Revoluční rok 1848

Místy ideologicky sporný a dobové propagandě poplatný film, který má však i přesto historicky co nabídnout. Jelikož takovéhle filmy se dnes vůbec netočí (a pro svou nákladnost ani už nejspíš točit nebudou), je nutno vzít zavděk historickými velkofilmy starými přes padesát let a odmyslet si ten ideologický nános v podobě pochybné přehnaně sociálně laděné motivace mas a dějinné hybné síly dělnictva, nevnímat Fričovy a Sabinovy komunisticko-patetické proslovy a soustředit se na sled historických událostí revolučního roku 1848. Tvůrci sice trochu manipulují s historickou věrností a jejich přehnaná snaha má místy až cimrmanovské vyznění (úvodní scéna jakoby z oka vypadla z filmu Jára Cimrman ležící, spící, ta koncentrace slavných obrozenců je až směšná, obdobně vyznívá i scéna, kdy Karla Havlíčka Borovského po skončení bojů na barikádách varuje před policií malý ,,Honzík Nerudů z Malé Strany"...). Celý film je cenný hlavně v tom, že mapuje události jednoho roku a tomu podřizuje i svou strukturu, upozaďuje nosnou dramatickou složku a je vystavěn na principu široké dobové fresky. Pakliže vás zajímá česká historie a jste schopni identifikovat ideologické nánosy socialistické propagandy, pak je to film právě pro vás... (09.06.2008)

Ale fuj! Revoluční lůza, které se nechce pracovat, u mě žádné sympatie rozhodně nevyvolá. Mnohem raději bych viděl práci našich velikánů - třeba něco ve stylu Evropa tančila valčík, doplněné o scény z barikád, ale takhle ne! Naši velikáni jsou zde dokonce líčeni jako zrádci!!! Postavy jsou už od začátku rozděleny na dobré a zlé. Ti dobří kolem sebe neustále kopou, dělaj kravál a když někdo z nich umře, tak se z toho můžou všichni pos*at. Zatímco když zastřelí paní W., tak má divák div chuť nezatleskat. Jelikož toto není první revoluční film, který jsem viděl (kvalitou patří k tomu lepšímu někam mezi husitskou trilogii a prasárny typu Rudá záře nad Kladnem), bylo mi jasné, že revolucionáři jsou géniové, které zastaví jen jedna věc a to je zrada! A prásk, pochopitelně je tam. :D Normálně bych dal čtyři hvězdičky, protože film řemeslné kvality má, ale za to špinění Palackého, Šafaříka a spol. si to víc než tři nezaslouží. (02.02.2013)

Tento film vznikl za jasným ideologickým záměrem, a přesto je velmi dobře, že vznikl. Sto let od revoluce 1848 přišla revoluce další. Prý vítězná, tedy jak pro koho. Komunistický systém této shody využil a sto let staré události se snažil ukázat k obrazu svému, tak jak potřeboval. Čili vykořisťování chudého lidu, to prý bylo, oč v revoluci 1848 šlo. Přestože má film tento jasný ideologický nádech, je přesto celkem věrně zpracován se zaměřením na události, které se komunistům hodily. Dost nevěrohodná je již úvodní scéna, kdy se v jedné místnosti setkávají všichni politicko - kulturní protagonisté 19. století. Všimněmě si, že i Palacký je zde spatřován spíše negativně, přestože jde bez pochyb o největší osobnost 19. století, a to ne jen v rovině politické. Ale celkově hodnotím film kladně, kdyby tak všechny historické epochy byly tak nákladně a poctivě zpracovány pro nevzdělaný český lid, který radši čumí na bezduché americké rádobykomedie ... (08.06.2008)

Toto dílo je - podobně jako příbuzné filmy JAN ROHÁČ Z DUBÉ nebo ROZINA SEBRANEC - produktem vývojově starší řady českého historického velkofilmu, kterou na konci dvacátých let na sklonku němé éry začíná SVATÝ VÁCLAV. Tomu odpovídá poetika, ideový záběr i prostor, věnovaný pro podání bližších charakteristik hlavních představitelů. Představa, že film je poplatný známému sloganu Nejedlého "Komunisté dědici pokrokových tradic naší minulosti" je ovšem nepřesná; film byl realizován v době přetrvávajícího vlasteneckého nadšení z porážky hitlerovských okupantů a dlouhodobého pojištění národní a státní samostatnosti a svébytnosti a pohledu Palackého filozofie českých dějin (jakkoliv nepravděpodobně to dnes může znít). Přestože postavy jsou z větší části živými schématy a ambicí filmu - vcelku slušně Krškovou režií zvládnutou - je být kronikou bouřlivých měsíců let 1848-1849, nevzniklo sterilní dílo. Naopak, pohled je to svým způsobem dodnes podnětný a shoduji se svými předpisateli i v tom, že vlastně na věcné parketě svého působení nenahraditelný. I tak ovšem vyniknou jeho limity v porovnání s neprávem zatracovanou Vávrovou a Kratochvílovou husitskou trilogií, vlastně jen o několik málo let mladší. (26.03.2008)

10 zfilmovaných stran učebnice Dějepisu. Zfilmovaných s naivitou ( úvodní scéna, kde se spolu v salónku baví snad všichni velikáni české kultury je mimořádně roztomilá ) ale i nadšením. Charaktery postav samozřejmě omezeny pouze na svojí historickou funkci. Občas je znát dobové ideologické zabarvení, ale kdo by se divil vzhledem k roku vzniku. Po technické stránce jde ovšem o vynikajicí a nákladné dílo (20.03.2006)