Malá mořská víla

Malá morská víla je u mňa presne ten istý prípad, ako Posledný jednorožec. Oba filmy som videl po desaťročiach a pri jednotlivých scénach som si vybavoval, ako som ich videl prvý krát. Je to nesporne veľké plus, najmä pri filmoch, ktoré ste mali ako deti radi. Veľmi svojský a osobitý Kachyňov vizuálny štýl zvolený pre Vílu na látku presne pasuje, ale podobný rozprávkový štýl myslím dotiahli do dokonalosti Hledík v Treťom šarkanovi a Hollý v Soľ nad zlato. Je otázne, či hodina a pol nie je trochu priveľa, či by film nebol dramaturgicky viac zvládnutý pri kratšej stopáži. Takto som mal pocit, že občas dej nahradzovali krásne obrázky. Ďalším plusom je, že si nielen spomínate na zábery, ktoré vám utkveli v pamäti v detstve, ale aj na to, ako vám čítala rozprávku mama, keď ste mali päť rokov. Neviem, či toto platí aj pre mládež, vyrastajúcu od 90. rokov. (02.06.2014)

"Tomu mořské víly nemusejí rozumět." Podmanivě temná záležitost s hrdinkou, jejíž oči jsou bez ohledu na hrozbu pěnivého konce stejně zvědavé jako němé rybí potvory vykukující z vody.. Vše dotvářejí velmi silné i průměrné chvilky ♫ Liškovy hudby ("Silný motiv, dramatický závěr"), které ovšem nejsou tím hlavním, co škodí temporytmu a tlumí hloubku prožitku. Někdy vám budu o moři vyprávět. (06.07.2012)

Velice nedoceněná pohádka, až mi z toho hodnocení tady rozum stojí, Kachyňa je výborný režisér a tenhle jeho jediný pohádkový počin je naprosto úžasný, neskutečně natočeno, nádherná hudba a Mirka vtiskla víle tragickou tvář neopětované lásky dokonale. Tak to občas chodí i v životě, jen s tím rozdílem, že ona za to zaplatila tím nejcennějším co měla hlasem a životem. (17.11.2015)

Rozjazd odohrávajúci sa pod vodou je trochu dlhý, ale potom sa už rýchlo strieda rozprávka s hororom. Koniec nie je vôbec rozprávkový, nie je pre deti a aj starších dostane do úzkych. Oceňujem ale husársky kúsoch Kachyňu so sestrami Šafránkovými. –––– Svět, lidé? Nejsou k ničemu. Nedokážou žít ani ve vodě ani bez bez vody. (27.12.2020)

Na pohádku příliš "umělecké", jak vizuální, hudební tak třeba i herecké pojetí. Tahle pohádka mě nikdy nedokázala oslovit, přestože dnes její kvality už ocenit dokážu. Tragickému a tísnivému tónu Andersenových pohádek sice svým zpracováním blíží, ale na rozdíl od filmu na mě jeho příběhy fungovaly i jako na malého. Takhle jen často zůstává krásný obraz bez patřičného náboje. (15.06.2005)