Jupiter je dokonca zobrazený ako lávový svet a o Saturne je povedané, že jeho povrch je pokrytý hrubou vrstvou ľadu. Avšak tieto štyri planéty patria medzi plynné obry, ktoré nemajú kôru, hustá atmosféra prechádza rovno do plášťa. Vo výpočte planét navyše nie je uvedená Venuša, možno preto, že v tej dobe sme o nej ešte veľa nevedeli. (ČSFD)
Související novinky
Hollywoodské hobby? Prznit klasiky
Filmaři v Hollywoodu se nejspíš rozhodli plýtvat všemi možnými zdroji na většinou nepotřebné a obvykle nepříliš kvalitní remaky. Ostatně co fungovalo už jednou (dvakrát atd.), bude fungovat o… (více)
Reklama