Režie:
Karel KachyňaScénář:
Karel KachyňaKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrají:
Vladimír Menšík, Slávka Hozová, Rudolf Hrušínský, Martin Mikuláš, Radoslav Brzobohatý, Eliška Balzerová, Tomáš Murdych, Michal Vejrostek, Zdeněk Martínek (více)Obsahy(1)
Čistá a zasněná řeka Berounka a prosté zážitky šťastného dětství s tatínkem, maminkou a dvěma bratry, tak začíná poetický film K. Kachyni na motivy povídek Oty Pavla "Jak jsem potkal ryby". Dětství, v němž hraje roli tatínkovo fanfarónství, maminčina péče a řeka. K rybaření je malý kluk, nazývaný Prdelka, přitahován tatínkem i převozníkem Proškem, a je to také tahle záliba, která pomáhá chlapci a jeho mamince přežít poté, co byli tatínek se staršími bratry odveleni do koncentračního tábora… (Česká televize)
(více)Recenze (219)
Společně s neméně unikátním titulem Smrt krásných srnců patří i Zlatí úhoři k té nejlepší poetice, kterou může česká kinematografie nabídnout. Nikdo nedokázal tak bravurně popsat kouzlo Berounky jako Kachyňa. Hvězdná herecká sešlost, hluboká myšlenka a pro ty z nás, kteří strávili u Berounky nejlepší chvíle svého života, nepopsatelný význam. 90% ()
„Běžte, plujte až do Sarkasovýho moře…" Přestože jde v případě tohoto Kachyňova prvního zpracování povídek Otty Pavla "jen" o televizní počin, musím říct, že mi svou poetičností a lyrikou přijde možná i krapet kvalitnější než Kachyňův pozdější film Smrt krásných srnců. Odpovídá tomu i charakter hudby Lubomíra Fišera. Nic naplat Kachyňa byl vážně "hotovej umělec " a tenhle film "to je koncert, jako Kubelík" ()
Pro mě osobně podobně slabé jako pozdější Smrt krásných srnců; obecně jsem tomu Kachyňovu stylu nikdy nepřišel moc chuť, ale chápu širokou popularitu těch filmů (podobně jako v případě tvorby J. Menzela). Ti "Němci" jsou tam vyloženě trapas, moc mi tam nesedl ani ten Menšík, a celkově se nemůžu ubránit dojmu, že se to jako adaptace moc nepovedlo, a je lepší sáhnout po knize. ()
Mám pocit, že poetické příběhy jsou něco, co nám vysloveně jde. Ať už knižně, tak i filmově. Zlatí úhoři jsou přesně tímto kouskem, natočeným v asi nejzlatější éře československé kinematografie. Berounka, Kachyňa, Menšík, Hrušinský nebo samotnej Prdelka jsou přesně ty důvody, proč mám filmy z této doby tak strašně rád. Ota Pavel připravil nádherný, ale nesmírně smutný příběh ze světa zlatých úhořů, kterého se chopil Kachyňa tak krásně, jak jsem se v současné době s ničím podobným nesetkal. Představte si, že stojíte u Berounky a vnímáte, jak pod Vámi teče samotná řeka. Když se pořádně zaposloucháte, možná ty úhoře i uslyšíte. Pokud se Vám to povede, tak Vám gratuluji, zažili jste to samé, co zažil Ota Pavel před desítkami let, když prožíval svoje dětství u Berounky. A víte co? Čert vezmi fakt, že takové krásné poetické příběhy tu už nikdo nepíše...tyto chvilky Vám totiž jen tak někdo nesebere. ()
Popis filmu „poetický“ sedí úplne presne. Film ma dostal do stavu, keď máte tendenciu privrieť oči a aj vy sa ocitnete vo svojom najromantickejšom detstve, ktoré ste strávili na dedine u starých rodičov a všetko zakázané bolo dovolené. Menšík, Hrušinský, Balzerová dali filmu tretí rozmer. Mali v sebe akúsi auru a dávali deťom nielen radosť z prežívaných momentov, ale aj cenné posolstvá. Druhý podtón filmu - odohráva v časoch, keď nastupujú k moci nacisti. Oceňujem, ako sú tieto dve fázy detstva „Prdelku“ prepojené. Martin Mikuláš zahviezdil v detskej úlohe skvostne. ()
Galerie (10)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (11)
- Natáčení probíhalo v Bechyni - Zářečí a jejím přilehlém okolí, mimo jiné i na zámečku Bzí nedalo Týna nad Vltavou (Paganus)
- V závěrečných titulcích můžeme vidět chybu ve jménu Jiří Cízler. Správně má být Jiří Císler. (soukyd33)
- Herec Rudolf Hrušínský ztvárnil roli strejdy Proška nejen v tomto snímku, ale i o sedm let později ve filmu Smrt krásných srnců (1986). Oba snímky natočil i stejný režisér Karel Kachyňa. (majky19)
Reklama