Boty plné vody
Povídkový / Drama
Československo, 1976, 89 min
Režie:
Ivo Toman, Karel Kovář, Jaroslav SoukupHudba:
Jiří ŠustHrají:
Tomáš Sedláček, Jiří Lábus, Karel Hlušička, Jiří Krampol, Jaroslav Heyduk, Bronislav Poloczek, Michal Pavlata, Jaroslav Drbohlav, Zuzana Ondrouchová, Vlastimil Zavřel, Petr Svárovský, Aleš Košnar, Jiří Zavřel, Jan Kuželka, Jan Pohan, Jan Řeřicha, Eva Čeřovská, Jan Hrušínský, Julie Jurištová, Ivan Gübel, Jan Kraus, Rostislav Kuba, Alois Vachek, Karel Dellapina, František Husák, Petr Skarke, Gustav Opočenský, Lubor Tokoš, Jiří Zahajský, Jiří Ornest, Jaroslav Mareš, Jaroslav Konečný, Jiří Kostka, Otto Lackovič, Vladimír Ptáček, Miroslav JíraObsah
-
Tři povídky ("Zelenáči 1945", "Silvestr 1948" a "Zimní vítr 1951") o příslušnících jednotek SNB střežících šumavskou hranici v poválečných letech. Umělecký dohled nad debutanty měl Ivo Toman. Námět třetí povídky natočil už v roce 1959 pro film "Vstup zakázán" tehdy také začínající František Vláčil. (oficiální text distributora)
Tři povídky ("Zelenáči 1945", "Silvestr 1948" a "Zimní vítr 1951") o příslušnících jednotek SNB střežících šumavskou hranici v poválečných letech. Umělecký dohled nad debutanty měl Ivo Toman. Námět třetí povídky natočil už v roce 1959 pro film "Vstup zakázán" tehdy také začínající František Vláčil. Komentáře uživatelů k filmu (10)
-
Enšpígl
Nemám příliš pozitivní vztach k bývalé pohraniční stráži, přeci jen střelbu do občanů vlastní země ( "zdravím" soudruha Vojtěcha Filipa, bývalého pohraničáře a dnes předesedu nejmenované politické strany a současně kecala o lidských právech ), kteří se provinili jen tím, že už dál nechtěli snášet politický teror komunistické strany, těžko omlouvá i fakt, že taková hold byla doba. Nicméně k mé velké radosti se všechny tři povídky vyhýbají komunistické propagandě a tak se v klidu můžu soustředit na hodnocení samotného povídkého filmu. Povídka první - Zelenáči - Opravdu vysoce zbytečná až trapná záležitost , která zaujme snad jen tím, že v ní vidíme Lábusa s vlasama a Krampola bez deníku Aha - **. Povídka druhá - Silvestr - Líbila se mě ve svý podstatě asi nejvíc. Jasně je vidět, jak jeden telefonát, díky nesmyslnýmu vojenskýmu myšlení dokáže obyčejným záklaďákům překažit nejen silvestra, ale, a to hlavně, i šoustík - ***. Povídka třetí - Zimní vítr - Jednoznačně nejakčnější a nejdramatičtější povídka, odehrávající se v naprosto příšerným počasí. Ten ledovej vichr mě olíznul až do postele, brrrr - **** .(8.1.2010)
-
anderson
ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 21.12.1977 (8.2.2009)(8.2.2009)
-
vypravěč
Naprosto nevyrovnaný soubor tří skic z poválečného šumavského pohraničí otevírá až šokantně hloupá etuda zoufale se snažící rozkřesat jiskry koloritu či atmosféry, ale troskotající vzápětí na toporném herectví nastoupivších či nastupujících normalizačních es. Co naplat, toto hraní si na hraní ostatně poškozuje i obě zbývající povídky, z nichž ta závěrečná alespoň nepostrádá napětí a té prostřední (již bohužel ještě poškozuje nedostatečná odvaha k "nedějovosti") nechybí právě ta hledaná atmosféra. Osobně se mi líbila nejvíce a kdyby z většiny vojáků zbyly jen siluety a zbyla z nich jen ústřední postava velitele, na jehož psychologickou kresbu by režisér soustředil svůj důraz, byla by perfektní. Ale není to záblesk za bouřky, je to opravdu jen krátké zajiskření v čase chladu. K dokonalosti zbývalo opravdu mnoho. Long way...(8.10.2010)
