Probuzení

Vyborna socialni sonda do niter rebelujici mladeze na prahu sedesatych let. Do filmu i pasoval moralizujici uvodni proslov. Myslim, ze se dobre povedla navodit amosfera zivota po barech a na ulicich. Ac tato skupinka mladych lidi nic velkeho neprovedla (zvlast k dnesni kriminalite mladeze), tak jejich pad ke dnu byl s kazdou minutou hlubsi... Jeden z mala filmu, kde mi nevadil herecky projev Jany Brejchove. Zaujme i postava zamilovaneho cisnika, kterou zahral Jan Smid a velmi dobry Petr Kostka v roli vudce smecky. Na film jsem se tesil, predcil vsak me ocekavani. Vyborny scenar, herci, atmosfera a kvalitni Krejcikova rezie. (04.12.2013)

Není zas tak těžké sklouznout na šikmou plochu, když se člověk zakouká do divné holky, která má kolem sebe partu floutků. Od drobných výtržností k první zlodějině a pak už to jede. Naštěstí každý má v socialismu právo na druhou šanci, takže to dobře dopadne. Partička Kodet, Kostka, Brejchová je výborně ztvárněná parta výtržníčků a Jan Šmíd coby trouba-oběť taky moc dobrý. 85% (24.04.2016)

Rok před svým vrcholným snímkem Vyšší princip natočil Jiří Krejčík drama Probuzení, které takřka symbolicky předznamenává charakter doby, uprostřed schematismu filmové tvorby 50. let, toho nejtemnějšího období novodobé české historie, které se plně vyrovnává protektorátním časům, byl Krejčík schopen již netočit budovatelské filmy, ale prosadit si vznik psychologického dramatu signalizující postupné tání dogmatismu 50. let... Sonda do života problémové mládeže (tzv. pásků) stojící mimo zářné budovatelské snažení národa prezentované oficiálními sdělovacími prostředky je přelomová už svou existencí - prezentace a vlastně už samé připuštění existence podobných lidí, jaké zobrazuje film, byla v kinematografii té doby cosi neslýchaného. V budovatelském filmu jsou jen dva póly hrdinů - uvědomělý komunista a zavrženíhodný třídní nepřítel, tady je ovšem prezentován nový pohled - i třídní nepřítel může mít sympatie divákovy. Krejčíkův film je sice ještě zatížen stigmatem doby svého vzniku, ale 3 roky po smrti Stalina a Gottwalda a Chruščovově odhalení kultu osobnosti se přece jen už pomalu prolamují ledy. Ten film je i dnes krásný, křehký a lyrický a někde uvnitř hluboce smutný, což se uprostřed rozjásaného budování socialistických zítřků u filmu ze současnosti hledá jen stěží. Jde rovněž o silnou generační výpověď, s jinými filmy se soudobá mládež mohla ztotožňovat jen těžko. Potěší herecké výkony i účast celé plejády začínajících pozdějších hereckých legend, stejně jako výborná kamera, v jejímž pojetí je dobová Praha neradostná a šedivá... Překvapila mne hudba Zdeňka Lišky, prakticky vůbec se mi ji nepodařilo identifikovat a o jeho autorství jsem si přečetl až v závěrečných titulcích...ještě evidentně nenese znaky typické pro pozdější mistrovu filmovou tvorbu... Rok 1959 a postupné prob(o)uzení společnosti hybernované okovy komunistické totality... (25.06.2018)

Opätovný kontakt s Probuzením ho stál hviezdičku, čo sa u starších filmov pomaly stáva štandardom. Film, svojho času vnímaný ako "prelomový", nie je podľa mňa ničím iným ako cenzormi povoleným fiktívnym príbehom z fiktívneho sveta a primerane vtedajšej ideológii v čierno-bielom ladení. Že film uviedol mladú generáciu hercov do povedomia divákov? No dobre, Brejchová bola síce nadštandardne pekná, ale jej herecký prejav bol príliš afektovaným na to, aby pôsobila vierohodne. Ani Kostka s Kodetom a Šmíd sa nedokázali vymaniť z ideoškatuliek, do ktorých boli zavretí. Ale koniec koncov je dobré pozrieť si filmy tohto typu. Minimálne preto, aby divák pochopil, ako sú Hřebejk a jemu podobní ďaleko, keď odvážne nakrúcajú filmy z doby, ktorú nezažili a pravdepodobne ju nikdy v celej jej zložitosti nepochopia. (14.08.2015)

Jana Brejchová zahrála geniálně roli tak příšerné ženské, že i když jde o kvalitní film, nemůžu dát více než 60 %. Hlavní hrdinka je členka party zlodějíčků, je chycena a dána do ústavu na polepšení. Jenže uteče, opět se přidá k trojici zlodějíčků a na jedné akci narazí na mladého číšníka, který se do ní bezhlavě zamiluje a je schopen pro ni dělat ty nejnemožnější věci. Strašně mně žralo, když se právě hlavní hrdinka chovala jako ta největší mrcha pod sluncem a do ní zamilovaný Tonek dělat ty nejméně pravděpodobné věci (ale v životě tomu tak opravdu někdy je). Nebýt toho závěru, šel bych ještě o stupeň dolů. Fakt mě ta její hrdinka tak štvala, že jsem chtěl odejít. Na druhou stranu film je to jistě kvalitní především kvůli Brejchové. Líbit se budou ale také později velmi známí herci ve všemožných vedlejších rolích (Kemr, Sovák, Lála Pešek, Menšík, Přeučil, Vladimír Brabec). Hudba: Zdeněk Liška (11.01.2010)