Malá mořská víla

Malou mořskou vílu jsem viděl jako dítě a vzbudila ve mně velký odpor. Teprve až jako dospělý jsem ji dokázal docenit. Fascinující film, který nemá obdoby ani v československé, ani světové produkci (minimálně v rámci žánru). Ať už jde o Liškovu hudbu, kostýmy (především účesy mořských lidí)... jen to prostě není moc pro děti. Ovšem má,ani ne čtyřletá, dcera, která na Arielle nedá ani dopustit, říkala, že se jí to líbilo, tak nevím... (14.11.2020)

Velice nedoceněná pohádka, až mi z toho hodnocení tady rozum stojí, Kachyňa je výborný režisér a tenhle jeho jediný pohádkový počin je naprosto úžasný, neskutečně natočeno, nádherná hudba a Mirka vtiskla víle tragickou tvář neopětované lásky dokonale. Tak to občas chodí i v životě, jen s tím rozdílem, že ona za to zaplatila tím nejcennějším co měla hlasem a životem. (17.11.2015)

Pohádka o vítězství nesobecké lásky s tísnivou až bolestně existencionální atmosférou. Musím přiznat, že se mi vždycky líbilo její zvláští poetické zpracování, které nechává prostor fantazii a obrovské palbě emocí. Bez jakékoli pompy, hysterie, pitvoření a popisnosti. Jedna z mála, kde všem hercům věřím každé slovo... každé zachvění víčka... I po výtvarné stránce si ji náramně užívám. Klobouk dolů, jak na dnešní dobu jednoduché filmové triky fungují - a stačí (miluju třeba řešení, jak moře vyvrhuje Malou mořskou vílu po zásahu čarodějnice). Některé záběry kamery jsou samy o sobě hotové obrazy! A přitom žádný z nich není samolibý... Nádherná hudba... Výborně vyřešené kostýmy... A uvážlivě používané exteriéry z černomořského pobřeží, které tak akorát evokují sílu, všudypřítomnost a proměnlivost živlů jako je moře (a láska)...Co ještě dodat? Pro mne dokonalá harmonie. (25.03.2009)

Za svůj život jsem viděla již hodně pohádek, ale opakovaně bych se mohla dívat jenom na pár z nich. Tato k nim určitě patří, protože mě v dětství hodně zasáhla, právě proto, že byla jiná a jinak zpracovaná. Je melancholická a smutná, což v Čechách není moc obvyklé. Myslím, že dobře vystihuje atmosféru Andersenových příběhů. Líbila se mi snová podmořská říše se zvláštními rozevlátými kostýmy, emotivní hudba a Miroslava Šafránková byla v roli víly opravdu půvabná. Konec nešťastné víly mě vždycky dostane, ale je fakt, že bych tuto pohádku doporučovala již starším dětem. (21.01.2012)

50% — Pokud jsem dobře koukal, je to jediná pohádka ve filmografii Karla Kachyni. Řekl bych, že dobře odráží duch předlohy H. Ch. Andersena a tím pádem je nutně ponurá. Chvílemi mi přišla až příliš rozvláčná (scény z oslav na „dvoře“ mořského krále) a tragický konec samozřejmě koresponduje s předlohou a má logiku, ale kvůli tomu nebude patřit mezi ty nejoblíbenější pohádky. Trochu bych ji atmosférou srovnal s pohádkou J. Valáška Tři zlaté vlasy děda Vševěda, která ale na mě působila o mnoho více depresívním dojmem (a teď koukám, že hudbu v obou případech složil Zdeněk Liška). (10.10.2017)