-
cariada
Povídkový vojenský film, je rozdělen nejen do tří povídek, ale do třech žánrů. První asi nejlepší povídka Zelenáči, kdy hranici jdou strážit mladý Jirka Lábus je podaná v komediálním žánru. Dva zelenáči jdu na hlídku, ale mazáci jim schválně vyndají náboje, jenže oni na to přijdou a vloupají se do skladu a vezmou si jiné a k tomu i granáty. Mazáci mají jistotu, že jsou neozbrojení, je jdou přepadnou a vystrašit, jenže zelenáči se nezdají a zaůtočí na ně což mazáky pěkně zaskočí, ale než aby se vdali zdrhají klidně i přes čáru, jen , aby nebyli pro smích ostatním. Druhá povídka je spíš melancholická Silvestr, kdy si chtějí vojáci orazit a užít si, ale dostanou avízo, že se chystá kontrola atak se na ní musí chtě nechtě připravit, jenže pak přijde hláška, že se nic konat nebude. Typické vojneské myšlení a jednání, aneb jak vojákům pokazit Silvestr. Třetí povídka je Zimní vítr je opradvu drsná, atěžký akční drama , kdy v neskutečné sibérii , kdy je zima každému kdo na to kouká, dvojice pohraničníků honí pašeráky. Opravdu drsný, jak příběh tak hlavně to počasí.(15.1.2010)
-
pulnicek
Jedná se o povídkový film nevyrovnané úrovně. První povídka je z .1945 o nástupu nováčků a ničím nezaujme. Druhá povídka z r.1948 je o silvestru na hranici a očekávané kontrole " z hora". Z hlediska dramatičnosti je nejpovedenější třetí povídka režiséra Soukupa z r.1951 o zadržení " záškodníka". Překvapivé je, že povídky jsou prosty jakéhokoliv politického školení či agitace. První povídce 30 % Druhé povídce 40% Třetí povídka 65%(26.2.2009)
-
Denny
Tři příběhy ze života československých pohraničníků, odehrávající se ,jak jinak, v bahně,marastu atd.(20.1.2003)
-
ViktorD
Osobně mám nejvíc rád právě první povídku (Zelenáči) pro svou uvolněnost až hravost. Celkově nelze opomenout výtečnou hudbu Jiřího Šusta.(18.8.2009)
-
MBob
Tři povídky, tři styly, tři odlišné obsahy - 1. povídka (80%) laděna do komediálního hávu, 2. povídka (65%) lyrická, třetí (75%) akční(26.8.2010)
-
kozlos
První povídka o celkem ničem, ale koukatelná, druhá óbr nuda a třetí naprosto super.(16.5.2011)
-
joywork
Je zajímavé sledovat, jak je zrovna ne jednoduché období střežení hranic 1945- 1948 vykresleno pohodově. V první povídce mě pobavil vtipný sudetský Němec, který poslal nové příchozí pohraničníky k rotě přes zasněžený potok, aniž by jim ukázal o pár metrů dále stojící kamenný most. To bylo v té době od něj dost statečné :-). Rovněž štverácký kousek, se podařil velitelům PS, kteří, chtěje vyzkoušet nováčky, jim zcizili ostrou munici a poté fingovali narušení státní hranice. Tento vtípek mohl zkončit mimořádnou událostí, ne li smrtí obou jmenovaných. Jinak z vyjevených událostí v prvních dvou povídkách vyplynulo, že na čáře v té době vládla idylická pohoda, pohraničníci ve strážní službě stavěli sněhuláky, nebo chytali ryby, na rotu si vodili děvčata a v podstatě jim krom částečného odříznutí od civilizace nic nechybělo, pokud je tedy nebuzeroval velitel, či ohlášená kotrola ze štábu. Jiné kafe je závěrečná povídka "Zimní vítr 1951" - temný a napínavý příběh s vynikající hudbou hodně připomínající úvodní symfonickou skladbu ze současného megafilmu Prokletý ostrov. Věrohodně vykreslená zimní smršť , opuštěné a vyrabované statky v hraničním pásmu, ke všemu odhodlaní agenti - chodci.....(26.12.2011)
