Tři veteráni

Originální a geniální pohádka každým coulem a taky velmi poučná, protože se všichni poučíme o tom, co je na světě nejdůležitejší a že některé věci jdou spolu ruku v ruce. Werichovi pohádky jsou skutečně jedinečné. Jako malá jsem tuto pohádka považovala za blbost a neměla jsem ji ráda, ale čím jsem starší, tak zjišťuju, že si ji v TV nenechávám ujít a vždy se u ní dobře bavím. Stále ale nepatří k mým nejoblíbenějším. (18.11.2011)

Volá Německo. Jestli prý k nim nepřestaneme strkat rypák, vyhlásí nám válku. - Decentní situační humor nejspíš ocení spíš dospělí než děti, ale v kontextu dnešní tvorby si musím pořád dokola opakovat: má to smysluplný scénář, má to smysluplný scénář, má to smysluplný scénář, má to smysluplný scénář, má to smysluplný scénář, má to smysluplný scénář, ............. (30.12.2018)

Na Třech veteránech mi odjakživa z některých věcí trnou zuby, ale není jednoduché je pojmenovat. Nejspíš to bude souviset s tím, jak si Svěrák na Werichovu lyrickou a docela temnou povídku navěsil své lidové humory a proklamativní „moudra“ zjednodušená až k úplnému vyprázdnění (on je rozdíl mít srdce a nenudit se navzdory chudobě a krachům, anebo jásavě vykřikovat, že jedno vadí a druhé ne), a pak taky s pocitem jakéhosi zálibného alibistického rochnění v malosti, lenosti, křiváctví a stádnosti „těch druhých“. A je to snad jediný film, kde jindy precizní Čepek podle mě hraje hluboko pod své možnosti. (29.08.2015)

Pohádka k níž mám poněkud zvláštní vztah. Mám rád humor Jana Wericha i Zdeňka Svěráka, mám rád Hrušínského, Čepka, Somra, Satinského i Lasicu, mám rád pohádky, mám rád spoustu scén téhle svérázné pohádky, ale nemůžu si pomoci, jako celek mi nějak nikdy moc nesedla. Když se k ní nachomýtnu, podívám se (jako teď), pobavím se (jako teď), ale že bych měl někdy chuť jít a pustit si ji sám od sebe, to se mi zatím nestalo. (02.11.2011)

Obecně se říká, že česká kinematografie je především zaměřená na nějakou myšlenku či posleství, které chce přenést na diváka narozdíl od světové produkce (především americké) a tento snímek to jen potvrzuje. Tento Lipského film podle mého názoru není tradiční pohádka, spíš pohádkový film doplněný krásnými Uhlířovskými písničkami a i díky skvělému Rudolfu Hrušinskému se drží kvalitativně docela vysoko. (19.04.2009)