Jak básníci přicházejí o iluze

A laskavé pohlazení pokračuje i ve druhém dějství. Snad je to i hravější, animační stránka Adolfa Borna je výraznější a důvtipnější. A opět je to o dospívání a o milostném toužení a soužení. Hlavní postavou je opět Štěpán Šafránek (sympatický Pavel Kříž), i když již není studentem posledního ročníku gymnázia, ale nyní je v prvním ročníku lékařské fakulty. Přenést se ve zdraví přes anatomii je jasným cílem. Je pouze zapotřebí nalézt tu správnou motivační cestičku. A je zde i Štěpánův nejvěrnější kamarád s umělecky rozverným směrováním při studiu filmové režie na FAMU Marek alias Kendy (příjemný David Matásek). Je tu inspirativní múza hlavního hrdiny a cíl jeho poetického nadání při složitém tanci namlouvání a páření: žákyňka zdravotnické školy Markéta alias Jeskyňka (půvabná Adriana Romanová-Tarábková s hlasem Miriam Chytilové). Výrazní jsou spolužáci Štěpána: zahraniční milovník žen Numira Cassa Thombe alias Mireček (Joseph Dielle), pomalý a bodrý Moravák Venoš Pastyřík (Václav Svoboda), ambiciózní a bezstarostný Honza (Karel Roden) a nenasytná svůdkyně Vendulka (půvabná Eva Jeníčková). Z dalších rolí: Štěpánova starostlivá maminka (laskavá Míla Myslíková), dobrácký gymnaziální profesor chemie Ječmen (Josef Somr), stále vitální a svérázný důchodce Valerián Adolf (František Filipovský), komponující kapelník Kendyho hudební skupiny Bedřich (Oskar Gottlieb), pedantský docent anatomie Sejkora (dobrý Jan Přeučil), kousavý i laskavý profesor anatomie Solferin (Leoš Suchařípa), pečlivý docent katedry duševní hygieny Miloslav Zajíc (Zdeněk Svěrák), vynalézavý experimentátor a medicínský student Masařík (Akram Staněk), sebevědomý nemocniční lékař a Štěpánův sok v lásce Fast (dobrý Jiří Štěpnička), či neukojená Bedřichova žena Květa (Zdena Sajfertová). Je to stále laskavá a snad i více hravé, když se s tím lehce vzletným nadhledem dívá na reálie a patálie studenta prvního ročníku vysoké školy. Láska a citové vzplanutí mají své nezastupitelné místo na předkládané obložené míse radostí i starostí života, který je darem. (08.08.2016)

Štěpán (Pavel Kříž) i Kendy (David Matásek) úspěšně složili maturitu, a oba pokračují dál na své studijní cestě - Štěpán studiem na medicíně, a Kendy studuje na režiséra. I když jsou papírově dospělí, stále řeší stejné problémy jako na gymnáziu - jak úspěšně prolézt ne zrovna jednoduchým studiem, a jak - to hlavně v případě Štěpána - sbalit krásnou sestřičku Jeskyňku (Adriana Tarábková)... Básnická trilogie (záměrně říkám trilogie, protože novodobé díly už nemají s původními (až na hlavní představitele) takřka nic společného) je jednou z klasik českého filmu, a i když se české televize po různu snaží tyto filmy divákovi znechutit jejich každoměsíčním opakování, stejně se jim to nepodaří. Tím čím si procházejí Štěpán s Kendym si prošel asi každý, proto je tento film mnohem srdcovější než ty ostatní. Kreatury vyučující na vysoké škole (dokonale ztvárněné třeba Janem Přeučilem či Zdeňkem Svěrákem) nejsou nikterak přehnané, i dlouho po revoluci a na žánrově odlišné škole (VUT) bych podobné typy nemusel nikterak dlouho hledat. Jo a koukám, že bych si měl trochu uspořádat pracovní stůl, řekl bych že Zajícova varianta Bronštejnovy metody bude to pravé :) (14.09.2010)

Jsi modrá jako hladina. Jsi řeka, která usíná. Jsi jako nebe za úsvitu. A věříš na lži ze soucitu. Na nemoci a uzdravení, na hříchy a odpuštění. Ať se v každé roční době prostíráš ve mně a já v tobě, krajino nejkrásnějších míst, knížko má, v níž se učím číst. Ať klín tvůj láskou nepohrdne, když nosíš roucho milosrdné. (17.02.2008)

Druhý díl neztratil nic ze svého předchůdce, hlavní hrdinové trošku vyspěli a posunují se životem zase o kousek dál. Postav a kamarádů trošku přibylo a celé to opět velmi pěkně funguje. A navíc to co předvádí Zděněk Svěrák při vyučování svého předmětu snad nemá ani obdoby. Leffingwellův psací stůl ... Na svou dobu velice progresívní studie rozložení pracovních pomůcek na desce psacího stolu. Nedostatky jsou zřejmé na první pohled: kvantitativně předimenzované nakumulování učebnic v sektorech A1, A5 a B1 ... tři hromady je skutečně moc ... Prázdné místo v sektoru B5 nabízí hypotézu, že zde si Lefingwell odkládal šálek s kávou. Ovšem důkaz pochopitelně chybí ... Takto uspořádaný psací stůl nevyhovuje především pro redundanci některých prvků, zatímco jiné téměř chybí …! ................. Leffingwellův psací stůl - modifikace dle A.Bronštajna _____Alexander Bronštajn redukoval redundantní počet učebnic ze tří hromádek na dvě - A1 a A5. A proč, prosím pěkně? No protože si uvolnil bé jedničku! Ale to není všechno, přátelé! Bronštajnův přínos spočívá především v tom, že přesunul poznámkový blok z dominantního sektoru A2 do ergonomicky mnohem výhodnější polohy v sektoru B5. Sektory B1, B2, B3 a B4 zůstaly prázdné. Zde Bronštajnovy pokusy přerušila válka.................. Leffingwellův-Bronštajnův psací stůl - tzv. Zajícova varianta _____Celá plocha stolu je využita beze zbytku. Jsou zachovány dvě hromádky učebnic (A1 a A5) i výjímečně zdařilé Bronštajnovo umístění poznámkového bloku v sektoru B5. Kartotéka byla přemístěna z dominantního sektoru A3 do volné bé jedničky a áčka trojky bylo využito k umístění Emmersonova-Votočkova týdenního výkonnostního rozvrhového grafikonu. .....................90% (27.07.2007)

Básníkům, konkrétně hlavně těm, kteří přicházejí o iluze a jak jim chutná život, jsem přišel na chuť až s vlastní zkušeností s vejškou, shodou okolností také s medicínou. A natočené je to výborně. Perfektně zachycená medická atmosféra, výborně zpracovaní profesoři a typy studentů jsou až moc přesný. I po letech neztratil tenhle film vtip a atmosféru, hlášky stále baví, jen je rozdíl v tom, že i když jsem byl před pár lety stejně jako Štěpán zoufalej z anatomie, tak nakonec to je je čím dál tím horší a jen se usmívám nad primitivností pojmů jako posterior, anterior, medialis et lateralis. Jeden z vrcholů české komediální tvorby. PS: kamarádka taky přeřízla fibularis. (22.01.2021)