Pán prstenů: Návrat krále

Opět jsem se utvrdila v tom, že na film je třeba si počkat s tou správnou náladou, někdy se do ní prostě netrefíte a odnese to zcela nespravedlivě film. A protože nejsem žádný tolkienovec, šla jsem do předešlých částí z nesprávných důvodů - všichni po tom šíleli, tak jsem si vidět to dala za úkol a asi jsem k tomu jako k úkolu přistupovala, tzn. hledala jsem chyby. Teď, když jsem viděla okouzlující Návrat krále, sama sobě slibuji, že dám Společenstvu a Dvěma věžím ještě šanci. (07.12.2005)

Návrat krále měl před sebou úkol nejtěžší, ale vše dopadlo skvěle. Uzavření velkolepé trilogie kvůli desítkám postav narostlo do obří stopáže. Pán prstenů bude těžko hledat sobě rovného, protože Jackson v době natáčení ještě neměl takové technické možnosti a vyloženě si vyhrál s maskami, kulisami i reálnými lokacemi, které lépe vtahují do děje než přeplácané digitální efekty. Závěrečná bitva je dechberoucí a následné loučení emociální bomba. Tolkien by byl jistě spokojený. (01.01.2023)

Jackson to dokázal! Jen škoda toho jednoho Oscara chybějícího k překonání přeslazeného Titaniku a přetáhnutého Ben Hura. Tedy, Návrat krále je rovněž přeslazen a přetažen, jenže způsobem, který mě mnohem více bavil. 90% Zajímavé komentáře: Radyo, Lima, Melies, kiddo, Hal_Moore, Pacco, wipeout, Baudelaire (23.02.2005)

Čtyři hvězdičky vypadají jako hodně špatné hodnocení, když vezmu v potaz, že Návrat krále získal 11 Oscarů. Jenže já si nemůžu odpustit srovnávání s oběma díly a vůči prvnímu mi přece jenom přišel Návrat krále o něco horší. Už tradičně je ještě nabitější než předchozí díl, navíc s geniálními trikovými sekvencemi, úchvatnými bitvami (možná bude z Jacksona jednou nový Ridley Scott)... Návrat krále je skutečně víc než důstojné zakončení triologie. Jenže mi na něm znovu něco mírně vadí. A to jeho konec. V kině jsem skutečně jen nevěřícně zírala, jak film končil a znovu začínal. Sauron padnul, obraz se zatemňuje. Konec?! Ne, ještě se ukáže pohled na Froda. Znovu vše najednou končí, obraz temní a já čekám závěrečné titulky. Znovu nic. Sledujeme korunovaci Aragorna. Obraz po této několikaminutové scéně zase temní - že by už byl konec? - a přeskočí do Hobitína, kam se naši hobiti vracejí. Po svatbě dvou postav už se už tradičně obraz zatemňuje, můžeme očekávat konec? Ne, ještě přijde na řadu loď s Elrondem. A obraz zase tmavne. Tentokrát už Jacksonovi nesežerete, že za chvíli naskočí titulky a čekáte, že se obraz snad ještě obrátí k Legolasovi a ejhle... on je to fakt konec filmu. (16.10.2006)

„Ako sa dá ísť ďalej? Nedá sa vrátiť čas. Ale niektoré rany sú príliš hlboké a nikdy sa úplne nezahoja.“ Strhujúce herecké výkony, strhujúce veľkolepé akčné scény, divoká a krásna príroda Nového Zélandu, podmanivá hudba Howarda Shorea, fenomenálna magické scény vpíšuce sa do histórie minimálne žánru (príchod do Bieleho mesta, rozsvecovanie pochodní, prílet Orlov), monumentálne emócie a ešte monumentálnejšie počítačové triky. Na jeden šokujúci záťah (Ok, vcelku masívne dotáčky) nakrútená Tolkienova legendárna knižná trilógia však disponuje (na rozdiel od naoko neškodného SPOLOČENSTVA PRSTEŇA a DVOCH VEŽÍ, plniacich zdanlivo len účel premostenia medzi jednotkou a trojkou) predovšetkým melancholickou náladou. Do nej je ponorené dobrodružstvo a hrdinské činy, s ktorými sa (konečne to Jackson povedal nahlas) spája (ne)paradoxne zbabelosť, strach a paranoja. Hodina vlkov sa blíži a niektoré národy vyrazia do vojny. Mnohé posledný raz. Kino Považan NMnV 2004 (08.11.2004)